Univerzita Karlova nabízí různé druhy pomoci všem, které zasáhla už čtyři roky trvající válka na Ukrajině. Vytrvale pomáhají všechny součásti univerzity v čele s Filozofickou fakultou UK, jež se zapojuje i do akcí propagujících ukrajinskou kulturu a historii.
Jednou z takových akcí je festival Měsíc Ukrajiny, který začíná dnes a přináší umění z Ukrajiny i české a zahraniční projekty o Ukrajině. Pořádají jej Městská divadla pražská, s nimiž jako překladatelé spolupracují pedagogové, studenti a absolventi Ústavu východoevropských studií FF UK (ÚVES).
„Na překladech her se podílíme již od prvního ročníku tohoto festivalu,“ říká Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D., zástupkyně ředitele ÚVES, která v loňském ročníku vytvořila i lektorské úvody k některým představením. Letos se ÚVES zapojil do překladu materiálů pro speciální číslo časopisu Městských divadel pražských včetně rozhovoru se spisovatelem Volodymyrem Rafejenkem.
Rafejenkova divadelní hra byla součástí programu 2. ročníku festivalu a jeden z jeho esejistických textů byl využit i jako soutěžní v překladatelské soutěži z ukrajinštiny do češtiny, kterou ÚVES spoluorganizuje už sedmým rokem. „Soutěž je otevřená široké veřejnosti a pokaždé se objeví někdo zajímavý, s kým můžeme navázat spolupráci. Vítězky loňské soutěže s námi například překládaly reportážní knihu Bachmut současného ukrajinského spisovatele Myroslava Lajuka,“ připomíná Chlaňová jednu z nejdůležitějších knih o současné válce na Ukrajině.
Účastníci překladatelské soutěže. Tereza Chlaňová na snímku druhá zprava.
Díky iniciativě ÚVES se podařilo zrealizovat i vydání knihy Bod nula dalšího důležitého ukrajinského prozaika současnosti Artema Čecha. „Jeho text byl překládaný na naší soutěži a díky velvyslanectví, které zajistilo finanční podporu, se podařilo vydat celou knihu. Letos dokonce vznikla díky všestranné podpoře Marie Krajplové i audio verze namluvená hercem Petrem Pěknicem,“ říká Chlaňová, jež se i díky těmto aktivitám podílí na zvýšeném zájmu o ukrajinskou literaturu. „Ukrajinská literatura je stále ještě vnímána tak trochu exoticky, není to něco, co by se učily děti ve školách. Ale od začátku války zájem stále roste. Vypovídá o tom i fakt, že nakladatelství už oslovují nás, a ne my je,“ těší Chlaňovou.
A roste i zájem o ukrajinštinu. „Po začátku války byl zájem obrovský, organizovala jsem kurzy pro desítky lidí. Pak to poněkud opadlo, ale letos byl o kurzy opět velký zájem – když jsme v letním semestru otevřeli kurzy pro začátečníky, museli jsme zájemce odmítat.“ Většímu zájmu studentů se těší i všechna tři ukrajinistická pracoviště v České republice – kromě Univerzity Karlovy i na vysokých školách v Brně a Olomouci. „Všechna tři pracoviště se liší svým zaměřením. U nás se věnujeme především soudobým dějinám a uměleckým překladům. Velká část knižní produkce překladů z ukrajinštiny do češtiny pochází od nás a našich absolventů,“ upřesňuje Tereza Chlaňová.
Absolventi ukrajinistiky najdou poměrně dobré možnosti uplatnění. „V integračních centrech, v různých pozicích státní sféry, v neziskových a lidskoprávních organizacích, jako tlumočníci, kdy například pomáhají Ukrajincům, kteří do naší země přicházejí. Část absolventů je spojena s kulturní sférou nebo působí v médiích,“ vypráví Chlaňová, jež je s řadou absolventů v kontaktu díky stále probíhajícím projektům.
Aby toho nebylo málo, tak Tereza Chlaňová vytvořila databázi překladů z ukrajinštiny do češtiny od roku 1991 založenou z velké části na diplomové práci obhájené právě na ÚVES. „Technicky to ještě nemáme úplně doladěné, ale obsah je bohatý, dá se tam nalézt všechno možné, kromě vydaných knih i časopisecké publikace, on-line publikace, recenze, ale i překlady v rukopisech, téměř vše co od roku 1991 z překladů krásné literatury vzniklo,“ prozrazuje o v českém prostředí unikátním projektu, který je veřejně přístupný.
A jen potvrzuje, kolika aktivitám se ona a lidé spojení s ÚVES FF UK věnují. V minulých letech to byla například účast v mezinárodních projektech zaměřených na popularizaci ukrajinské esejistiky: Regained Culture. Ukrainian voices curate Ukrainian culture a Ukrainian authors for Europe. Europe for Ukrainian authors, podpořených Visegradským fondem. Studenti a absolventi se podíleli také na přípravě rozhlasového pořadu Ukrajina ve válce. Dalším projektem byl pořad BáSnění. Válka, orchestřiště poezie k výročí invaze, připravený ve spolupráci s Lucií Řehoříkovou a Jarynou Cymbal rovněž v Českém rozhlase.
V neposlední řadě je třeba připomenout, že Filozofická fakulta UK v květnu loňského roku podepsala memorandum o spolupráci s Fondem prezidenta Ukrajiny na podporu vzdělávání, vědy a sportu, a stala se součástí široké Globální koalice ukrajinských studií, která má za cíl propojovat centra ukrajinských studií po celém světě. V letošním roce má díky podpoře rektorátu ÚVES možnost pozvat dvě hostující profesorky z univerzity v Dnipru.
