Studenti letos zápisné platit nebudou

pátek, 15 únor 2013 06:51

hn210

15.2.2013, Rubrika: Česko, Strana: 5, Autor: Julie Daňková, Téma: Ostatní, Petr Fiala, ministr školství, Rozhovor

Plán na zavedení školného se posouvá na neurčito. Vláda jej sice v loňském roce přejmenovala na zápisné a  slibovala, že školy jej začnou vybírat od příštího akademického roku, jenže takový scénář nyní vyloučil ministr školství Petr Fiala. „Dovedu si to představit velmi obtížně,“ říká ministr Fiala v rozhovoru pro HN.

Původní vládní slib na zpoplatnění vysokoškolského studia má totiž v nové koaliční smlouvě nahradit obecnější formulace o „připravení podmínek“ pro zavedení školného či zápisného. Vyjednávači ODS, TOP 09 a strany LIDEM tedy chtějí, aby návrh ministerstvo školství připravilo pro příští vládu a ta by se měla rozhodnout, zda jej využije. Pokud ale příští vládu bude sestavovat ČSSD, půjde o zbytečnou práci. Sociální demokracie jakékoliv zavádění školného či zápisného totiž opakovaně odmítá.

Fiala proto pracuje především na reformě vysokoškolského zákona, která je pro něj i vládu v  oblasti školství prioritou číslo jedna. „Školné rozhodně není největším problémem českých vysokých škol. Musíme udělat určité kroky vytvářející lepší podmínky pro rozvoj vysokého školství a veřejnou debatu by neměly zastínit už tolikrát opakované diskuse o školném,“ přibližuje Fiala, který novelu předloží vládě v květnu.

Vysokoškolská reforma Bez jejího prosazení si ministr nedovede představit, že by studijní oddělení vysokých škol mohla začít vybírat zápisné či školné. „Aby zápisné mohlo fungovat, musí se těšit širší společenské podpoře a musí být dobře připraveno. Pro mě vždy bylo důležité, aby finanční spoluúčast studentů byla nastavena tak, aby to nikomu nebránilo ve studiu na vysoké škole z ekonomických nebo sociálních důvodů, aby ty peníze nezmizely v administrativě nebo státní pokladně, ale aby zůstaly na té škole a sloužily přímo školám,“ popisuje Fiala jednu z překážek, která letošnímu zavedení zápisného brání.

Podle stávajícího vysokoškolského zákona totiž veškeré poplatky za studium musí putovat do stipendijního fondu a škola za ně nemůže vybavit univerzitní knihovnu ani přilepšit vyučujícím na platech.

To, že by vysokoškolskou reformu musel uložit do stejného šuplíku, kam vláda odložila slibovanou daňovou reformu, občanský zákoník či novelu zákona o veřejných zakázkách, ale Fiala odmítá. „V úterý jsme měli velkou pracovní konferenci, kde jsme se setkali se všemi reprezentacemi vysokých škol. Jednání bylo velmi pracovní a věcné a v klíčových věcech jsme dosáhli shody. Novelu o vysokých školách bychom tedy mohli připravit za souhlasu akademické obce nebo alespoň ne s jejím odporem,“ slibuje Fiala.

Všem žákům stejně Do změny financování se tak chce pustit pouze na úrovni předškolního, základního a středního školství. „Jde nám o to, abychom spravili situaci, kdy na žáka ve stejném ročníku dostávají školy v různých krajích jiné peníze. Když dnes budete studovat na střední elektrotechniku, tak škola v Ústeckém kraji na jednoho studenta bere 37 tisíc korun, ale třeba v  Karlovarském kraji 42 tisíc korun. Nebo na žáka čtyřletého gymnázia v Praze jde v průměru 34 tisíc korun, ve Zlínském je to 38 tisíc korun,“ uvádí příklady.

Reforma regionálního školství je proto podle něj nezbytná. „Dlouhodobě nemůžeme mít systém, který v ekonomických podmínkách dělá takové rozdíly. A nemůžeme po něm chtít, aby školy ve výsledku dosahovaly stejné kvality,“ upozorňuje Fiala.

Autor: Julie Daňková, HN