Matfyz slaví 70 let. Zrod slavné fakulty byl ale kuriózní

středa, 28 září 2022 09:20

V úterý odpoledne před svátkem sv. Václava a Dnem české státnosti oslavila Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy sedmdesát let od svého založení. „Z dnešního pohledu se zdá být tato fakulta mladá. Nicméně tradice vzdělávání a výzkumu v oblasti matematiky, fyziky a astronomie na Univerzitě Karlově trvá již téměř sedm set let,“ připomněla ve Velké aule historického Karolina rektorka Milena Králíčková.

dovnitř 2
„Díky mamince a bratrovi, kteří jsou hrdými absolventy Matfyzu, vím, že k této fakultě vždy patřila tolerance a otevřenost,“ uvedla rektorka.

„Mám chuť říci, že označení Matfyz je v Česku a na Slovensku skoro stejně známé jako Univerzita Karlova samotná. Pochopitelně jako nadstranický prorektor nemohu říci tato slova veřejně. Co ale konstatovat mohu je, že Matfyz má mnoho tváří. Žádnou z nich nemůžeme označit za negativní či nevlídnou, ať už zkusíme hodnotit styl výuky, kolegiální spolupráci nebo vztahy k širší veřejnosti v rámci takzvané třetí role univerzity. Jako každá instituce má svá specifika a drobné vady na kráse. Ale převažuje vždy vlídnost, otevřená diskuze a přátelské prostředí,“ uvedl na úvod prorektor pro vnější vztahy UK Martin Vlach, jenž slavnostním shromážděním provázel.

Vlachdovnitř 3

Rektorka Milena Králíčková ve svém projevu nastínila historii přírodních věd na Univerzitě Karlově, jež jsou odjakživa její nedílnou součástí. Přednášky z matematiky, fyziky a astronomie probíhaly na fakultě svobodných umění, později přejmenované na filozofickou, kterážto byla vstupní branou ke studiu na třech dalších fakultách – právnické, lékařské a teologické. Rektorka též upozornila na významné učence působící v aulách a laboratořích univerzity – od jednoho z prvních rektorů Jana Ondřejův, zvaného Šindel (spoluautor Pražského orloje) přes matematika a filozofa Bernarda Bolzana, jenž v první polovině 19. století působil na univerzitě jako profesor náboženství, až po Alberta Einsteina.

Rozčlenění věd na více fakult

„Roku 1920 se z Filozofické fakulty vyčlenily přírodovědné obory, které se spojily do nově vzniklé Přírodovědecké fakulty. Bylo to vyvrcholení nezadržitelného vývoje vědy za celé uplynulé století a také důkaz toho, že univerzita patří mezi moderní instituce, které se dokáží nejen svou kvalitou, ale i strukturou odpovídajícím způsobem přizpůsobovat požadavkům doby,“ zaznělo.

dovnitř 4

Milena Králíčková tak vyzdvihla „mateřský vztah“ Přírodovědecké fakulty k Matfyzu a následně doložila i svou osobní vazbu: „Díky mamince a bratrovi, kteří jsou hrdými absolventy Matfyzu, vím, že k této fakultě vždy patřila tolerance a otevřenost. Poskytovala mnoha lidem zázemí v dobách, kdy z politických důvodů nemohli pracovat například v Akademii věd. Zdejší studenti i zaměstnanci patřili také k prvním, kteří vítali změny v roce 1989. A nejen to. Mezi prvními také dokázali využít celé řady příležitostí, jež se po listopadu konečně objevily. Jedním z mnoha důkazů této otevřenosti a kvality jsou například granty Evropské výzkumné rady (ERC), jichž se v současné době řeší na fakultě osm.“

Příběh, jak se zrodil Matfyz

Hlavní projev patřil děkanovi Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokytovi, který mimo jiné popsal kuriózní okolnosti vzniku Matfyzu v roce 1952. Legislativním nařízením se z dosavadní Přírodovědecké fakulty UK zřídily 1. září 1952 Matematicko-fyzikální fakulta a Fakulta biologická (která byla o devět let později opět začleněna pod Přírodovědeckou). Jenže účinnost dokumentu byla stanovena až na pátého září.

