Alice Masaryková - první doktorka historie na pražské univerzitě a 1. předsedkyně Československého červeného kříže

pondělí, 13 květen 2013 11:34

Alice Masaryková se narodila jako první z pěti dětí tehdejšího docenta vídeňské univerzity Tomáše Garrigue Masaryka a jeho ženy Charlotty.

Po přesídlení rodiny do Prahy, kam byl Masaryk povolán na post mimořádného profesora filozofie na českou Karlo-Ferdinandovu univerzitu, navštěvovala Minervu, první dívčí gymnázium v monarchii, založené v roce 1890. Škola zpočátku neměla právo udělovat maturity, a proto spolu s ostatními frekventantkami odmaturovala v roce 1898 na chlapeckém staroměstském Akademickém gymnáziu.

_m1_150_183V témže roce byla imatrikulována na české Filozofické fakultě, kde tehdy už rok mohly dívky řádně studovat. Jakmile studium dívkám umožnila i česká Lékařská fakulta, začala v roce 1900 navštěvovat také tamní přednášky, neboť jejím snem bylo stát se lékařkou.

Ze zdravotních důvodů však Alice studia přerušila a posléze se vrátila na pražskou Filozofickou fakultu, kde byla podruhé imatrikulována v zimním semestru 1902/03 a v červnu 1903 tu získala jako první žena doktorát z historie na základě práce „Vznik a vývoj velké charty svobod, dané Janem Bezzemkem r. 1215“  posuzované profesory Jaroslavem Gollem a Josefem Pekařem.

Na Lékařské fakultě se imatrikulovala následně ještě jednou, nicméně studia opět nedokončila.

Alice krátce pobývala na univerzitách v Lipsku, Berlíně a po pražském rigorózu odjela studovat sociální nauky do Chicaga. V roce 1905 se stala učitelkou nejprve v Českých Budějovicích a od roku 1910 v Praze.

Po vypuknutí 1. světové války její bratři Jan a Herbert narukovali do armády a sestra Olga odjela s otcem do zahraničí. Alice se starala o nemocnou matku a posléze i o rodinu bratra Herberta, který na jaře 1915 zemřel na tyfus. Od října 1915 byla osm měsíců vězněna ve Vídni pro uchovávání protistátních tiskovin, resp. pro údajné skrývání tiskovin svého otce.

_m2_210_147Po skončení války a vzniku samostatného státu stála u zrodu československé školy pro ošetřovatelky a Vyšší sociální školy. Rozvíjela styky se zahraničními institucemi podobného charakteru, zejména v anglosaském světě. Do Československa pozvala také americké ošetřovatelky, které pak pomáhaly budovat výuku ošetřovatelství u nás.

V roce 1919 založila Československý červený kříž a zároveň byla jmenována jeho předsedkyní, kterou zůstala až do vypuknutí 2. světové války. Z jejího popudu se v Československu začal od roku 1923 slavit druhou květnovou neděli Den matek. Alice se rovněž podílela na vzniku domácích organizací britského křesťanského hnutí YWCA a YMCA.

Po smrti své matky roku 1923 převzala roli první dámy a stála po boku svého otce až do jeho smrti. Angažovala se zejména ve stavebních úpravách Pražského hradu a přátelila se s architektem Josipem Plečnikem.

Nacistickou okupaci prožila převážně v USA, po válce se nakrátko vrátila do Československa. Několik měsíců po smrti svého bratra Jana v roce 1948 odjela do USA natrvalo.

Zemřela takřka slepá na podzim roku 1966 v domě pro seniory v Chicagu. Její ostatky byly v roce 1994 převezeny z USA do Lán, kde je pohřbena po boku svých rodičů.

Alice Masaryková (3. 5. 1879 Vídeň – 29. 11. 1966 Chicago)

Autor: PhDr. Milada Sekyrková, CSc.
Foto: AUK