Články dle značky: FF

Česká, ale i slovenská  polonistika slaví sté výročí od svého vzniku, který je spjat i s Univerzitou Karlovou a polským vědcem Marianem Szyjkowským. Expertů na dějiny i současnost polonistiky se ptal Wojciech Bednarek z Polského institutu v Praze.

„Dobro není chabé proto, že je pomalé. Je pomalé proto, že nelze potírat zlo zlem.“ Citát profesorky Růženy Vackové, jež byla perzekvována nacisty i komunisty, od 11. května zdobí pamětní desku na budově FF UK, s níž byla klasická archeoložka spjata.

Londýn, Cardiff, St Andrews a Edinburgh, čtyři města a šest univerzit v Anglii, Walesu i Skotsku. Takové byly cíle delegace z Univerzity Karlovy. Koncem března se uskutečnila „mise UK v UK“, jež měla za cíl posílit vztahy mezi českou univerzitou a britskými institucemi.

Studenti studentům. Takové heslo nejlépe vystihuje snahy několika fakult Univerzity Karlovy, které chtějí zvelebit vnitřní, respektive okolní prostory svých budov. Inspiraci k tomu hledají také na jiných vysokých školách, u studentů architektury, krajinářské architektury a designu.

Na knihu, jež by vyprávěla tisícletou historii Arménie, čekali čeští čtenáři dlouho. Nakonec ji vydalo NLN, přičemž pod 420stránkovými Dějinami Arménie jsou podepsáni čtyři autoři spjatí s Filozofickou fakultou UK. Hlavní editorkou je Petra Košťálová.

Jste připraveni změnit svět? Tuto otázku vetkli do podtitulu mezinárodní soutěže Map the System její zakladatelé na Oxfordské univerzitě. Už podruhé tuto výzvu vyslyšeli také studenti a studentky napříč fakultami UK, kteří se od října učili komplexně přistupovat k hledání řešení různých problémů společnosti.

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu FF UK se dočkal mezinárodního uznání. Americká akademie umění a věd (AAAS), jež existuje od roku 1780, jej nově přijala se čtyřicítkou zahraničních členů. „V dopise stojí, že jsme byli vybráni za přínos k rozvoji vědy a poznání světa,“ říká Bárta.

Verše plné smutku, fantastika, komiksové stripy, překlad skotských slangů, uchopení literatury v socialismu i cesta světem rozličných kultur. Tak by se dala popsat pestrost titulů s cenami Magnesia Litera, pod nimiž jsou podepsáni autoři se vztahem k Univerzitě Karlově.

„Měli bychom přestat Turecko jen kritizovat, ale snažit se ho pochopit. Erdoğan je populista a autokrat, ale také člověk, který zemi vytáhl z vleklé ekonomické krize a nejspíš má právo být z chování Západu zklamaný,“ říká Karolína Lahučká, doktorandka z Filozofické fakulty UK. 

Na řeholnice internované v padesátých letech do vesničky Bílá Voda, se mělo zapomenout. Jejich příběh však nezmizel; v oceňovaném románu jej oživila prozaička Kateřina Tučková, jež získala doktorát z dějin umění na Filozofické fakultě UK.

Probíhající opravy Karolina přinesly nečekaný objev. Při pracích na nádvoří, kde byly podmáčené stěny, prorazili dělníci dlažbu, zpod níž vytryskla voda. Ukázalo se, že nejde o proraženou trubku, nýbrž o pramen. „Je to překvapivé zjištění, ale máme velkou radost,“ říká prorektor UK Martin Vlach.

Studio Charles Games spustilo edukativní hru Beecarbonize. Historické zápletky vystřídalo aktuální téma – klimatická krize. „Prostřednictvím hry zkoumáte nejnovější technologie, rozhodujete o vývoji společnosti, chráníte přírodu a modernizujete průmysl, abyste snížili uhlíkové emise,“ přibližuje za vývojáře Ondřej Trhoň.