Lucas Cranach starší patří mezi nejvýznamnější německé renesanční malíře. Jeho vliv na umělecký svět a společnost vůbec byl tak velký, že se jeho prací nechali inspirovat tvůrci i za hranicemi jeho domoviny včetně zemí českých.

Dvě dámy, dva originální příběhy. Pedagožky a vědkyně FHS UK líčí, jak se spolu s kolegy postavily koronavirem vynucené krizi kontaktní a frontální výuky. Dana Moree učila své posluchače až do Ameriky a Jana Wohlmuth Markupová přichystala šestidílný vzdělávací seriál o rodině Václava Havla.

Moderní univerzita nemůže být pouhou dílnou lidskosti. Musí být inhibitorem demagogického bujení. Myslí si to prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Antropologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a tří amerických univerzit objasnili záhadu – jak mohl Homo erectus běžet za kořistí více než pět hodin bez vody.

Jitka Palich Fučíková se dlouhodobě zabývá problematikou imunogenní buněčné smrti a její rolí v imunoterapeutické léčbě nádorových onemocnění. Za svůj výzkum včera získala prestižní ocenění spojené s finanční odměnou, které je udělováno v rámci projektu L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Spisovatel minulého režimu. Hospodský povaleč. Filmy. Ostře sledované vlaky. Postřižiny. Tak asi většina z nás zná Bohumila Hrabala – z krátkých medailonků, učebnic literatury a omílaných klišé. Nelámejte ale nad Hrabalem hůl – docent Jakub Češka z Fakulty humanitních studií UK vás přesvědčí, že byl opravdu talentovaný spisovatel.

Jedinečný projekt právě dokončili vědci z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Odborná i laická veřejnost se nyní může prostřednictvím desítek map, které tým sestavil, seznámit především s prostorovým rozmístěným náboženské sebedeklarace u obyvatel Česka po roce 1989.

Za čtrnáct dní se nad jihokorejským Pchjongčchangem rozhoří olympijský oheň. Na druhý konec planety vycestuje i na osm desítek českých sportovců. Zatímco tuzemský fanoušek si láme hlavu nad tím, jak bude kvůli časovému posunu sledovat přenosy z her, reprezentace má větší starosti – jak se co nejlépe vyrovnat se syndromem pásmové nemoci.

I parazitičtí prvoci mohou být krásní. Alespoň na kresbě Lindy Pokorné, studentky Farmaceutické fakulty UK a absolutní vítězky letošního ročníku soutěže Věda je krásná. Jména úspěšných i v dalších kategoriích zazněla v Karolinu ve středu 13. prosince večer na vánoční slavnosti Přírodovědecké fakulty UK.

O grant Evropské výzkumné rady letos usilovalo dva a půl tisíce vědců, uspěly však jen tři stovky, mezi nimi i docent Vladimír Hampl, který působí na Přírodovědecké fakultě UK a ve výzkumném centru Akademie věd a UK BIOCEV.