Články dle značky: biologie

Vysokoškolská studia mají teprve před sebou, ale obě už stihly do vědeckého života „slušně“ vkročit. Adéla Uhrová a Zuzana Buchová – po úspěších i za mořem – od nového akademického roku nastupují ke studiu na Přírodovědecké fakultě UK.

Bohumil Němec patřil mezi nejvýznamnější české vědce 20. století. Výjimečnou osobnost, rektora Univerzity Karlovy a botanika přibližují Viktor Žárský a Tomáš Hermann u příležitosti konference na Přírodovědecké fakultě UK.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.

Na Mezinárodní biologické olympiádě (MBiO) kdysi Lenka Libusová dvakrát získala stříbrnou medaili. Od července 2022 je vědkyně a pedagožka z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK šéfkou prestižní soutěže.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.

„Středně velcí savci jsou z evolučního hlediska velmi zajímaví,“ vysvětluje Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, proč právě na ježcích probíhala studie zaměřená na vznik bakteriální rezistence. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.

„Evoluce je náhodný proces,“‎ zní obecně známá definice. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK publikací v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS) ukazují, že to za některých podmínek neplatí a existují vnitřní zákonitosti, podle kterých se evoluce opakuje.

„V biologii vám vždy zbývá prostor i pro kouzla,“ tvrdí Mikuláš Klenor, 22letý student Přírodovědecké fakulty UK, jenž navzdory zrakovému hendikepu působí i v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. 

Strana 1 z 2

Sdílejte článek: