Články dle značky: Rozhovor

Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.

„Nově příchozím přeji, aby mezi sebou vytvářeli podpůrné sociální vztahy, byli k sobě ohleduplní a všímaví,“ říká u příležitosti nového akademického roku Kateřina Šámalová, ombudsmanka UK. Věří, že bezpečnost a přátelská atmosféra jsou podmínkou pro zvýšení prestiže univerzity.

„Držíte se moc při zemi,“ burcoval profesor František Švec kolegy z FaF UK, kteří se zdráhali poslat text do prestižních vědeckých časopisů. Celosvětově uznávaný analytický chemik působil přes třicet let v USA, mimo jiné na Kalifornské univerzitě v Berkeley. S hradeckou farmacií spolupracuje sedm let.

Univerzita Karlova letos znovu vsadila na studentské projekty. V rámci výzvy UKa! napříč všemi medicínskými fakultami uspěla Trojka. Už během října 2023 „vyjede“ s první epizodou populárně-naučného podcastu Lidské tělo pod drobnohledem. 

Před deseti lety se medicínská knihovna rozrostla o jeden pozoruhodný kousek, publikaci Memorix anatomie. Dnes se z ní mohou učit a čerpat mladí lékaři a odborníci po celém světě, neboť byla přeložena do šesti jazyků a dalších překladů se brzy dočká…

„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). 

Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.

Dokonalá znalost prostředí jsou pro Jitku Švíglerovou, od října 2023 ombudsmanku Lékařské fakulty v Plzni UK, výhodou. Medikům ovšem poskytuje psychickou pomoc již od časů covidových. Moc ji těší, že stíhá i činnost pedagogickou.

Martin Andres není obyčejný mladý muž. Že frčí „na všem sladkém“, ovšem není tím důvodem. Student 2. lékařské fakulty UK především bravurně zvládá životní nástrahy, a i když má na vybranou, řeší je bez ohledu na své „drobné“ omezení: v dětství přišel o sluch.

Šest let je profesor Jan Vevera přednostou Psychiatrické kliniky FN v Plzni, stihl být i psychiatrem Armády ČR, účastníkem misí v Afghánistánu či dobrovolníkem v Kosovu. Nesešli jsme se v ordinaci, ale v pražské Mrtvé rybě, v „místě interdisciplinárního výzkumu“.

Je legendou českého porodnictví a gynekologie. Připravil stovky přednášek, statí a řadu vědeckých knih, byl průkopníkem moderních metod. Profesor Antonín Doležal je – ve svých 94 letech – nejspíše i nejstarším stále aktivním učitelem Univerzity Karlovy.

Na sklonku roku 2022 obdržel z rukou ministra školství cenu za občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost. Lékaře Vyacheslava Grebenyuka byste dnes zastihli na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. „Paliativní péče není jen o úplném konci života. Je o dobrém životě, co nejdéle to jde, navzdory těžké nemoci,“ tvrdí ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka, jenž poslední dekádu usiluje o systémovou změnu v péči o umírající. 

„Firemní výzkum to má v Česku stále těžké, chybí zacílená podpora,“ tvrdí Martin Dienstbier, jenž vystudoval Matfyz, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Je to právě pět let.

Když se v Česku řekne florbal, asi každému se jako první klub vybaví Tatran Střešovice. Slavný tým je letos opět na výsluní, když ukončil osmileté čekání na ligový titul. Výrazně se o to zasloužil i reprezentant Marek Beneš, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy.