Student to ví. Wikipedia hledala v Didaktikonu nové editory

čtvrtek, 24 listopad 2022 10:53

„Univerzitní student je ideální editor Wikipedie, protože je nejblíže aktuálním poznatkům a ví, co je v jeho oboru v ‚kurzu',“ usmívala se Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR před zahájením akce editaton (editační maraton). Cílem setkání, které se ve středu 23. listopadu poprvé konalo také v Didaktikonu, vzdělávacím centru UK a Kampusu Hybernská, bylo oslovit nováčky, aby se zapojili do vytváření a editace již stávajících hesel největší on-line encyklopedie Wikipedia.

22 11 23 Wikieditaton 102

Nezisková organizace Wikimedia, která se stará o rozvoj projektů Wikipedia, Wikimedia CommonsWikidata, pořádá editační maratony pravidelně. Poprvé však s nimi zavítala také na půdu Univerzity Karlovy. Nové dobrovolníky, kteří by se věnovali zakládání a aktualizaci již stávajících hesel, chce totiž lovit také v řadách studentů i akademiků, kteří jsou zkušení v práci s daty a zdroji a dokážou předávat informace dobře srozumitelnou formou.

Rady, jak vylepšovat Wikipedii

22 11 23 Wikieditaton 58
Výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

„Pro editaci je ideální mít zájem o konkrétní téma. Začátečníkům doporučujeme, aby začali nejprve s doplňováním informací do již existujících článků. Zakládání úplně nových článků je spíše pro pokročilejší editory. Všechny články na Wikipedii jsou otevřené a živé. Kdokoliv je může doplnit a aktualizovat je o nové historické informace a fakta pocházející ze dvou sekundárních netriviálních věrohodných zdrojů. Velmi bychom ocenili i to, kdyby autoři nebo vlastníci fotografií z určité doby je doplňovali do článků jako ilustrace. Fotografií je nedostatek. Pro čtenáře Wikipedie je to přitom velmi přínosné,“ podotkla Klára Joklová.

 

Tématem editačního maratonu, který se konal ve středu vpodvečer v Didaktikonu, bylo Československo v letech 1948 až 1989. Před samotným zahájením editací stávajících a vytváření nových hesel si zájemci mohli poslechnout přednášku historika Ondřeje Holuba z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na téma poststalinistického Československa. Dobu se snažil nastínit z pohledu méně známých osobností. Připomněl tak například socioložku Eriku Kadlecovou, která se věnovala výzkumům religiozity v Československu v šedesátých letech a která patřila mezi spoluzakladatelky Sociologického ústavu ČSAV. Jak podotkla Joklová, právě třeba Erika Kadlecová nemá na Wikipedii zpracované heslo.

22 11 23 Wikieditaton 922 11 23 Wikieditaton 22
Ondřej Holub se snažil vykreslit poststalinistické Československo prostřednictvím méně známým osobností.

Již devět let wikipedistou

Po přednášce se zájemci mohli pod supervizí pracovníků organizace Wikimedia pustit do editování vybraných hesel. Na akci přišel také Mojmír Churavý, šestašedesátiletý „wikipedista“, jenž se editování hesel věnuje už devět let. „K dnešnímu dni mám na kontě asi 650 nových hesel; vzhledem k tomu, že česká Wikipedia jich má dnes celkem půl milionu, tak zhruba každé tisící je moje,“ usmíval se bývalý programátor, kterého k Wikipedii přivedla snaha věnovat se ve volném čase něčemu smysluplnému.

22 11 23 Wikieditaton 1322 11 23 Wikieditaton 158

„Dozvídám se díky tomu stále nové věci, má to navíc i společenský rozměr. Není to tak, že jen sedíte doma a píšete, občas také musíte vyrazit do knihovny, něco nafotit, zjistit si něco v terénu. Chodím i na různá setkání Wikipedie,“ vysvětlil Mojmír Churavý, který se zaměřuje především na psaní hesel o legionářích, významných vojácích druhé světové války, letcích britské RAF, odbojářích nebo obětech holocaustu.

Dědeček odbojář jako premiérové heslo

První heslo, které kdy vytvořil, se věnovalo dokonce přímo jeho dědečkovi, plukovníku Josefu Churavému, popravenému v roce 1942 za protinacistický odboj. „Dnes bych chtěl psát o motácích, mám k tomu blízko. Když mého dědečka zatkli, posílal z pankrácké věznice ve špinavém prádle schované papírky, kde nejdřív tužkou, a když mu ji pak sebrali, tak ostře ořezaným mýdlem psal vzkazy rodině. Dodnes je máme schované v rodinném archivu,“ vysvětlil Mojmír Churavý. A doplnil, že právě jeho dědeček, který spolupracoval i s odbojovou skupinou Tři králové, ho dovedl k psaní hesel pro Wikipedii: „Byl to významný člověk, málokdo ho přitom znal. Doma máme spoustu archivního materiálu, Wikipedia byl způsob, jak o něm lidem dát vědět.“

Další editatony se opět na téma Československa v rozmezí let 1948 až 1989 budou konat do konce roku ještě v Hradci Králové a v Liberci.

Autor:
Foto: Monika Masnicová

Sdílejte článek: