Od odvahy pojmenovat problém k proměně prostředí medicíny
Zlepšit pracovní podmínky v medicíně a vytvořit prostředí, které podporuje profesní růst i osobní pohodu mladých lékařů a lékařek a zabránit tak odlivu talentů. To je cílem projektu KULTIMED – Kultivace vztahů, prostředí a podmínek medicíny.
Miliardy z rozpočtu EU: štěstí přeje připraveným
Jaké příležitosti se pro Univerzitu Karlovu rýsují v rozpočtu Evropské unie po roce 2028? „Pokud chceme hrát v Evropě první ligu, měli bychom mít nejpozději v lednu 2028 o strategických záměrech financovatelných z EU jasno,“ píše prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.
Husův příběh symbolizuje i boj o nadčasové hodnoty
V neděli 6. července uplyne 610 let od upálení mistra Jana Husa v Kostnici. Jaký je odkaz slavného kazatele a mučedníka jsme si povídali s Dušanem Coufalem, odborníkem na církevní dějiny a českou reformaci.
Od skromných začátků k dynamické instituci: FSV UK slaví 35 let
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy letos slaví 35 let od svého založení. Od skromných začátků se dvěma stovkami studujících se ve všech oblastech posunula mimořádně daleko. Z FSV UK se postupem let stala dynamická, otevřená a mezinárodně orientovaná instituce, která má ambice nejen v oblasti vzdělávání, ale také výzkumu a společenské relevance.
Popularizace vědy chodí vždy po lidech
Komunikace vědeckých výsledků může vypadat jako zábava, ale je za ní spousta „neviditelné“ práce. Její dlouhodobý význam pro vědu a vzdělávání nesmíme podcenit, podotýká Martin Vlach, popularizátor vědy a emeritní prorektor pro vnější vztahy UK.
Lidé jezdí za Toufarem spontánně, reklamu neděláme
Přesně před 75 lety zemřel na následky mučení příslušníky StB kněz Josef Toufar. Jeho příběh a odkaz pro Forum popsal Pavel Jäger, absolvent Katolické teologické fakulty UK. V současnosti totiž spravuje farnost v Číhošti, kde Toufar působil, a kde se odehrál takzvaný "číhošťský zázrak".
Proč je důležité, kdo a jak učí na základkách chemii
„Úkolem vysokých škol je zajistit dostatek aprobovaných chemikářek a chemikářů, kteří žijí pro svůj obor. Už nyní ale máme řadu skvělých vyučujících, inspirujme se u nich,“ navrhuje prorektorka UK pro studijní záležitosti Markéta Martínková.
Martin Vlach, prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy, se ve svém blogu tentokrát zamýšlí nad úrovní a podporou přírodovědného a technického vzdělávání na univerzitách v Německu a v Česku a nad tím, proč tyto obory potřebujeme možná víc než jindy.
Hubálková: Komunikace vědy je pro univerzity skvělé PR
Pavla Hubálková pomáhá vědkyním a vědcům lépe a efektivněji komunikovat výsledky jejich bádání. Letos za to obdržela Cenu za popularizaci výzkumu. Přes čtyři roky působila i v magazínu UK Forum, kde s kariérou v oblasti „science communication“ začínala.
Prorektor jako vytížený funkcionář, ale „průměrný“ vědec: Zaveďme e-index místo h-indexu
Tuesday, 29 October 2024 05:51Jako prorektor pro PR řeším vedle klasické „propagační“ agendy i mnoho mimořádných událostí, které se univerzity více či méně dotýkají. Přesto jsem se rozhodl mezi ostatní povinnosti vtěsnat tuto úvahu. Možná obdobné dilema řeší více akademiček a akademiků - střet vědeckých, pedagogických a úředních agend.
Aarhus University: Důraz na vědu a její společenský dopad
Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku a vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy.
Magisterská odysea – k čemu je psaní diplomové práce?
Diplomová práce je zpravidla jednou z podmínek pro řádné ukončení vysokoškolského studia. K čemu je vlastně dobrá a není požadavek na sepsání desítky stran dlouhého textu v dnešní době už přežitek? Nad tím se zamýšlí Martin Zelinka, který obhájil "diplomku" na katedře Orální historie – soudobých dějin FHS UK.
TU Berlin: Usilujeme o spolupráci na všech úrovních
Na Technische Universität Berlin (TU Berlin) kladou velký důraz na spolupráci, a to jak mezi fakultami a obory, ale i napříč berlínskými univerzitami. Prázdnými frázemi není ani „přenos poznatků do praxe a řešení celospolečenských výzev.“
Krištoufek: Přijít musí změna celého systému globální vědy
Predátorské publikace ovládly politický a částečně i veřejný prostor. Než se na ně po nástupu nového ministra pro vědu opět zapomene, je dobré se na chvíli zastavit. Moralizování a idealistické představy nechám na jiné a zkusím přidat trochu reálného, mezinárodního, vědně-politického kontextu.
Jak číst žebříčky škol? Význam mají, ale nepřeceňujme je
Akademiky nepříliš milované, ale veřejností hojně sledované „pořadí“ světových univerzit budí emoce. Rankingy, žebříčky, poměřování... Šestnáct univerzit včetně úspěšného Utrechtu či britské Loughborough University jim řeklo ne.
