Místo pitev dnes studenti začínají od buňky

středa, 23 leden 2013 11:21

ln210

23.1.2013 | Rubrika: Medicína a věda | Strana: 18 | Autor: EVA NOVOTNÁ | Téma: 3. lékařská fakulta

Výuku mediků jsme jako jediní v Česku zásadně reformovali, říká Michal Anděl, děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v  Praze.

* LN Vyučuje se u vás na fakultě stále tak, jak to známe z filmů? Tedy nejprve pitvy a výuka anatomie a až následně se přechází ke stanovování diagnóz?

Tradiční výuku jsme již před patnácti roky zásadně reformovali. Uspořádali jsme ji do logických celků zaměřených vždy na určitý problém. Ale samozřejmě na konci studia je absolvent schopný stanovit diagnózu, léčebný plán a prognózu nemoci i způsob prevence. Snažíme se maximálně propojovat poznatky i dovednosti, které spolu souvisejí. Zavedli jsme třeba státní zkoušku z klinických neurověd, tedy z neurologie a psychiatrie. V Evropě má podobně reformované studium asi třetina lékařských fakult. V Česku jsme jediní.

* LN Čím tedy začínáte?

Předmětem nazvaným Buněčné základy medicíny. Snažili jsme se v něm sloučit všechny poznatky o fungování buňky, a to z biologie, biochemie, molekulární biologie, imunologie a genetiky. Reagujeme na to, jak se medicína v poslední době proměnila díky novým vědeckým poznatkům zejména z molekulární a buněčné biologie a imunologie. Od prvního ročníku vyučujeme také lékařskou etiku, stejně tak základy hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství. Anatomii a fyziologii učíme integrovaně v předmětu Struktura a funkce lidského těla ve druhém ročníku. Když se probírají například ledviny a vylučování, tak se student dozví vše důležité jak z anatomického, tak z histologického a fyziologického hlediska. Podobně vyučujeme integrovaně i další oblasti, například mozek, nervy a jejich funkce. Ve druhém ročníku probíhají také pitevní anatomická cvičení.

* LN Kolik času věnujete etice a lékařské psychologii?

Předmět Lékařská etika začíná již v prvním ročníku a etická témata se probírají během celého studia. Lékařská psychologie se učí v předmětech Úvod do klinické medicíny v prvním až třetím ročníku a pak samostatně ještě v ročníku čtvrtém. Snažíme se ale zmiňovat etické a psychologické aspekty nejen ve speciálních hodinách, ale při výuce medicíny vůbec.

* LN Liší se i přístup studentů ke studiu?

Prakticky všichni používají elektronická média. Na internetu si mohou stáhnout přednášku anatoma, fyziologa či patologa z přední německé či americké univerzity i další učební materiály. Studenti toho využívají.

* LN Jak vypadá praxe mediků?

Do kontaktu s nemocným se dostávají hned v prvním semestru. Během prvních tří let studia mají předmět Úvod do klinické medicíny, ve kterém se učí vyšetřovat nemocné, komunikovat s nimi a rozumět jejich potřebám. Praxe probíhají také o prázdninách po čtvrtém a pátém ročníku. Pátý ročník je prakticky orientovaný z devadesáti procent, šestý zcela. Snažíme se, aby studenti absolvovali před státní zkouškou praxi pokud možno mimo fakultní nemocnici.

* LN Považujete stávající systém za dobrý, nebo by se měl změnit?

Výuka na českých lékařských fakultách je kvalitní. Svědčí o tom fakt, že cizinci studující v Česku v angličtině se bez výjimky uplatní v zemích, ze kterých přišli. Německé, rakouské, švýcarské či skandinávské nemocnice navíc velmi vítají české absolventy. Pro klinickou praxi v závěrečném roce studia bychom si ale možná měli vzít příklad z Německa či Francie. Jejich studenti jsou během praktického roku již plně zařazeni jako zaměstnanci nemocnice, mají i velmi malý plat, v přepočtu zhruba 10 000 korun, a také jasné povinnosti. Současně se učí, připravují k závěrečným zkouškám a také pomáhají s jednoduchými lékařskými úkony. Seznámí se tak se svým případným budoucím působištěm. Myslím, že převzetí takového systému by prospělo jak kvalitě absolventů, tak řadě našich pracovišť. To by však vyžadovalo určitou harmonizaci výuky mezi lékařskými fakultami, změnu některých zákonů a také finanční podporu. I když podle mého názoru ne příliš vysokou.

* LN Boj o studenty je mezi školami ostřejší. Jak se vám je daří přilákat na fakultu?

Počet absolventů středních škol, kteří se hlásí ke studiu medicíny, stále ještě významně převyšuje kapacitu českých lékařských fakult. Proto o studenty obecně nebojujeme. Pochopitelně jsme rádi, když si naši školu zvolí větší procento nadprůměrných studentů.

Autor: EVA NOVOTNÁ