Dráber zkoumá skryté mechanismy, které řídí imunitní reakce
Zánět, obrana, autoimunita. Všechny tyto procesy spojuje složitá síť signálů, která řídí chování našich imunitních buněk. Vědec Peter Dráber (1. LF UK) ji se svým týmem krok za krokem rozplétá, aby jednou umožnil přesnější a bezpečnější léčbu imunitně podmíněných nemocí.
Poušť plná života. Šmíd za plazy vyráží do Saúdské Arábie
Pro většinu lidí je poušť symbolem smrti. Herpetolog Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty UK v ní ale hledá život. Specializuje se na plazy, kterým nehostinné podmínky horkých kamenných nebo písečných pustin skvěle vyhovují.
Martin Hora: Lucy změnila náš pohled na evoluci
Když se antropologové dívají do minulosti a studují evoluci, přináší to odpovědi i na aktuální otázky současného člověka. Proč se dnes u starých lidí tak rozvíjí osteoporóza či kardiovaskulární onemocnění? Za vším se skrývá pohyb a jeho role v evoluci člověka.
Komárek: Zajímá mě prolínání akademie a politiky
Po pětadvaceti letech, kdy sbíral zkušenosti na nejprestižnějších evropských univerzitách a pracoval na ERC grantu, se vrací na Právnickou fakultu UK. Ústavní právník Jan Komárek na ní chce vybudovat vědecké pracoviště světových rozměrů.
Biofyzička Gálisová využije ERC k vývoji cílené dopravy léčiv
Na 1. lékařskou fakultu UK míří první startovní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Získala jej do střediska Biocev biofyzička Andrea Gálisová, jež se zabývá výzkumem extracelulárních vezikul. Ty mohou pomoci dopravovat léčiva i k nemocným rakovinou.
Právník Drápal má ERC. Zabývat se bude trestáním v Evropě
Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi.
Nobelista Ambros: Biologie umí vždy překvapit
Univerzitu Karlovu navštívil profesor Victor Ambros, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2024. Dlouhodobě profesně spolupracuje se svou ženou Candy Lee Ambros, rovněž vědkyní. Magazín Forum měl příležitost položit oběma několik otázek.
Raději se šťourám v datech než v mraveništích
Srší nápady, energií a elánem rozhýbávat leckdy zatuhlý aparát akademického světa. Vychází i ze zkušeností, které získal jako postdoktorand v Norsku. Ondřej Mottl vede Laboratoř kvantitativní ekologie na PřF UK. Jedním z témat, které podle něj není radno podceňovat, je výběr studujících.
U mrtvice rozeznáváme až 20 základních příznaků
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni však bylo zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny
Mluví se o nich jako o speciálních jednotkách imunitního systému. Jejich hlavními úkoly jsou zabíjet a regulovat. Mezi světové průkopníky výzkumu iNKT buněk patří Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie, kterou vede Monika Holubová.
Vědkyně Kholová: Práce je pro mě jako detektivka
„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba skvěle naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken.
Profesor Weiss v Praze: O pádu starověkých civilizací i klimatu
Profesor Harvey Weiss z Yale University spolupořádal vědeckou konferenci v Praze. Pro magazín Forum hovoří o kolapsu starověkých říší, klimatických výzvách naší doby i proč věda v USA čelí znepokojivým výzvám.
Karolína Pštross: Silná společnost stojí na vědě
V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání, podotýká Karolína Pštross z FSV UK.
Kosti předků nabízí i pohled do budoucnosti
Profesor Václav Smrčka z 1. lékařské fakulty UK a jeho spolupracovnice Zdenka Musilová probádali desítky kostnic v České republice. Cílem výzkumu bylo zjistit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.
Spiritualita online. Vědkyně zkoumá nový fenomén
Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z FF UK. Věnuje se výzkumu informačního chování v digitálním prostředí.
