Jak číst žebříčky škol? Význam mají, ale nepřeceňujme je

Wednesday, 21 February 2024 09:08

Loni 17. listopadu přijela do Prahy Irene Tracyová, rektorka Oxfordské univerzity, aby spolu s Univerzitou Karlovou oslavila den svobody a světového studentstva. A právě tehdy poskytla Britka interview magazínu Forum, v němž padla i otázka: Jaké to je být poosmé nejlepší? Oxford byl totiž již osmkrát za sebou hodnocen coby nejlepší univerzita světa dle renomovaného rankingu Times Higher Education (THE).

Tracey
„Věřím, že zůstaneme mezi nejlepšími univerzitami na světě, poněvadž to pomáhá přilákat dobré studenty a pracovníky,“ říká Irene Traceyová.

„Úspěch v žebříčcích je samozřejmě skvělý. Vždy jej oslavujeme, ale osobně se rankingy příliš nezabývám. Myslím, že to nedělá ani většina lídrů univerzit, neboť si uvědomujeme, že se kritéria mění. Pro nás je velice příjemné, že jsme se již poosmé umístili na prvním místě – svědčí to o našich špičkových zaměstnancích a studentech. Ale troufám si říci, že se to jednou změní, přesto věřím, že zůstaneme mezi nejlepšími univerzitami na světě, poněvadž to pomáhá přilákat opravdu dobré studenty a pracovníky,“ řekla rektorka.

Soutěžení v žebříčcích je veliké téma. A je to tak trochu vysokoškolský „folklór“. Během roku, nejběžněji na podzim, se objevují četné výsledky univerzitních žebříčků. Svět a veřejnost – akademická i laická – bývá zavalena zkratkami jako THE, QS, ARWU, BGU či CWTS a notně se lišícím pořadím. V aktuálních „soutěžích“ je Univerzita Karlova někde na 197. příčce, jinde na 226. místě, onde zase na 248. pozici a další žebříčky řadí Karlovku mezi 301. a 400. místo nebo až do páté stovky.

Oxford
Oxfordská univerzita patří - i se svým spin-offem, s Cambridgem, jak se absolventi špičkují - k nejlépe hodnoceným univerzitám na světě.

Aby toho nebylo málo, leckterý z globálních rankingů přišel v nedávných letech i s žebříčky parciálními – někde se hodnotí medicíny, techniky, nebo jednotlivé obory anebo i taková poměrně hůře měřitelná věc, jako je „udržitelnost“. A pak ožívá ten zmíněný folklór – sociální sítě, mediální diskuze nebo komentáře srší debatou, jak jsou ty „české školy špatné, bídné a tak dále“, protože i staroslavné a slovutné Karlovo učení padá „až kamsi do třetí stovky“. Kritiky je zapotřebí, úsilí o zlepšení je nezbytné, ovšem následující text se snaží pro čtenáře nových a nových žebříčkových výsledků přidat též potřebný, méně zjevný kontext.

Žebříčkový megabyznys

Máme nějaký z rankingů sledovat víc, či míň? Co vypovídají o kvalitě škol? Pojďme si udělat krátký exkurz do žebříčkové smršti, zorientovat se. Univerzita Karlova si ještě donedávna analyzovala asi sedm žebříčků, aktuálně se zajímá především o pět klíčových, vybraných.

„V současné době detailněji sledujeme pět mezinárodních srovnání, a to žebříčky zařazené pod Academic Ranking of World Universities (ARWU), Times Higher Education World University Rankings (THE), QS World University Rankings (QS), Leiden Ranking (CWTS) a Best Global Universities (BGU). Tento výběr je dán kombinací různých faktorů, k nimž patří například délka existence, kde všechna uvedená srovnání existují deset či více let, dopad v národním i mezinárodním prostředí, různé zaměření a pojetí, kvalita zpracování či reflexe, kterou si z nich univerzita pro svou další činnost může odnést,“ řekl pro Forum Jiří Chvátal z Odboru analýz a strategií Rektorátu UK, jenž se problematikou rankingů léta zabývá.

