Články dle značky: Rozhovor

Marek Orko Vácha spíš než jasným odpovědím dává přednost poctivým otázkám a nahlížení na problémy z co nejvíce úhlů. S knězem, biologem a přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK jsme si povídali u příležitosti iniciativy Červená středa.

Chtěli ukázat, že zajímavých vědeckých výsledků dosahují i poměrně mladí lidé a lze to pěkně zpopularizovat. I tak by se dal popsat počátek online časopisu Czechsight, který se na mediální scéně objevil v květnu 2019. U jeho zrodu byli i studenti Přírodovědecké fakulty UK.

„Systém pomoci obětem domácího násilí je naprosto nekonzistentní. Jaké a zda vůbec se vám dostane pomoci, hodně záleží na místě bydliště,“ říká Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR, která spolu s Danou Moree z FHS UK pracuje na výzkumu domácího násilí v době nouzového stavu.

Děkan Pedagogické fakulty UK Michal Nedělka nastoupil do druhého funkčního období a rád by dotáhl vše, co v tom prvním započal. Už se mu podařilo navýšit množství praxí v bakalářském programu a změnit systém státních závěrečných zkoušek.

„Pokud je to možné, vysvětluji lidem, že mou prací není překládat slova, nýbrž situace. Překládat kulturu, přesazovat rostlinku i se substrátem,“ říká překladatel Viktor Janiš, jenž studoval na FSV UK i FF UK.

Když byl Vojtěch Hrček studentem druhého ročníku na 3. lékařské fakultě UK, pustil se do programování. Jeho aplikace Cerebro dodnes pomáhá studentům s přípravou na přijímací zkoušky. Dnes je lékařem a spolu s Martinem Trnkou přináší medikům aplikaci Interna.

Karolínu Korvasovou biologie lákala už během bakalářského studia matematiky na MFF UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa, který aktuálně dokončuje. 

Studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Tereza Neumanová je ženou kontrastů. Kolo je teď její život, ale jednou by chtěla učit. Loňský rok hodnotí kvůli zdravotním problémům jako psychicky nejtěžší, přitom v něm získala dva tituly mistryně republiky.

„Charakterizují ho dredy a zápal pro evoluční a vývojovou biologii. Je velmi inteligentní a má hodně načteno – umí si spojit různé věci a do týmu vybrat ty nejlepší lidi,” říká o Robertu Černému jeho kolega Peter Fabian. Společně stojí za článkem o studiu adenohypofýzy v časopise Science.

„Pro takové objevy musíte mít jednak štěstí, a hlavně musíte být připravený a schopný je vidět. A já jsem byl,“‎ říká Peter Fabian z University of Southern California. Je prvoautorem vědecké studie, která vyšla v Science - spolu s kolegy se mu podařilo odhalit evoluční původ adenohypofýzy.

V Praze se v září konal workshop Onygenales 2020: Pokroky v základním a klinickém výzkumu dermatofytů a dimorfních hub. Díky spolupráci Univerzity Karlovy a celosvětové síti odborníků a studentů ISHAM Onygenales se na něm podařilo online propojit světově uznávané odborníky, lékaře i studenty.

Výzkumným tématem Karla Blahny je spánek. V Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni zjišťuje, jak se mění spánková aktivita mozku ve zdraví a v nemoci. Tomuto tématu se může věnovat i díky interní podpoře UK Primus.