Články dle značky: Rozhovor

Začalo to před dvaceti lety zážitkem z televizní hudební soutěže, v níž Lukáš Novosad uslyšel poprvé lužickou srbštinu. Jazyk tohoto malého slovanského národa jej zaujal natolik, že se to nakonec „dotáhl“ až na předsedu Společnosti přátel Lužice v ČR. 

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“‎ říká politoložka Lenka Dražanová.

„Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s těmi nejlepšími a snažím se to předávat dál,“‎ říká světově uznávaný hematolog Josef Prchal, který působí jako vědec a lékař na University of Utah a stále inspiruje mladé, i ty v Česku.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

První únorový den je připomínkou naší zodpovědnosti vůči planetě, přináší šanci na změnu. U příležitosti Mezinárodního dne bez palmového oleje si magazín Forum povídal s Ondřejem Sedláčkem z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Věří, že chodecký boom posledních tří či pěti let není „jen“ módní vlnou. V rámci portálu 6000kroku.cz se stal propagátorem nových poznatků o významu chůze pro kvalitu života. Přijměte pozvání na procházku s kardiologem Alešem Linhartem z 1. lékařské fakulty UK.

Nejrizikovější skupinou jsou při nákaze koronavirem bezesporu senioři. Proto většina z nich raději během nouzového stavu udržuje se zbytkem rodiny jen omezený kontakt, a ti umístění v domovech jsou izolováni úplně. Pomáhá jim i studentka HTF UK Barbora Kadečková.

Před šesti lety šlo o takové „posezení u kafe“ hrstky matematických nadšenců. Pak se ale projektu Matematické problémy nematematiků ujala tehdejší studentka MFF UK a nynější hlavní organizátorka Kateřina Henclová, a v tomto zimním semestru už ho mělo zapsáno přes dvě stě studentů ze tří českých vysokých škol.  

„Vždy budou existovat lidé, kteří dobře vědí, že se dopouštějí něčeho nemístného a zneužívají k tomu svou moc. Častěji ale vznikají nepříjemné situace z nevědomosti či necitlivosti pedagoga,“ říká psycholožka z Pedagogické fakulty UK Irena Smetáčková.

Když jej rodiče coby kluka potřebovali zabavit, dali mu do rukou atlasy o ptácích a dinosaurech. „Jediná přeživší větev dinosaurů se mi stala osudnou i pro současný výzkum,“ říká s nadsázkou vědec Peter Mikula, který se podílí na zpochybnění hypotézy vysvětlující evoluci zpěvu opeřenců.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

S Cenou Josefa Dobrovského pro nejlepší absolventy teologických programů pokračuje Petr Vizina na Katolické teologické fakultě v doktorském studiu. „Zatím jsem slyšel jen o jednom doktorandovi starším, než jsem já, a ten studoval na ČVUT,“ směje se jeden z nejznámějších kulturních novinářů v Česku.

Pandemie koronaviru dočasně pozastavila i kulturní a sportovní život. Sportovci navyklí na pravidelný dril najednou hledali možnosti, jak se realizovat a být užiteční jinde. Hokejista Dominik Havelka například dezinfikoval kanceláře ozonem.

„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.