Na začátku července se Česká republika ujala na půl roku předsednictví v Radě EU. S tím, aby komunikace a koordinace důležitých aktivit probíhala hladce, přijela z Paříže pomáhat také Pavlína Koubská, absolventka FSV UK i francouzské akademie ENA.

Jak podporovat kreativitu lidí na univerzitě a jejich pozitivní působení v české společnosti? Tomu se věnuje nový – a ještě ne zcela známý – Nadační fond UK, který byl založen koncem loňského roku. Podpořil již řadu bohulibých aktivit; přispět mohou i dárci.

Česko již podruhé předsedá všem členským státům v Radě EU. K veřejné debatě o klíčových evropských tématech chce přispět i Univerzita Karlova v rámci šesti veřejných debat v Kampusu Hybernská, jež nesou název Úkol Evropa. Prvními diskutéry budou 25. července diplomatka Milena Vicenová a ministr Mikuláš Bek.

Od narození Johanna Gregora Mendela uplyne již 200 let. I proto Lékařská fakulta UK v Hradci Králové spustila svůj LF HK Medicast hned několika epizodami jemu věnovanými: s hradeckými profesory Miroslavem Červinkou i Jaroslavem Mokrým.

Jak rozeběhnout české předsednictví v Radě EU? Počátkem července k tomu v Bruselu přispěl i originální koncept společného běhu přátel – jako připomínka Zátopkova duelu s francouzsko-alžírským běžcem. Univerzitu Karlovu reprezentovala Lenka Henebergová a Jaromír Soukup.

„Možná nás pozvali, protože je to balast,“ otevírají diskuzi o smyslu českých dějin autoři oceňovaného podcastu Přepište dějiny, kteří v rámci crossoveru mezi podcasty zavítali do epizody podcastu FF UK Balast, jenž pokořil první rok vysílání.

Univerzitní asociace UNICA, kterou již tvoří 56 univerzit, měla výroční konferenci v Dublinu, kde se vedly debaty o pomoci Ukrajině i zkušenostech z pandemie. Univerzitu Karlovu reprezentovala Markéta Křížová, prorektorka UK pro zahraniční záležitosti, jež pro Forum akci shrnuje.

Jana Sehnálková se věnuje na Institutu mezinárodních studií FSV UK americkým dějinám, politickému systému a vnitřní politice. Co je příčinou toho, že v USA možná dojde k zákazu potratů v některých státech? A proč zde není lehké zavést regulaci zbraní? Poslechněte si podcast De Facto.

Nakladatelství Karolinum vydalo knižní memoáry týkající se výzkumů profesora Leopolda Pospíšila v Melanésii. Světoznámý zakladatel etnologie práva zemřel loni v říjnu ve věku 98 let. Pracoval na Yale, radil prezidentům USA a po revoluci vyučoval na Filozofické fakultě UK.

Již za čtrnáct dní se Češi ujmou předsednictví v Radě EU, což si vyžádalo i návštěvu předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové v Praze. Ta byla hlavním hostem debaty na Univerzitě Karlově o budoucnosti Evropy. Padaly těžké otázky: na Ukrajinu, energetiku i klimatické změny.

Pro čtenáře Forum nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Do epizody podcastu Balast si autoři pozvali nejen experta na nová média Josefa Šlerku z FF UK, aby s ním probrali možnosti boje se lživým obsahem. A jaký je vlastně rozdíl mezi informací, dezinformací, misinformací a konspirací?

Byla to oslava třicetin – a zároveň už i 32. narozenin – Fakulty sociálních věd UK. Dva roky se velké společenské setkání kvůli covidu odkládalo, a tím spíše si jej nyní chtěli studenti, absolventi, zaměstnanci i přátelé fakulty užít. V pražské Grébovce se to v první červnový den povedlo.

Po covidové odmlce se koná veletrh Svět knihy. Míří na něj i Vydavatelství FF UK, jež nachystalo interesantní tituly: masivní bichle skandinavistů se věnuje staroseverské křesťanské literatuře, zaujme i práce Olgy Pavlovy o dystopickém žánru.

Politický geograf Michael Romancov, jenž působí na Institutu politologických studií FSV UK, se dlouhodobě věnuje Rusku a historii mezinárodních vztahů. A je také jednou z  mediálně nejznámějších tváří fakulty. Překvapilo jej něco při útoku Ruska na Ukrajinu? Odpovídá v podcastu De Facto.

První máj byl lásky čas. Verše, které zná každý. Květnový díl podcastu Balast byl proto Máchy čas. V čem se ukrývá nepřekonatelná pozice této lyricko-epické básně v kontextu české literatury? Vysvětluje profesor Josef Vojvodík z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK.