Pokud se hlásíte na Cambridge, vyplatí se kontaktovat pedagogy předem

středa, 16 říjen 2013 11:32

Dostat se do doktorského programu na Cambridge je zdánlivě jednoduché. Pošlete několik dokumentů a čekáte, jak se přijímací komise rozhodne. Pak jen doložíte, že studium zvládnete pokrýt i finančně. Čerstvá absolventka anglistiky na Filozofické fakultě UK Mgr. Jitka Štollová ale ukazuje, že samotnému odeslání přihlášky předchází opravdu hodně práce.

stollova_text

O Jitce Štollové jsme na iForu psali už před rokem, když na své domovské Filozofické fakultě získala Palachovu cenu za svou bakalářskou práci nazvanou Anatomy of Villainy: The Concept of an Antagonist in Tragedies and Histories of William Shakespeare. Mezitím dokončila i magisterský program a podala si přihlášku na University of Cambridge, kde by se v rámci doktorského studia chtěla věnovat anglické renesanční literatuře. Nedávno jí z Cambridge přišlo vyrozumění, že u přijímacího řízení uspěla, a nás samozřejmě zajímalo, jak složité je dostat se na tak prestižní školu.

Komise a student se vůbec nepotkají

Výběrové řízení do doktorského programu oboru anglická literatura probíhá na dálku, komise a student se tedy osobně nesejdou. O to důležitější je nic nepodcenit a poslat skutečně důkladně vypracované materiály, protože šanci zlepšit si pozici při pohovoru už nedostanete. „Uchazeč o doktorské studium nejprve vyplní on-line přihlášku a přibližně v rozsahu jedné stránky popíše svůj výzkumný záměr, v němž vysvětlí, jakému tématu se chce v rámci disertace věnovat, co už bylo v této oblasti vyzkoumáno a proč má smysl problematiku dál rozvíjet,“ popisuje Jitka Štollová. Právě na výzkumný potenciál projektu klade výběrová komise velký důraz. „Svůj návrh projektu jsem proto raději předem konzultovala se svými bývalými vyučujícími na Durham University, kde jsem absolvovala stáž v rámci Erasmu,“ říká Jitka.

Zároveň s projektem zasíláte i ukázku své práce, např. esej nebo část magisterské práce, aby komise viděla, jak jste schopni pracovat s textem. Kromě toho musíte předložit dvě reference od svých pedagogů. „Mně vystavil referenci profesor Martin Hilský z Ústavu anglofonních literatur a kultur FF a druhou jsem získala od své vyučující na Durham University, která je absolventkou Cambridge a chvíli zde i učila, takže mi mohla poskytnout cenné rady. Myslím, že mít české i anglické doporučení bylo dobrým krokem,“ přiznává Jitka Štollová.

Velkou výhodou cambridgeské univerzity je, že můžete on-line sledovat, co se s vaší přihláškou děje a ve které ze tří fází přijímacího procesu se právě nachází. Odmítnutí může nastat v kterékoliv fázi, kdo se ale dostane do té poslední, má již velkou šanci, že uspěje. Celé přijímací řízení trvá přibližně tři měsíce.

Pokud už při podání přihlášky máte představu, který pedagog by mohl vaši práci vést, můžete ho ve výzkumném záměru uvést. „Na doktorské úrovni je běžné, že daného akademika zkontaktujete už předem a zkonzultujete s ním výběr tématu a možnosti jeho rozvíjení. Já jsem se se svým vedoucím dokonce setkala osobně, protože jsem v Británii zrovna pobývala. Oni to nepovažují za obtěžování, protože i pro ně je důležité vědět, s kým by měli spolupracovat příští tři nebo čtyři roky.“

cambridge_trinitySoučasně s podáním přihlášky máte možnost označit kolej, jejímž členem byste se rádi stali. „Na Cambridge i v Oxfordu totiž musíte být povinně součástí některé koleje, což ovšem neznamená, že byste tam i museli bydlet,“ vysvětluje Jitka. Naštěstí existují statistiky, z nichž se dozvíte, jaká je šance, že vás na danou kolej přijmou. Ze všech jednatřiceti cambridgeských kolejí patří mezi nejvíce poptávané Trinity, St. John’s a King's College. „Já jsem nominovala tradiční Trinity, i když to byl určitý risk, protože se na ni hlásilo asi devět set postgraduantů a přijali jich asi jen sto osmdesát, ale naštěstí to vyšlo.“ Pokud by se Jitka nedostala na preferovanou kolej, měla by jako postgraduantka výhodu, že by ji musela přijmout některá jiná kolej. Bakaláři například takovouto záruku nemají a skutečnost, že je nepřijme žádná kolej, pro ně znamená zavřenou cestu na celou univerzitu.

V okamžiku, kdy vám přijde vyrozumění, že vás obor i kolej přijímají, musíte doložit, že máte dostatek financí na pokrytí studia i životních nákladů. Jitka naštěstí získala stipendium od Nadace Zdeňka Bakaly, takže předložila dopis, kde nadace udělení stipendia potvrdila, zbývající částku musela doložit potvrzením z banky, že má na účtu příslušný obnos.

Jitka Štollová má nyní před sebou přibližně čtyři roky studia na Cambridge, po jehož absolvování by se ráda vrátila na Filozofickou fakultu UK. „Přála bych své fakultě, abychom i zde měli stejné výzkumné podmínky jako v zahraničí. Bohužel přístup do databází raně moderních tisků je velice drahý a jen málokterá univerzita si ho může dovolit zaplatit.“

Autor: Lucie Kettnerová
Foto: red., Wikipedia (Azeira; Formulax)