Na mezinárodní soutěži pro mladé vědce představili svůj výzkum i studenti UK

středa, 16 říjen 2013 11:32

K vědě je to přitahovalo už na střední škole. Nyní již studenti UK představili výsledky svých středoškolských výzkumů na mezinárodní soutěži European Union Contest for Young Scientists (EUCYS), jejíž pětadvacátý ročník se konal ve dnech 20. až 25. září v Praze. Českou republiku reprezentovali vedle dalších fyzik Michal Vyvlečka a bioložka Klára Nováková, oba studenti Univerzity Karlovy. Klára navíc nyní začíná studovat i na univerzitě v Edinburghu.

EUCYS je určena vědcům od čtrnácti do jednadvaceti let. Jejím cílem je pomoci rozvoji vědy a techniky a podpořit spolupráci mladých vědců napříč státy světa (letošního ročníku se vedle Evropanů zúčastnili také soutěžící z Číny, Kanady nebo USA). Z České republiky byli do soutěže nominováni studenti úspěšní ve středoškolské odborné činnosti. EUCYS pořádá od roku 1989 Evropská komise (letošní pražský ročník pomáhala organizovat Akademie věd ČR).

Po tři dny soutěžící představovali výsledky svého bádaní veřejnosti prostřednictvím posterů na holešovickém výstavišti. Kromě dotazů návštěvníků se museli vypořádat také se všetečnými otázkami porotců soutěže, mezi kterými byl i profesor Milan Macek z 2. lékařské fakulty UK.

I když studenti UK soutěž nevyhráli, ocenili už samotnou možnost této akce se zúčastnit. Pro jejich budoucí vědeckou práci byla příležitost naučit se prezentovat výsledky svých výzkumů neocenitelnou zkušeností.

Michal Vyvlečka, který studuje obecnou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, se věnoval ve své práci výzkumu exoplanet, tedy planet mimo sluneční soustavu. „Zaměřil jsem se především na jejich tranzit. Práce obsahuje tři měření takovýchto planet, která jsem provedl pomocí metody, jíž se říká fotometrie exoplanetárního tranzitu. Snímal jsem průběh toho, kdy planeta přechází přes kotouč své mateřské hvězdy. Zkoumal jsem pokles jasnosti hvězdy a z poklesu jsem dopočítával různé parametry planety, jako jsou její velikost, vzdálenost od Slunce, rychlost oběhu a také její tzv. koeficient zóny života, který určuje, s jakou pravděpodobností se na planetě může vyskytovat život v podobě jako na Zemi,“ vysvětlil.

Pro tyto výpočty si odvodil - jen s použitím středoškolské fyziky - relativně jednoduché vzorce. „Pro výpočty jsem vytvořil v rámci práce jednoduchou konzoli, která výpočty provádí. Počítat to na kalkulačce není úplně praktické. Cílem mé práce bylo ukázat, že i amatérský astronom, který má k dispozici poměrně amatérskou techniku, je schopen dojít k velice přesným výsledkům vlastností exoplanet,“ podotkl.

Klára Nováková, studentka molekulární biologie a biochemie organismů na Přírodovědecké fakultě UK a v současnosti také studentka molekulární genetiky na univerzitě v Edinburghu, na své práci spolupracovala se spolužačkou z gymnázia Kateřinou Fialovou, jež nyní studuje na Českém vysokém učení technickém jaderně chemické inženýrství.

Dívky mapovaly výskyt parazita potočnice na raku kamenáči ve vybraných lokalitách na jižním Plzeňsku. Potočnice mají na život raků blahodárný, ale v případě přemnožení i fatální vliv. Požírají totiž nárůsty řas na žábrách raků, kterým se díky tomu lépe dýchá. Parazit však přitom požírá i račí tkáně, když se přemnoží, může raka i zabít.

„Cílem naší práce bylo poskytnout údaje o výskytu potočnic rodu Branchiobdella na raku kamenáči na pěti lokalitách jižního Plzeňska a Rokycanska, zjistit charakteristiky jejich populací a prošetřit vliv fyzikálně-chemických parametrů vody na výskyt a početnost potočnic. Našly jsme pět druhů potočnic: Branchiobdella parasita, B. astaci, B. italica, B. hexodonta a B. pentodonta. Také jsme sledovaly délkovou strukturu a početnost potočnic na jednotlivých lokalitách,“ vysvětlila Klára Nováková.

Součástí programu na pražském výstavišti byla i zóna, kde se populárně naučnou formou představovaly veřejnosti různé vědecké instituce České republiky. Návštěvníci se mohli zastavit také u stánku Přírodovědecké fakulty UK, kde si mohli vyzkoušet, jaké to je, když člověk ponoří ruku do nádoby s kapalným dusíkem, zjistit s forenzními genetiky, jak se vyšetřují zločiny, osvěžit se drinkem namíchaným v molekulárním baru a na památku si odnést ve zkumavce vlastní vzorek DNA.

V rámci soutěže EUCYS se uděluje v různých kategoriích celá řada cen. Tou hlavní je štědrá finanční odměna a především pak možnost zúčastnit se vědeckého semináře ve Švédsku, který vyvrcholí účastí na předávání Nobelových cen. Z této výhry se radovali Perttu Aku Anttoni Pölönen z Finska a Frederick Edward Turner z Velké Británie.

Autor: Helena Zdráhalová
Foto: red.