Do nové podoby akreditací mohli mluvit i studenti

úterý, 30 červen 2015 13:09

Pedagogická fakulta UK v současné době připravuje nové akreditace studijních programů a oborů. Cílem koncepční skupiny, která byla ustavena v listopadu 2014, je posouzení stávající situace a vhodnosti případných změn, jejichž potřeba vyplynula z dlouholetých zkušeností.

Dříve než k přípravě nové akreditace dojde, navrhla děkanka PedF UK prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., provést mezi studenty učitelských oborů dotazníkové šetření, k jehož výsledkům bude koncepční skupina přihlížet při vytváření podkladů k novým akreditacím.

Cílem rozsáhlého dotazníku bylo zmapování zkušeností studentů se současným pojetím studia a jejich názor na vhodnost strukturovaného či nestrukturovaného studia s ohledem na budoucí učitelskou praxi.

afotoS žádostí o vyplnění dotazníku bylo osloveno 4 476 studentů učitelských oborů PedF. Šetření se zúčastnilo 865 z nich, návratnost dotazníku činila tedy 19,3 %. Poměr zastoupení studentů prezenční (70 %) a kombinované (30 %) formy studia a také poměr mezi studenty bakalářského (56 %), navazujícího magisterského (30 %) a neděleného pětiletého magisterského (14 %) stupně poměrně věrně kopíruje poměr zastoupení těchto skupin studentů v rámci celé PedF.

Šetření ukázalo, že 83 % studentů nastupuje na fakultu s tím, že chtějí učit, a nesouhlasí s často uváděným názorem, že studenti volí PedF UK jako na náhradu za obor, na který se nedostali. „Tento výsledek mě velmi překvapil a ještě více zjištění, že vstup na UK PedF nebyl pro uchazeče většinou druhou volbou (87 %),“ říká děkanka Radka Wildová.

Univerzitní základ

Studenti vidí potřebu změn především v univerzitním základu. Mnohem více po změnách volají studenti prezenčního studia (2x častěji než studenti kombinovaného studia), a to i v pedagogicko-psychologické přípravě, kde by se dal očekávat kritičtější postoj spíše u studentů kombinovaného studia, z  nichž většina působí ve vzdělávací praxi.  Předměty univerzitního základu byly častěji zmiňovány v negativních kategoriích (zbytečný předmět, nadbytečné zkoušky a zápočty, nadmíru rozsáhlý předmět, relativně nejhorší předmět); studenti poukazovali na potřebu rozšíření nabídky volitelných předmětů (14 %), posílení cizojazyčné výuky (19 %), změny obsahu předmětů (31 %) či dokonce zrušení předmětu (15 %).

Pedagogicko-psychologická příprava

Respondenti hodnotili také pedagogicko-psychologickou přípravu. Některé předměty pokládají za nepřínosné a překrývající se obsahem, případně jim nevyhovuje forma výuky a neadekvátní zakončení (test příliš těžký, příliš snadný, jiný obsah než avizovaný).

Na druhou stranu je většina studentů spokojena s množstvím a kvalitou oborové přípravy, zejména v rámci didaktických předmětů. I přesto by uvítali více praktických předmětů či alespoň v rámci stávajících předmětů více příkladů z praxe. Požadují posílení didaktiky již v bakalářském studiu.

Strukturované, nebo nestrukturované?

Významnou otázkou v rámci dotazníku byla volba mezi strukturovaným (děleným) a nestrukturovaným (neděleným) pětiletým studiem. 42 % respondentů se sice přiklonilo k dělenému studiu, ale za předpokladu provedení změn tak, aby jeho obě části, tj. bakalářská a navazující magisterská, zahrnovaly dostatečný kontakt s učitelskou praxí a přípravu pro učitelskou profesi. 48 % studentů vidí jako nejvhodnější souvislé nedělené pětileté magisterské studium, kdy je v průběhu celého studia zařazována příprava na učitelskou praxi (vyšší podpora neděleného studia (76 %) je u studentů 1. stupně, které má i dnes jako jediné na PedF podobu neděleného magisterského studia). Pouze 10 % studentů označilo jako nejvhodnější stávající model děleného studia, které se skládá z bakalářského programu zaměřeného více na studium oborové a na něj navazujícího magisterského studia, které už více připravuje na učitelskou praxi.

Podle děkanky Wildové má nedělené studium své výhody. Umožňuje větší integritu jednotlivých složek vedoucích k profesní připravenosti, především pak optimální časové rozložení oborových didaktik a praktické přípravy, samozřejmě v součinnosti s rozvojem dovedností a znalostí v jednotlivých profilujících oborech.

„Dělené studium je jistě výhodnější pro studenty. Uzavřou bakalářské studium a mají další možnosti, jak naložit se studiem, ale nejen s ním. Mohou cestovat na zahraniční univerzity, mohou vstoupit do zaměstnání (samozřejmě ne jako učitelé do škol) a pokračovat ve studiu kombinovanou formou, mohou změnit obor, který studovali v bakalářském stupni, a v neposlední radě se např. mohou rozhodnout na chvíli si od studia odpočinout,“ dodává děkanka.

Na výjezdním kolegiu děkanky, které proběhlo na počátku června, bylo odsouhlaseno, že v připravované nové akreditaci bude studium na Pedagogické fakultě UK pojato nadále jako strukturované.

Pojetí praxe

Velmi důležitou částí dotazníku byly otázky týkající se rozsahu a celkového pojetí praxí. Studenti požadují více praxe, oborové didaktiky a pedagogicko-psychologické přípravy již v bakalářském stupni studia. Dále by uvítali posílení reflexivní složky ke všem druhům praxí a lepší časovou koordinaci oborových praxí a oborových didaktik. Studenti kombinovaného studia by dali přednost individuální formě plnění praxe na školách a zařízeních, kde již většina z nich působí.

„V současné době se snažíme hledat vyváženost praktické přípravy již právě v bakalářském stupni tak, aby odpovídala profilu absolventa tohoto stupně vzdělání a příslušného oborového zaměření,“ upozorňuje prof. Wildová.

A které názory vedení fakulty v rámci nově připravovaných akreditací zohlední? Jedná se především o posílení pedagogicko-psychologické a praktické přípravy v bakalářském stupni studia, prohloubení oborové didaktické a praktické přípravy v navazujícím magisterském studiu. Zohlední také celkovou proměnu pojetí „teoretických“ a „praktických“ disciplín tak, aby učitelské přípravě nehrozilo přeteoretizování na jedné straně a tzv. prakticismus na straně druhé. Upraven také bude počet předmětů a kontrolovaných výstupů včetně celého kreditního systému. Zásadní proměnu zaznamená také univerzitní zaklad, který bude více využívat možnost doporučených volitelných předmětů.

„Myslím, že PedF UK se novými akreditacemi podaří připravit studijní programy, které budou reflektovat současné trendy rozvoje profesní připravenosti učitelů u nás i v zahraničí. Budu za to moc ráda,“ dodává Radka Wildová.

Garanty dotazníkového šetření byli doc. PhDr. Jan Slavík, CSc., doc. Dr. Anna Kucharská, PhD., a PhDr. David Grégr, Ph. D. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku v termínu 18.3.-12.4.2015.

Autor: Eva Vachudová, red.
Foto: Thinkstock, red.