Displaying items by tag: Czexpats z UK

„Spolufinancování z Evropských fondů dělá veřejné zakázky udržitelné téměř výhradně skrze finanční podporu a ne skrze nastavování cílů. Jakmile se finanční podpora sníží nebo skončí, zadavatelé se vrací do ‚starých kolejí‘ k neudržitelným zakázkám,“ shrnuje ekonom Vítězslav Titl. 

Genomička Markéta Tomková, absolventka Matfyzu UK, která aktuálně vede vlastní výzkumnou skupinu na Oxfordské univerzitě, se stala laureátkou prvního ročníku Ceny Czexpats in Science. Cílem je oceňovat a zviditelňovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí, kteří zároveň pozitivně ovlivňují české prostředí.

„Díváme se do minulosti, abychom poznali, jakým směrem se naše planeta ubírá nebo by se mohla ubírat za předpokladu různých emisních scénářů,“ říká Michal Kučera, mikropaleontolog a prorektor pro vědu a transfer na Univerzitě v Brémách.

„Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká Jana Šponarová, ředitelka pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai.

„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). 

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

„Na sociální epidemiologii mě nejvíce baví, jak je pestrá. Každý si může najít výzkumnou otázku, která mu je blízká. A jeho práce může mít i přímé praktické dopady na životy lidí,“ tvrdí Dominika Šeblová, jež po zkušenostech ze zahraničí zamířila do pražského Motola na 2. LF UK.

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy,“ říká Jan Dobeš, který byl s Jakubem Abramsonem a dalšími americkými kolegy vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v odborném časopise Nature Review Immunology

„Dnešní vzdělávací instituce jsou jiné než v minulosti. Potřebujete marketing, fundraising, public affairs a další funkce, které robustně podporují výzkumné a výukové poslání a širší univerzitní cíle,“ říká Klára Jelínková působící na Harvardově univerzitě.

Magazín Forbes zveřejnil žebříček 23 špičkových českých vědkyň, mezi kterými je čtrnáct absolventek Univerzity Karlovy. U této příležitosti tak připomínáme rozhovory, které s oceněnými vědkyněmi již dříve vyšly v magazínu Forum.

Katalyzátor, který umí přeměnit oxid uhličitý na paliva jen za využití slunečního záření, vyvíjí Pavla Eliášová z výzkumného centra CUCAM na Přírodovědecké fakultě UK. Je i jednou ze tří letošních laureátek talentového programu L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě.

Page 1 of 5