Články dle značky: Rozhovor

Studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Tereza Neumanová je ženou kontrastů. Kolo je teď její život, ale jednou by chtěla učit. Loňský rok hodnotí kvůli zdravotním problémům jako psychicky nejtěžší, přitom v něm získala dva tituly mistryně republiky.

Když byl Vojtěch Hrček studentem druhého ročníku na 3. lékařské fakultě UK, pustil se do programování. Jeho aplikace Cerebro dodnes pomáhá studentům s přípravou na přijímací zkoušky. Dnes je lékařem a spolu s Martinem Trnkou přináší medikům aplikaci Interna.

Tajemný mikrosvět učaroval Johaně Rotterové už když byla malá a rodiče jí koupili první mikroskop. A když „vyčerpala“ důkladné prozkoumávání vlasů a slin všech členů rodiny – a začala požadovat vzorky krve – poslali ji raději nabrat si vodu z potoka...

Výzkumným tématem Karla Blahny je spánek. V Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni zjišťuje, jak se mění spánková aktivita mozku ve zdraví a v nemoci. Tomuto tématu se může věnovat i díky interní podpoře UK Primus.

Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.

Karolínu Korvasovou biologie lákala už během bakalářského studia matematiky na MFF UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa, který aktuálně dokončuje. 

Hranická propast na Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů a odborníků z Přírodovědecké fakulty UK. Výzkum popisuje Petr Tábořík.

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC).

Šimon Kobližek je prvním studentem, jemuž Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK umožnila individuální studijní plán z důvodu sportovních aktivit. Sbírá totiž medaile v triatlonu i aquatlonu. Jednou by se chtěl sportem živit, pokud by to ale z nejrůznějších důvodů nevyšlo, bude pracovat třeba v lékárně.

Jiří Mikušek si při nástupu na Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové UK (FaF UK) plánoval, že bude lékárníkem, ale už během studia ho zlákala věda a stal se organickým chemikem. Aktuálně již třetí rok působí na Australské národní univerzitě (ANU) v Canbeře.

V Praze se v září konal workshop Onygenales 2020: Pokroky v základním a klinickém výzkumu dermatofytů a dimorfních hub. Díky spolupráci Univerzity Karlovy a celosvětové síti odborníků a studentů ISHAM Onygenales se na něm podařilo online propojit světově uznávané odborníky, lékaře i studenty.

Mistrovství Evropy ve veslování na trenažéru vyhrála i s odhozenými berlemi, před pár dny se podruhé za sebou radovala z vítězství na Univerzitních osmách. Rozhovor s veslařkou Lucií Stoklasovou proběhl na dálku. Zrovna byla totiž jako instruktorka na škole v přírodě, kde se starala dětem o program. 

Martin Popel a jeho kolegové z MFF UK vytvořili strojový překladač založený na neuronových sítích, který při překladu novinových článků z angličtiny do češtiny dosahuje výsledků srovnatelných s profesionálními překladateli, a v některých ohledech je ještě lepší. 

„O ničem s vámi nebudu mluvit raději než o běhání,“ komentuje svou vášeň pedagog a archeolog Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Během deseti dnů dokáže zvládnout tři závody – na pět, padesát a sto kilometrů. Mezitím střídá běh, kolo a plavání. 

Vědec a pedagog Jaromír Antoch z MFF UK analyzoval spolu s kolegyní z Fakulty stavební ČVUT veškeré doposud naměřené hodnoty teplot z pražského Klementina a za použití pokročilých statistických metod mimo jiné prokázali, že v posledních zhruba třiceti letech vzrůstá průměrná roční teplota výrazně rychleji než v letech 1837-1987.