„Když se snažíte prodat něco, co se dá za pár vteřin zkopírovat, je to jiné, než když vyrábíte auta nebo léčiva,“ říká o transferu znalostí Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přesto se to matematickým lingvistům daří a softwarové nástroje či data využívá i Google.

Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.

Ilona Hromadníková objevila, jak ze vzorků krve zjišťovat riziko budoucího rozvoje vážných kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, třeba cukrovky. A to jak u ženy-matky, tak i u jejího dítěte. „Skvělá technologie, ale předběhla jste dobu,“ slyšela od investorů.

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.

Jarmilu Panevovou odlákala od pedagogické dráhy práce na strojovém překladu, který v 60. letech vznikal na Matfyzu. Z oblasti jazyka si vybrala syntax. „V rámci popisu gramatiky je pro mě nejpřitažlivější a nejzajímavější,“ zdůvodňuje lingvistka, jež na MFF UK působí už šedesát let.

Tématem jí jsou především soudobé a experimentální opery. Žánr leckdy považovaný za přežitý hudební druh, ale do nějž invenční autoři vkládají nový náboj. Tereza Havelková z FF UK jim rozumí natolik, že její novou monografii vydalo vydavatelství Oxford University Press.