Články dle značky: Rozhovor

V temné komoře, při vyvolávání fotek, dokáže zapomenout na čas; její snímky zvítězily i ve školní soutěži. Když se jí zeptáte, proč u focení nezůstala i profesně, zaskočí vás: „Měla jsem problémy s morálkou.“ Jitka Uhlíková je již v šesťáku plzeňské medicíny, a to i s postižením sluchu.

Na začátku roku vyšla kniha Barbory Šmejdové Rozumové argumenty a pohádkové světy. Teoložka Katolické teologické fakulty Barbora Šmejdová v ní mimo jiné pokládá otázku, jakým jazykem dnes mluvit o křesťanství a jak hájit jeho principy.

Vrabce domácího zvolila Česká společnost ornitologická za Ptáka roku 2003, aby upozornila na pokles jeho početnosti na našem území. Běžnému druhu, který se ještě před pár desítkami let mohl chlubit nejpočetnějším výskytem, se kvůli úbytku podařilo i uhnízdit v kalendáři: od roku 2010 je 20. březen Světovým dnem vrabců.

O kariéře lékařky prý snila už jako malá holka. Později, už jako velká, obdivovala Lékaře bez hranic. Dnes Markéta Malecová stojí na prahu vlastní lékařské kariéry a už pár let jezdí za hranice – do Afriky. Pomáhá v ugandské nemocnici při léčbě nejmenších pacientů.

Cenu Jaroslava Slípky uděluje Lékařská fakulta v Plzni UK za přínos studentů k rozvoji fakulty v oblasti vzdělávací, kulturní a společenské. Za akademický rok 2019/20 ji obdrželi koordinátoři dobrovolnické pomoci studentů při zvládání epidemie covid-19. Anna Malečková byla jedním z nich.

Zvítězit v soutěži Kniha roku v jedné z největších evropských zemí je jistě úspěchem nejen autora, ale i české kultury. Stane-li se ale stejná věc podruhé, znamená to, že dotyčná země je dotyčným trochu posedlá. A právě to se nyní děje Stanislavu Komárkovi na Ukrajině.

„Jevištní umění funguje na přenosu energií, to vám žádné online vystoupení nenahradí,“ říká operní pěvkyně Miroslava Časarová. Absolventka PedF UK učila na gymnáziu a pracovala jako redaktorka. Když už to se zpíváním chtěla zabalit, přišla nabídka hlavní role v Čardášové princezně.

„Díky tomu, že dokážeme přesně definovat nízkorizikovou rodičku, vedou u nás většinu porodů pouze porodní asistentky,“ říká lékař Michal Zikán, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní Nemocnice Bulovka.

Karpaty bere za jednu z posledních výsep divoké přírody ve střední Evropě a v podhůří milovaných Beskyd má základnu-chatu, odkud se vydává do terénu za velkými šelmami. Zoolog, molekulární biolog a ekolog Pavel Hulva ale nepohrdne ani Vysočinou a dalšími kouty republiky, kde se mihnou vlci.

Socioložka Anna Pospěch Durnová z FSV UK spolu se svými kolegyněmi zjišťovala, jakým způsobem se v ČR za posledních pětadvacet let debatovalo o domácích porodech. V závěrečné fázi výzkumu pak provedly šetření mezi více než šesti sty ženami, které se rozhodly rodit doma.

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky 3. LF UK a ČVUT.

Emeritní profesor anglické literatury Martin Hilský je jedním z nejvýznamnějších překladatelů Shakespearových her a sonetů do češtiny. V roce 2011 vyšly jeho překlady v publikaci Dílo, na kterou nakladatelství Academia navazuje knihou Shakespearova Anglie: Portrét doby.

Docent Evangelické teologické fakulty Petr Sláma několikrát týdně vybíhá ke své oblíbené trase na patnáct kilometrů. Zpravidla sám, nepotřebuje se účastnit závodů, aby se poměřil s ostatními, běh vnímá především jako odreagování. 

Původně nebyla kompletně vypreparovaná a její hlava se „dívala“ z okna. Dnes má lebku za dveřmi a u okna ocas. Navíc úplně celá nádherně voní! Kostra plejtváka v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK ovšem zažila mnohem více změn.

Začalo to před dvaceti lety zážitkem z televizní hudební soutěže, v níž Lukáš Novosad uslyšel poprvé lužickou srbštinu. Jazyk tohoto malého slovanského národa jej zaujal natolik, že se to nakonec „dotáhl“ až na předsedu Společnosti přátel Lužice v ČR.