Metodiky, přístupy i váha kritérií se liší, proto v nich školy nevycházejí stejně či podobně – rozptyl ve sledované pětici může být poměrně velký. Nejtradičnější a nejuznávanější z plejády globálních žebříčků jsou tři: THE, QS (oba existují od roku 2004) a o rok starší ARWU, jenž je znám i jako Šanghajský žebříček. Existují i další jako Tchajwanský žebříček či SCImago, ale třeba i časopis Nature připravuje Nature Index založený výhradně na vědeckém publikačním výkonu, který kromě komparace států umožňuje i řazení dle institucí.

TokioTokio2
Tokijská univerzita patřila v roce 2009 do světové dvacítky a byla jasně nejlepší v Asii. Už ji ale dostihly i předehnaly některé čínské univerzity.

O vědu se zajímají všechna srovnání (čerpají z databází Web of Science, Scopus a dalších), ale k tomu přidávají další kritéria jako studium (počty pedagogů na studenta), internacionalizaci (podíl zahraničních studentů a profesorů), sbírají data od škol samotných a konají i anketní šetření (reputace), zajímá je počet nobelistů, oceněných vědců, vnější spolupráce a příjmy ze smluvního výzkumu a podobně. Zde je nutné upozornit, že žebříčky jsou vždy jen orientační – nedokáží objektivně zhodnotit kvalitu celé univerzity, k čemuž se dostaneme v závěru.

O čem umístění vypovídá

Další důležité upozornění: na světě existuje dle různých odhadů kolem 23 až 25 tisíc (anebo dokonce ještě víc) vysokých škol, univerzit a polytechnik, takže být „někde v první tisícovce“ protříděných škol není taková hanba, jak často zaznívá. Ale: nemůže to být výmluva, nahoru a výše – blíže Caltechu, Harvardu, MIT a tandemu Oxbridge by chtěl snad každý, komu na kvalitě ve školství záleží! Umístit se v žebříčcích zmíněné pětice je každopádně dokladem, že daná škola už není v univerzitním světě „no-name“, bezejmenná, mimo záběr a zájem světa. Už je vidět. Mimochodem: jen v Indii je oficiálně 1114 vysokých škol. A nyní pro srovnání, kolika institucím daná pětice žebříčků přikládá „vážnost“, uděluje jim získané pořadí:

Kolik škol je v jakých žebříčcích?
(na světě existuje na 25 tisíc vysokých škol,
rankingy hodnotí uvedené množství umístěných institucí)
 Times Higher Education (THE)  2671
 Šanghajský žebříček (ARWU)  1000
 Quacquarelli Symonds (QS)  1498
 US News Best Global Universities (BGU)  2165
 Leidenský žebříček (CWTS)  1411
 Pramen: uvedené aktuální rankingy 2023 a 2024

Pokud se tedy školy umístí mezi prvními dvěma až třemi tisíci, prošly již nějakým sítem – projevily zájem o měření, dodávají data, překročily minimální počet sledovaných vědeckých publikací nebo si jich analytici všímají. Sledují je. Být na očích a v Top žebříčcích, které – jak dobře víme – bývají notně medializované, není na škodu, pro univerzity to bývá slušné PR. To není samoúčelné: přitahuje zájem studujících, doktorandů, pedagožek, pedagogů, vědkyň, vědců i dalších pracovníků. Buduje se tak renomé, jméno.

Dají se snad vysledovat nějaké obecnější trendy? Jak se žebříčky vyvíjejí? „Co se týká trendů v oblasti mezinárodních žebříčků, tendencemi, které jsou pro uvedená srovnání společné, jsou zahrnování vyššího počtu vysokých škol a průběžné úpravy kvality zpracování. V případě těch žebříčků, které sledují nejen vědu a výzkum, je v posledních letech patrné rozšiřování oblastí činnosti vysokých škol, které jsou předmětem porovnávání, ať již v podobě nových ukazatelů stávajícího institucionálního žebříčku či samostatného žebříčku, kde nejvýraznějším příkladem je udržitelnost, tedy jak vysoké školy přispívají k naplňování Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,“ vysvětluje rektorátní analytik Chvátal. Jedním z mnoha příkladů budiž i UI Greenmetric World University Ranking, který se od roku 2010 zaměřuje na udržitelnost a ekologické přístupy škol (hodnotí 1185 institucí z 84 zemí).

Heidelberg
Universität Heidelberg, nejstarší univerzita v Německu, bývá v alianci 4EU+ jednou z nejlépe hodnocených škol - spolu s Kodaňskou univerzitou.

Metodiky se mění, zpřesňují, proměňují se jejich váhy. „K výraznějším úpravám metodiky dochází v případě etablovaných srovnání v intervalu několika let, přičemž se odvíjejí právě od rozšiřování hodnocených oblastí, respektive v případě těch oblastí, jež jsou součástí příslušného žebříčku po řadu let, od nalezení jiné metriky, která řeší některá slabá místa té dosavadní, kde příkladem může být loňská změna toho, jak jsou v žebříčku THE World University Rankings hodnoceny citační ohlasy,“ doplňuje Chvátal. Není od věci podívat se, jak si v pětici zmíněných žebříčků vede Univerzita Karlova a její partneři v alianci 4EU+:

 Umístění univerzit z aliance 4EU+ v pěti sledovaných žebříčcích
(členové mezinárodního uskupení spolu s Univerzitou Karlovou)
   THE  ARWU  QS  BGU  CWTS
Kodaňská univerzita 103. 32. 107. 42. 33.
Univerzita Heidelberg 47. 55. 87. 57. 130.
Univerzita Sorbonna 75. 46. 59. 48. 110.
Ženevská univerzita  183. 49. 128. 109. 269.
Milánská univerzita 351-400. 151-200. 276. 156. 124.
Univerzita Karlova 401-500. 301-400. 248. 226. 197.
Varšavská univerzita 601-800. 401-500. 262. 345. 463.
Panthéon-Assas Paříž N/A N/A  851-900. N/A N/A
Pramen: UK Forum, aktuální  uvedené rankingy 2023 a 2024

Ať již si o vypovídací hodnotě jednotlivých rankingů myslíme cokoliv, nebude náhodou, že v klubu 4EU+ opakovaně exceluje Kodaňská univerzita spolu s Heidelbergem a pařížskou Sorbonnou. Karlovka spolu s Varšavskou univerzitou patří v pětici zmíněných rankingů k nejlepším školám postsocialistické střední a východní Evropy (na snímku níže knihovna Varšavské univerzity), nicméně spolupráce s lépe hodnocenými kolegy jim dává možnost ke zlepšení, radám, partnerstvím i cestám vpřed.

VarsavaJak si vedou české vysoké školy

Když už víme, jak si stojí UK v pěti žebříčích (a ve srovnání s partnerskými univerzitami), sluší se podívat na celý peloton českých soutěžících. V České republice je v současnosti 26 veřejných vysokých škol, dvě státní a desítky institucí soukromých. Nejvíce českých škol se dostalo do rankingu THE (18), dále QS (16), BGU (13), CWTS (9) a logicky nejméně do tisícovky ARWU (6).

Ve všech pěti zde zmíněných hlavních pořadích je nejlepší univerzitou v zemi Univerzita Karlova a ve všech patří „Masaryčce“ stříbrná pozice. Nejlépe je ve čtvrté světové stovce. Každý žebříček ještě z Česka zahrnul do své edice tyto školy: nenápadnou Českou zemědělskou univerzitu, Univerzitu Palackého, Vysoké učení technické a České vysoké učení technické. Nejvíce škol, hned osmnáct z tuzemska, se dostalo do nejobsáhlejšího Times Higher Education.

České univerzity v hlavních aktuálních žebříčcích
(název, sledovaný počet škol, pořadí a název univerzity)
Times Higher Education (THE) - 2671, z ČR 18
401. až 500. Univerzita Karlova
601. až 800. Masarykova univerzita
801. až 1000. Česká zemědělská univerzita
801. až 1000. Univerzita Palackého
1001. až 1200. Vysoké učení technické
1001. až 1200. Vysoká škola chemicko-technologická
1001. až 1200. České vysoké učení technické
1001. až 1200. Jihočeská univerzita
1201. až 1500. Univerzita Hradec Králové
1201. až 1500. Mendelova univerzita
1201. až 1500. Univerzita Tomáše Bati
1201. až 1500. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
1201. až 1500. Západočeská univerzita
1501. a více Univerzita J. E. Purkyně
1501. a více Ostravská univerzita
1501. a více Univerzita Pardubice
1501. a více Vysoká škola ekonomická
1501. a více Slezská univerzita
Pramen: Times Higher Education, 2024

Šanghajském žebříčku, v ARWU, sítem první tisícovky prošlo těchto šest českých univerzit:

České univerzity v hlavních aktuálních žebříčcích
(název, sledovaný počet škol, pořadí a název univerzity)
Šanghajský žebříček (ARWU) - 1000, z ČR 6
301. až 400. Univerzita Karlova
401. až 500. Masarykova univerzita
601. až 700. Česká zemědělská univerzita
601. až 700. Univerzita Palackého
701. až 800. Vysoké učení technické
801. až 900. České vysoké učení technické
Pramen: Academic Ranking of World Universities, 2023

Další z velké trojky, Quacquarelli Symonds (QS), obsáhl šestnáct českých vysokých škol:

České univerzity v hlavních aktuálních žebříčcích
(název, sledovaný počet škol, pořadí a název univerzity)
Quacquarelli Symonds (QS) - 1498, z ČR 16
248. Univerzita Karlova
400. Masarykova univerzita
454. České vysoké učení technické
556. Vysoká škola chemicko-technologická
611. až 620. Vysoké učení technické
631. až 640. Univerzita Palackého
701. až 710. Česká zemědělská univerzita
901. až 950. Mendelova univerzita
1001. až 1200. Technická univerzita Liberec
1001. až 1200. Univerzita Tomáše Bati
1001. až 1200. Univerzita Hradec Králové
1001. až 1200. Univerzita Pardubice
1001. až 1200. Jihočeská univerzita
1001. až 1200. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
1201. až 1400. Ostravská univerzita
1201. až 1400. Západočeská univerzita
Pramen: QS World University Rankings, 2024

Do přehledu US News Best Global Universities (BGU) se zařadilo třináct českých vejšek:

České univerzity v hlavních aktuálních žebříčcích
(název, sledovaný počet škol, pořadí a název univerzity)​
US News Best Global Universities (BGU) - 2165, z ČR 13
226. Univerzita Karlova
605. Masarykova univerzita
611. Univerzita Palackého
698. České vysoké učení technické
930. Česká zemědělská univerzita
1013. Jihočeská univerzita
1060. Vysoké učení technické
1291. Mendelova univerzita
1344. Vysoká škola chemicko-technologická
1449. Západočeská univerzita
1542. Ostravská univerzita
1589. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
1903. Univerzita Pardubice
Pramen: US News, Best Global Universities, 2023

Nejlepší umístění zaznamenala Karlovka v Leidenském žebříčku (CWTS), kde je devět škol:  

České univerzity v hlavních aktuálních žebříčcích
(název, sledovaný počet škol, pořadí a název univerzity)
Leidenský žebříček (CWTS) - 1411, z ČR 9
197. Univerzita Karlova
562. Masarykova univerzita
780. Univerzita Palackého
798. České vysoké učení technické
879. Vysoké učení technické
948.  Vysoká škola chemicko-technologická
979. Česká zemědělská univerzita
1248. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
1356. Jihočeská univerzita
Pramen: Leiden Ranking, 2023

Leccos ukazují, ale berme je opatrně

Dostat se do elitního světového klubu potěší. Zatímco silné a velké univerzity vzhlížejí k první stovce či maximálně Top 500 nejlepších, menší a regionální vysoké školy jsou v globální konkurenci, kde extrémně posiluje zejména Čína, vděčné alespoň za zmínku.

Které rankingy jsou vypovídající, které o poznání méně? Případně: Je v nich věda a výzkum hodnocena objektivně, co je kde jak zkresleno? „U rankingů je zásadní, k čemu je používáme a jaké informace si z nich bereme. Ty nejvýznamnější, tedy THE, QS a ARWU, se ve velké části překrývají a jde primárně o kombinaci bibliometrizovatelných údajů a ,pověsti´, což samozřejmě nese určité komplikace a nedokonalou reprezentativnost. Pro mě osobně není až tak důležité umístění jako takové, ale co říkají detaily a trendy pro konkrétní instituci, ať už v kontextu globálním, evropském, nebo více lokálním. A nakonec neříkají nic překvapivého,“ řekl magazínu Forum Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost.

Zdůrazňuje dvě věci. „Zaprvé: mezinárodně uznávaná univerzita musí být výrazná a aktivní na alespoň evropské úrovni. To je časově a finančně náročné a na první pohled nenese viditelné, hmatatelné výsledky. A pro vysoké školy z bývalého východního bloku je to samozřejmě o to těžší, protože ta desetiletí vytržení jednoduše ,neodpářete´. I když jsme již třicet let členy ,Západu´, pomyslnou kotvu si s sebou táhneme pořád. Jako Univerzitě Karlově se nám toto, z mého pohledu, daří a máme vysoké ambice. Zadruhé: z bibliometrických údajů se významně pracuje s citacemi, ať už formou specifických citačních metrik či skrze bonifikace Highly Cited Researchers společnosti Clarivate (provozovatel Web of Science). To je v českém prostředí nestandardní a nezvyklé. Vidím to ale spíše jako problém českého prostředí než problém rankingů,“ říká prorektor Krištoufek, jenž je sám vysoce citovaným ekonomem – jako jeden ze sedmi Čechů figuruje v rankingu 7125 vědců s top ohlasem.

Princeton
Elitní americké univerzity z Ivy League, jako je Princeton na snímku, náleží s britskými školami mezi největší hvězdy světových žebříčků.

Kromě obecných, řekněme univerzálních žebříčků univerzit, vznikají i „odnože“ s oborovými či jinak parciálními výřezy. Jestliže nahlédneme do aktuálního QS, zjistíme, že z oborů na Univerzitě Karlově patří do světové špičky tradičně geografie anebo matematika, k dobře hodnoceným patří anglistika, historie, lingvistika, filozofie, farmacie či ekonomie. V loni zveřejněném žebříčku Global Ranking of Academic Subjects z portfolia ARWU excelovala UK ve fyzice (světově 101. až 150. místo), ekologii či klinické medicíně, v oboru ekonomie obsadila globálně 151. až 200. pozici. Bodovala i v chemii, biologii anebo farmacii.

Při té příležitosti však prorektor Krištoufek v říjnu uvedl: „S interpretací oborových žebříčků se musí nakládat ještě opatrněji než s žebříčky za vysoké školy obecně. V mnoha případech pracujeme s malými čísly, která mohou způsobit vysokou volatilitu umístění v čase, případně vůbec zařazení či nezařazení do žebříčku pro daný rok. Je dobré sledovat hlavně trendy a srovnání s podobnými typy škol, či zkoumat detail metodiky a její implikace, a jak je to pro nás či celý systém českého vysokého školství relevantní. Je také třeba ubránit se pokušení srovnávat umístění jednotlivých oborů mezi sebou, protože každý obor má různý počet zařazených škol, malá čísla hrají různou roli a celkově to mohou být a často jsou velmi heterogenní skupiny. Platí tedy otřepané: žebříčky mohou být dobrým sluhou, ale špatným pánem, a v případě těch oborových je to třeba zdůraznit ještě více,” sdělil v komuniké UK.

Těžké srovnání... i s kiksy

Ostražitost se vyplácí. V roce 2016 upozornily Lidové noviny na chybný žebříček THE, který hodnotil osmistovku „nejlepších univerzit světa“. Do výběru se překvapivě dostalo hned devět českých škol, přičemž Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava přeskočila tradičního premianta a jediného tuzemského zástupce v Top 400 – Univerzitu Karlovu!

Bob Kartous ze společnosti EDUin se pak tehdy přimlouval, aby se Češi neupínali k těmto „hitparádám“, neboť jsou šity na míru anglosaskému světu: předně USA, Velké Británii a technickým oborům. „Ani sebelépe zkonstruovaný soubor kritérií nemůže dát smysluplný výsledek, pouze odrazí mocenské postavení,“ uvedl Kartous, podle nějž bychom se měli zaměřit na reálné cíle – sociální a kulturní rozvoj, bez závodění (Lidové noviny 12. října 2016).

