Vyučovat dějepis jinak než jen mechanickým zkoušením letopočtů se snaží spousta učitelů, jenže na vytváření materiálů nemají čas. Jaroslav Pinkas z katedry dějin a didaktiky dějepisu PedF UK proto spolu se svými studenty vytvořil podrobné metodické pokyny, jak lze ve výuce využít film.

Ve čtvrtek 25. června proběhl první z webinářů z cyklu Česko! A jak dál? na téma „Ekonomická krize na obzoru. A jak dál?“ Hostem byl významný český ekonom prof. Štěpán Jurajda, Ph.D. z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy.

Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.

Vedle slov koronavirus, covid a pandemie se pojmy distanční vzdělávání nebo distanční výuka ocitly v popředí nejužívanějších slov a slovních spojení současnosti. Multimediální forma řízeného studia (tak praví Wikipedie) se na přechodnou dobu, během níž osiřely přednáškové sály, stala jediným spojením mezi studenty a vyučujícím.

„Jako vyučující jsme si v krizi mohli uvědomit a vyzkoušet, že některé věci jdou dělat jinak a efektivněji,“ říká o distančním studiu během pandemie koronaviru studijní proděkan Fakulty sociálních věd UK Ladislav Krištoufek.

„Byla by škoda, kdybychom Miladu Horákovou vnímali jen jako černobílou hrdinku. Byla člověkem z masa a kostí, a proto si zcela jistě prošla stádii zoufalství a marnosti. Došla ale dál, než zvládne většina lidí. Věřím, že došla ke smíření,“ říká psycholog z Filozofické fakulty UK Jiří Šípek.

Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ani pandemie koronaviru výuku na UK zcela neochromila. Studenti a vyučující se však až na výjimky během vládních karanténních opatření nemohli potkávat tváří v tvář. Zvlášť složité to bylo i pro studenty a vyučující na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde je společný pohyb často nezbytnou součástí studia.

Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.

V pátek 11. listopadu proběhl na konferenci Střešovický podzim křest nové publikace Chirurgie hlavových a periferních nervů s atlasem přístupů MUDr. Radka Kaisera, který působí na Neurochirurgické a neuroonkologické klinice 1. LF UK.