Na pražské FTVS UK hostoval neurovědec Rjó Košizawa z japonské Nihon University, který zkoumá mozkové pochody během sportovních utkání či zápasů.

„V doktorském studiu na Univerzitě Karlově máme obrovský prostor pro řadu zlepšení, byť se veliké penzum práce již udělalo,“ říká profesor Tomáš Šimůnek, nový prorektor přímo pro Ph.D. agendu. Evropa pokročilé studium premiérově slaví Evropským doktorským dnem (EDD).

Tereza Melicharová vystudovala na FF UK iberoamerikanistiku a nabyté znalosti čile uplatňuje jak v terénu v komunitách původních obyvatel, tak v pražském Náprstkově muzeu, kde pečuje o sbírku asi devatenácti tisíc předmětů.

„Na Češích mám ráda odolnost a ostrý humor,“ říká lingvistka Masako Ueda Fidler z Brown University, jež s Univerzitou Karlovou spolupracuje přes patnáct let a nyní obdržela Zlatou medaili Filozofické fakulty UK.

V Kampusu Hybernská je do konce března k vidění ojedinělá výstava Ruku v ruce s Koreou: (po)válečná léta, která přibližuje československé aktivity v KLDR. O těchto vztazích i koreanistice vypráví Miriam Löwensteinová z FF UK.

Slavný finský výraz „sisu“ vyjadřuje odhodlání a sílu, kdy je třeba vytrvat navzdory překážkám. Lenka Fárová vede na FF UK obor, jenž po smrti Jana Dlaska, jedné z obětí střelby z prosince 2023, navazuje na jeho odkaz.

Skandinavistka Marie Novotná z Fakulty humanitních studií UK přináší čtenářům první český překlad jedné z nejpozoruhodnějších staroseverských ság – Ságy o jómských vikinzích. Vydává ji Vydavatelství FF UK.

Amerikanistka Jana Sehnálková, alumna a pedagožka na Fakultě sociálních věd UK, vede Fulbrightovu komisi v České republice a vysvětluje, jak v rámci tohoto programu co nejlépe uspět s cestami na americké univerzity.

Oceňovanému výzkumníkovi vzdělanému na FF UK nově vyšly hned dvě knihy: jedna vědecká v prestižním Brillu, druhá populárnější ve Vyšehradu. Slovanské bájesloví už ožívá i v počítačových hrách typu Zaklínače či komiksech.

Na 1. lékařskou fakultu UK míří první startovní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Získala jej do střediska Biocev biofyzička Andrea Gálisová, jež se zabývá výzkumem extracelulárních vezikul. Ty mohou pomoci dopravovat léčiva i k nemocným rakovinou.

Profesor Harvey Weiss z Yale University spolupořádal vědeckou konferenci v Praze. Pro magazín Forum hovoří o kolapsu starověkých říší, klimatických výzvách naší doby i proč věda v USA čelí znepokojivým výzvám.

„Kdepak malý jazyk, vždyť indonéština patří k deseti nejužívanějším řečem světa,“ říká Tomáš Petrů, jenž se věnuje moderním dějinám země s více než čtvrtmiliardovou populací. Přednáší o tom i na Filozofické fakultě UK.

Nová studie ekonomek Miroslavy Federičové a Aleny Bičákové dokládá, že ne vždy jsou schopnosti talentovaných uplatněny: „Jejich okolí totiž často o jejich talentu neví a mnohdy si ho nejsou vědomi ani oni sami,“ uvádějí autorky.

Lucie Přenosilová měla za celé studium Právnické fakulty UK jen samé „výborné“, vyhrává právní soutěže, je asistentkou soudce a nejvíce ji zajímá pracovní právo – včetně rovného odměňování (nejen akademických) zaměstnanců.

Kateřina Čapková z FF UK se zaměří na „jiné“ dějiny středovýchodní Evropy – díky 62 milionům korun z Advanced ERC grantu prozkoumá historii pohledem Romů, Židů či lidí s postižením. Jde o vůbec první pokročilé ERC pro společenské vědy v Česku.

Profesorka Mariana Llanos, významná politoložka z Argentiny, líčí svoji pouť z Oxfordu přes elitní hamburský institut GIGA až na Univerzitu Karlovu, kde získala novou pozici ERA Chair v projektu ERA-AREAS. Věnovat se bude areálovým studiím.

Informatička Erin Carson, která řeší na Matfyzu výzkumný ERC grant, obdržela elitní cenu v oboru numerické analýzy: James H. Wilkinson Prize. Podle profesora Zdeňka Strakoše jde skutečně o výjimečné ocenění osobností, které vedou svoji disciplínu.

Nová práce v elitním časopise PNAS ukazuje díky vzorku 122 zubů jedinců z oblasti Súdánu a jižního Egypta vývoj migrací v rozpětí 14 tisíc let od pozdního paleolitu let do středního/mladšího neolitu. Podíleli se na ní i vědci z FF UK a Národního muzea.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

„Paliativní medicína v Česku se hodně zlepšila, ale má ještě potenciál,“ říká Katarína Vlčková, primářka hospice Cesta domů, instituce, v níž doprovodila za dobu svého působení stovky lidí v jejich posledních krůčcích životem.