Tsingshua
Premiantem v Asii se stala čínská Tsinghua University, která začala prohánět i prestižní školy ze západní Evropy. Jsou za tím i veliké investice.

A sociolog Ivo Možný, dnes již zesnulý, trefně vyzýval, že se máme srovnávat, ale... nahoru. „Naučili jsme se srovnávat s těmi, kdož jsou na tom ještě hůř. Na světě je možná opravdu 26 tisíc „horších“ univerzit´. Tento způsob porovnávání nám pomáhal zachovat si důstojnost v těžkých časech. Jeví se mi, že v našem univerzitním světě tak docela neskončily,“ psal Možný a volal po větších ambicích: po vzhlížení ke Kodani, Lovani či Oslu (Lidové noviny 20. října 2016).

Díl pravdy měli oba. Univerzitní rankingy, které užívají různou metodologii, zdrojová data a měří natolik odlišné věci jako výuku, spolupráci s průmyslem i výzkum, se již staly doslova byznysem sui generis; stojí za nimi korporace Thomson Reuters, Quacquarelli Symonds, Clarivate a významná vydavatelství. Silné univerzity mívají celá oddělení, která se věnují jen benchmarkingu a „optimalizaci“ výstupů, aby je co nejlépe zúročily v daných kritériích a také v postupu na přední příčky. To české školy vesměs podceňovaly; nehledě na to, že prohánět absolutní elitu v první dvacítce i padesátce je prostě nereálné – a nejspíše navždy i bude.

Miliardu dolarů za Top100

Proč? Je to opravdu drahá soutěž. Jen pro další pochopení kontextu. Tam, kde má Česko nám již známé jednotky zástupců v prvních pár tisícovkách škol, tvrdě (a opravdu tvrdě) soutěží americké, čínské či britské instituce. Vezměme třeba jen žebříček BGU s hodnocenými 2165 školami: z nich je 280 amerických a 338 čínských! Češi jim konkurují třinácti účastníky.

„Musím říci, že při současném způsobu a výši financování českých vysokých škol máme v poměřování se zahraničím zřejmě nepřekročitelné limity. Podle našich hrubých odhadů by proniknutí mezi stovku nejlepších univerzit světa v horizontu deseti let vyžadovalo investici v řádu jedné miliardy dolarů nad rámec stávajících prostředků,“ říkal už před lety Jaroslav Miller, emeritní rektor Univerzity Palackého, jenž nyní působí v roli náměstka na ministerstvu školství.

KAUST
Instituce, jako je nově budovaná vysoká škola KAUST v Saúdské Arábii, si najímají nobelisty i top vědce, aby se v rankinzích zlepšovaly.

Ano, koukat bychom se měli vzhůru, na Západ a do světa, ale přece jen: realisticky. Dnešní věda (stěžejní kritérium většiny žebříčků) je ukrutně drahá. Mnohonásobný vítěz rankingu z Timesů, kalifornský Caltech, provozuje s NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), kterou známe i ze sci-fi filmu Marťan. A jen za ni ročně utratí takřka dvojnásobek rozpočtu všech 26 českých veřejných vysokých škol! Jistě, je to extrém, ale pomíjet tento pravý finanční rozměr zkrátka nejde; i kvůli penězům je s maličkým Caltechem spjato přes čtyři desítky nobelistů.

Inspirovat se musíme u lepších. Ovšem s vědomím, že posun do čela žebříčku není jenom o úsilí, inteligenci, ale i rozumně vynaložených penězích. Kodaňská univerzita, v žebříčku ARWU na parádní 32. příčce, mívá roční rozpočet přibližně srovnatelný s rozpočtem, který jde na rozvoj celého českého vysokého školství. K tomu poznámka: z čistého počítání, kolik které země v jakých žebříčcích mají, zaujme dosti omezený počet skandinávských škol v pětici rankingů, dokonce méně než u českých institucí, ale daleko vyšší umístění zahrnutých institucí. Nabízí se kacířská otázka, zda netříští české prostředí celkovou podporu do příliš mnoha subjektů: veřejných vysokých škol, resortních a veřejných výzkumných institucí?

