Aleksi Šedo: NÚVR je největší projekt akademické onkologie
Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) je „největší“ pětinou programu EXCELES a profesor Aleksi Šedo jeho hlavním řešitelem. Jedenáct institucí v něm spojí své kapacity na dobu tří a půl let. Činnost zahájily počátkem června.
Čeští egyptologové objevili hrobku velitele žoldnéřů
Archeologický tým Českého egyptologického ústavu FF UK během terénních prací v egyptském Abúsíru objevil a zdokumentoval hrobku staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. Ačkoliv byla již v antice vykradená, poskytuje cenné informace.
Přibývá nemocí imunity, zdravější způsob života pomáhá
„Imunoterapie je budoucnost léčby rakoviny,“ říká lékařka-vědkyně Zuzana Střížová z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Mimo jiné letošní laureátka talentové soutěže L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.
Lékařka Barbora East: Chirurgie je i pro holky!
„Kromě péče o děti neexistuje žádný objektivní důvod, který by ženy v chirurgii limitoval,“ říká lékařka-vědkyně Barbora East ze III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. Sama své volby nelituje, byť je to obor, od kterého ji zrazovali učitelé i někteří kolegové.
Velryby jižní v ohrožení. Může za to též mizející kril
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Petra Nevečeřalová a Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, v sérií vědeckých prací ilustroval, jakým problémům čelí v antropocénu velryba jižní. V důsledku změn klimatu v jejím „bydlišti“ mizí potrava.
Ty buňky tam nejsou! Příběh nové studie imunologa Dobeše
Proč pacienti s mutací v genu Aire trpí autoimunitním onemocněním a zároveň kvasinkovou infekcí? Na tuto imunologickou záhadu odpovídá nová publikace imunologa Jana Dobeše z PřF UK, která právě vyšla v časopise Nature Immunology.
Aktivitou proti zapomínání: Jak zápolit s alzheimerem
Alzheimerova anebo správněji Fischer-Alzheimerova nemoc, zahrneme-li i přínos pražského neuropatologa Oskara Fischera, sužuje desítky milionů lidí. Vědci ze 2. LF UK do výzkumu nemoci zapojují i virtuální realitu, telemedicínu či AI – data získávali i díky hře pro mobilní telefony.
Leopold Pospíšil, přítel Kapauků. Křtí se jeho memoáry
Nakladatelství Karolinum vydalo knižní memoáry týkající se výzkumů profesora Leopolda Pospíšila v Melanésii. Světoznámý zakladatel etnologie práva zemřel loni v říjnu ve věku 98 let. Pracoval na Yale, radil prezidentům USA a po revoluci vyučoval na Filozofické fakultě UK.
Kateřina Veselá zkoumá kurkuminoidy. Teď na stáži v Izraeli
Doktorandka Kateřina Veselá je na dvouměsíční vědecké stáži v Izraeli. V rámci pilotní fáze nového programu Czech-Israeli Innovation Interships spolupracuje na výzkumu léčby neurogenerativních onemocnění.
Biokrystaly pozoroval už Darwin. Až nyní víme, co to je
Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.
Kókišin je zvídavost. Jana Sýkoru přivedla až k řádu od císaře
K japonštině se Jan Sýkora dostal náhodou, ještě jako středoškolák. A letos, 27. května, převzal v pražské rezidenci japonského velvyslance Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky a rozetou. „Nejprve jsem jej ale hodlal odmítnout; nevěděl jsem, zač bych ho měl dostat,“ říká skromně docent FF UK.
Královská meteorologická společnost ocenila Radana Hutha
Oblastmi zájmu profesora Radana Hutha jsou klimatická změna, atmosférická cirkulace, statistika a aplikace statistických metod. Významný klimatolog z Přírodovědecké fakulty UK byl za svou práci oceněn prestižní Royal Meteorological Society Awards and Prizes 2021.
Zvýšit proočkovanost? Česká studie v Nature má řešení
„Veřejnost si myslí, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom je to 90 procent! Pouhé informování o této shodě je jednoduchý způsob, jak zvýšit ochotu nechat se očkovat,“ shrnuje Michal Bauer a Julie Chytilová, spoluautoři nové studie v časopise Nature.
Vědci z Matfyzu: Ve využití vodíku jsme zase o krok dál
„Je to další krok na cestě k dostupnějšímu vodíku,“ říkají Peter Kúš a Tomáš Hrbek, členové vědeckého týmu z MFF UK, který vyvinul unikátní technologii pro zvětšení povrchu proton-vodivé membrány. Ta je klíčovou složkou moderních vodíkových palivových článků a elektrolyzérů vody.
Co mají společného horské rostliny a Sisyfos?
„Průměrná evropská horská rostlina je jak Sisyfos. Během dob meziledových se škrábe do vysokých nadmořských výšek, pak ale přijde zalednění, které ji zase srazí dolů do podhůří,“ přirovnává výsledky nové publikace v Nature Communications evoluční biolog Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia.
