Články dle značky: Rozhovor

Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.

Dokonalá znalost prostředí jsou pro Jitku Švíglerovou, od října 2023 ombudsmanku Lékařské fakulty v Plzni UK, výhodou. Medikům ovšem poskytuje psychickou pomoc již od časů covidových. Moc ji těší, že stíhá i činnost pedagogickou.

Martin Andres není obyčejný mladý muž. Že frčí „na všem sladkém“, ovšem není tím důvodem. Student 2. lékařské fakulty UK především bravurně zvládá životní nástrahy, a i když má na vybranou, řeší je bez ohledu na své „drobné“ omezení: v dětství přišel o sluch.

Šest let je profesor Jan Vevera přednostou Psychiatrické kliniky FN v Plzni, stihl být i psychiatrem Armády ČR, účastníkem misí v Afghánistánu či dobrovolníkem v Kosovu. Nesešli jsme se v ordinaci, ale v pražské Mrtvé rybě, v „místě interdisciplinárního výzkumu“.

Je legendou českého porodnictví a gynekologie. Připravil stovky přednášek, statí a řadu vědeckých knih, byl průkopníkem moderních metod. Profesor Antonín Doležal je – ve svých 94 letech – nejspíše i nejstarším stále aktivním učitelem Univerzity Karlovy.

Na sklonku roku 2022 obdržel z rukou ministra školství cenu za občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost. Lékaře Vyacheslava Grebenyuka byste dnes zastihli na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. „Paliativní péče není jen o úplném konci života. Je o dobrém životě, co nejdéle to jde, navzdory těžké nemoci,“ tvrdí ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka, jenž poslední dekádu usiluje o systémovou změnu v péči o umírající. 

„Firemní výzkum to má v Česku stále těžké, chybí zacílená podpora,“ tvrdí Martin Dienstbier, jenž vystudoval Matfyz, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Je to právě pět let.

Když se v Česku řekne florbal, asi každému se jako první klub vybaví Tatran Střešovice. Slavný tým je letos opět na výsluní, když ukončil osmileté čekání na ligový titul. Výrazně se o to zasloužil i reprezentant Marek Beneš, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

V dubnu převzal Cenu profesora Heyrovského pro nejlepší absolventy přírodovědeckých programů. Geograf Mojmír Polák z Přírodovědecké fakulty UK nejenže magistra vystudoval s průměrem 1,00; navíc je jeho diplomová práce žádanou pro ochranu přírody. Využije ji KRNAP.  

Gödelovu cenu za nejlepší odborné články z oblasti teoretické informatiky letos získal i Hans Raj Tiwary z katedry aplikované matematiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Oceněn byl za práci, jíž napsal společně se zahraničními kolegy z Nizozemska, Německa a Belgie.

Jak uspořádat uměleckou výstavu tak, aby byla atraktivní pro návštěvníky i vystavovatele pomáhá studentům KTF UK seminář Crashtest, který funguje už dvanáctým rokem. Povídali jsme si o něm s garantem a vyučujícím Milanem Pechem.

Výrazné jubileum si letos připomíná Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy (VUS UK), který vznikl už v roce 1948. Své 75. narozeniny oslaví koncertem v Betlémské kapli 9. června. S historií i současností souboru seznámil magazín Forum ředitel VUS UK Jaroslav Šimůnek.

Albertov se na dva dny proměnil v místo výhradně zaslíbené geografii. Na Přírodovědecké fakultě UK se totiž opět konalo celostátní kolo Zeměpisné olympiády. Do pětadvacátého ročníku se přihlásilo celkem 22 tisíc účastníků. A přišli i psi!

Přes týden je nesmlouvavým šéfem hematologické laboratoře, ale o víkendu se z něj stává tvořitel s bezbřehou fantazií, jehož prsty chutnají třeba pistáciově. Bioanalytik Zdeněk Tokár prokládá práci v Nemocnici Na Homolce cukrařinou, svojí životní vášní.