Počty umístěných univerzit v pěti sledovaných žebříčcích dle zemí
(podle vybraných silných států či lídrů ve vzdělávání)
  THE ARWU  QS BGU CWTS
Spojené státy americké  169 187 198 280 206
Velká Británie 105 64 90 92 64 (62)* 
Čína 86 214 71 338 273
Japonsko 119 32 51 105 59
Austrálie 37  34 38 39 34 (33)*
Nizozemsko 12 13 13 14 13 (11)*
Švédsko 14 13 8 16 12
Finsko 10 7 9 9 9 (8)*
Dánsko 7 6 5 7 5
Singapur 2 4 4 4 3
* = bez univerzit z iniciativy More Than Our Rank
Pramen: UK Forum, aktuální  uvedené rankingy 2023 a 2024

Sílící mezinárodní konkurence

K obecnému pohoršení, které vždy na sociálních sítích zavládne, když se české univerzity „ostudně“ objeví až někde ve třetí či čtvrté stovce, pár slov: konkurence je opravdu čím dál silnější a tvrdší – vzhůru se derou čínské univerzity (v ARWU jich je 214, kdežto amerických „jen“ 187), nové arabské ústavy tlačí nahoru i mocní šejkové, kteří si najímají cizí vědce – i proto v QS najdeme už šestnáct saúdských škol a jedenáct ze Spojených arabských emirátů.

UK0004Jsou to navíc světové žebříčky, ne poměřování se jen s dominantní Amerikou, Velkou Británií a západní Evropou. České univerzity musejí zákonitě přidat, nabídnout skutečně mezinárodní prostředí (když jsme z pražského učení vyhnali Němce v roce 1409 a 1882 jej i počeštili), vytěsnit pověstný inbreeding a sázet na podporu excelentní vědy, nikoliv průměrnosti.

Co čekat od žebříčků? Jak je číst? „Přestože na žebříčky většina odborníků žehrá, jsou zde, budou vydávány i dále a je třeba s nimi pracovat. I ti, kteří je kritizují, je zároveň pečlivě sledují, a případná kritika je i někdy úměrná umístění domovské instituce... Pokud jsou ale využívány s nadhledem a promyšleně, jsou mezinárodní žebříčky zajímavé, neboť umožňují srovnání. Velmi nebezpečné však je, jsou-li výsledky interpretovány zjednodušeně a jsou-li jednoznačně spojovány s kvalitou. O té žebříčky vypovídají omezeně, často se jedná spíše o reputaci nebo čisté PR,“ uváděl již kdysi interní materiál z rektorátu Univerzity Karlovy.

Ani staroslavná univerzita, jak si UK říká, nemůže ustrnout. Nejen žebříčky ji mohou navést, co a kde zlepšit, aby o ní vědělo více zahraničních studentů, kteří si zvolí kupříkladu geografii či botaniku v Praze. Je to zásadní nástroj propagace. „I díky zapojení do aliance 4EU+ víme, jak a v čem se můžeme zlepšovat. Ostatně myslím, že to může být dobré navedení pro strategická rozhodnutí, kdy se efekt pochopitelně projeví až za několik měsíců anebo spíše let,“ míní Martin Vlach, prorektor UK pro vnější vztahy.

Sám žebříčky nijak nepřeceňuje, jde podle něj o komplexní problematiku, do které se promítá nespočet aspektů – kupříkladu v udržitelnosti mohou mít výhodu mladé školy se zcela novými kampusy, protože tradiční školy, jako je Karlovka, mívají desítky historických budov, i památkově chráněných.

„Přebor Střední Evropy“

Hlavní žebříčkovou sezónou bývá podzim. Regionu „střední Evropy“ bezkonkurenčně vládnou Němci s pěti a více desítkami univerzit v přehledech – a většinou i daleko v popředí před zbytkem regionu. Některé atakují první světovou třicítku či padesátku. Češi si vlastně nevedou v absolutních počtech škol až tak špatně, porovnáme-li je s dalšími zeměmi oblasti.

Za zvláštní zmínku stojí Bulharsko, které jako by rezignovalo na jakoukoliv „soutěž“ – v obsáhlém rankingu THE má jen tři své univerzity, v QS jedinou a v BGU toliko dvě:

Počty umístěných univerzit v pěti sledovaných žebříčcích dle zemí
(podle vybraných zemí „Střední a východní Evropy“)
  THE ARWU  QS BGU CWTS
Německo 49  45 49 70 57
Polsko 37 9 22 43 37
Česko 18 6 16 13 9
Rakousko 12 12 8 15 12
Maďarsko  11 4 11  8 6
Rumunsko 22 0 13  12 5
Slovensko 7 4
 Bulharsko 3 0 1 2 0
 Chorvatsko 3 1 4 4 2
 Slovinsko 3 1 3 2 2
 Srbsko 3 2 4 4 3
Estonsko 3 1 3 2 2
Litva 5 1 5 4 3
Lotyšsko 4 0 3 1 0
Pramen: UK Forum, aktuální  uvedené rankingy 2023 a 2024

Ve světovém kontextu nijak nevyniká ani Slovensko (nejlepší Univerzita Komenského v Bratislavě je třeba dle THE na 1000. až 1200. místě), polský Krakov i Varšava jsou na 601. až 800. místě v témže žebříčku, přičemž výrazně „lepší“ je maďarská Semmelweisova univerzita (251. až 300.), jež se od roku 1769 specializuje na medicínu. V oblasti „CEE“ bodují Rakušané: Vídeň je světově 119. a v první třístovce THE má pět škol! Další čtyři zde uváděné žebříčky kladou univerzity těchto zemí logicky na jiná místa, ale trend je podobný.

UtrechtA Utrecht končí, nejede v tom

Univerzitních rankingů (a metodik) je věru plno. Vědci, akademičtí hodnostáři, sociologové vzdělávání či scientometři k nim mají řadu výtek, jak moc a v čem jsou zkreslené. Pár škol to nedávno vyjádřilo jasně.

Utrechtská univerzita v Nizozemsku (na snímku její rektorát) nepatří k těm nejznámnějším, ale loni v létě sáhla k překvapivému kroku, který hodně rezonoval v akademickém prostředí. A na sociálních sítích, samozřejmě. Universiteit Utrecht, jež tradičně bodovala i v řadě oficiálních žebříčků (v ARWU byla i 52. nejlepší na světě a podle THE je 66. globálně), oznámila, že už se těchto hodnocení nehodlá účastnit!

Důvody? Je to prý příliš zatěžující a stresující věc, rankingem nelze zahrnout souhrnnou kvalitu školu a metodika, jíž firmy sestavující žebříčky užívají, je sporná, uvedl Utrecht loni v září. K této iniciativě se přidalo zatím dalších patnáct škol, a ne vždy jsou to nějaká „béčka“ – v klubu rankingových odmítačů jsou například i zavedené britské Keele University anebo Loughborough University. A ptají se i další instituce. Má tohle „předhánění se“ ještě smysl? Neohýbá to vzdělávání a vědu?

Šestnáctka škol, jež rankingy odmítá
(iniciativa More Than Our Rank upozorňuje na limity
hodnocení a žebříčků, nyní má šestnáct signatářů)
Keele University (Velká Británie)
Loughborough University (Velká Británie)
University of East Anglia (Velká Británie)
University of Derby (Velká Británie)
Universiteit Utrecht (Nizozemsko)
Vrije Universiteit Amsterdam (Nizozemsko)
Queensland University of Technology (Austrálie)
Unity Health Toronto (Kanada)
Universidad Rey Juan Carlos (Španělsko)
Politecnico di Milano (Itálie)
Univerzita Turku (Finsko)
Národní technická univerzita v Lutsku (Ukrajina)
Moldavská státní univerzita (Moldávie)
Univerzita sv. Klimenta Ohridského v Bitole (Severní Makedonie)
Izmirský technologický institut (Turecko)
Petroleum University of Technology (Írán)
Pramen: Inorms, More Than Our Rank

S poděkováním za přispění ke vzniku článku Ladislavu Krištoufkovi, Martinu Vlachovi a Jiřímu Chvátalovi

Author:
Photo: Vladimír Šigut, Martin Rychlík, Shutterstock