„Nechci se pouštět do dlouhých úvah, v jakém stádiu existence byla naše fakulta mezi prvním a pátým zářím. Zda již existovala, jen to o sobě ještě neměla čtyři dny tvrdit. Anebo ještě do pátého září neexistovala, aby v onom dni vzala na vědomí, že již čtyři dny existuje. My na Matfyzu jsme ovšem spatřili v těchto několika větách zmíněného nařízení příležitost k tomu slavit vznik naší fakulty, podobně jako v případě narozenin jistého českého velikána, více než jednou! Ostatně k jejímu právnímu a zejména hospodářské oddělení od mateřské Přírodovědecké fakulty došlo až o rok později. A tak s trochou tolerance budeme moci krátce vzpomenout sedmdesát let výročí narození i příští rok,“ pobavil publikum ve Velké aule děkan Rokyta.

Rokyta
Hlavní projev patřil děkanovi Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokytovi, jenž vysvětlil pozoruhodné okolnosti zrodu Matfyzu.

V originálním proslovu pokračoval, když přirovnal fakultu k velkému zaoceánskému parníku. „Jeho kapitán a koneckonců i posádka by si měli být vědomi toho, že jakékoli pootočení kormidla nemusí mít okamžitý vliv na změnu kurzu plavby a že setrvačnost pohybu takovýchto kolosů je něco, s čím je třeba počítat. I tak by však měl kapitán řídit své plavidlo směrem, který vede k jím vytyčenému cíli. Přitom všem však nesmí lomcovat kormidlem příliš zbrkle, aby se loď nebezpečně nenakláněla. Není to jednoduchá úloha,“ shrnul současný děkan MFF UK, a dal tak elegantně prostor pro ocenění tří svých předchůdců.

U příležitosti oslav 70. výročí fakulty navrhl Mirko Rokyta ocenit zásluhy emeritních děkanů pamětním listem Univerzity Karlovy. Rektorka Milena Králíčková ohodnotila jeho návrh kladně a rozhodla o udělení ocenění profesorům Janu Kratochvílovi (na obrázku vlevo dole), Zdeňku Němečkovi (vpravo)Pavlu Lukáčovi (ze zdravotních důvodů se nemohl slavnosti zúčastnit).

Jan KratochvílZdeněk Němeček

Jako poslední z řečníků popřál Matfyzu k narozeninám děkan Přírodovědecké fakulty UK Jiří Zima, jenž příhodně poznamenal, že víc než matku a dceru dnes připomínají tyto dvě instituce spíše sestry. „Jsme už ve věku, kdy vypadáme obě stejně, bydlíme blízko sebe a naším společným zájmem jsou přírodní vědy. Kromě nich máme společné i to, že se staráme o výchovu učitelů, protože si velmi dobře uvědomujeme, jak je důležité mít dobře připravené středoškoláky a kvalitní učitele, kteří studenty dokáží pro naše obory nadchnout. Bez dobrých středních škol nemůžeme mít kvalitní uchazeče pro naše studia,“ shrnul Zima.

Fakultní spolupráce nejen v Kampusu

Oběma fakultám plus 1. lékařské popřál hodně štěstí v intenzivně připravovaném Kampusu Albertov. „Těším se na sdílení společných špičkově vybavených vědecko-pedagogických pracovišť. Jsem přesvědčen, že tato spolupráce povede nejen k posílení našich fakult, ale celé Univerzity Karlovy, ke zlepšení konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku, přitáhnutí špičkových absolventů ze zahraničí i otevření nových vědeckých směrů, do nichž bychom bez Kampusu Albertov nemohli jít,“ uzavřel Jiří Zima.

dovnitř 5

Slavnostního shromáždění ve Velké aule Karolina se zúčastnilo vedení Univerzity Karlovy a Matematicko-fyzikální fakulty, členky a členové Vědecké rady UK a jejího Akademického senátu, děkanky a děkani fakult UK i přírodovědných a technických fakult českých a slovenských univerzit, zástupci Akademie věd ČR, státních institucí a řady partnerských firem.

Součástí slavnosti byl vedle tradičního hudebního doprovodu také koncert varhanistky Nikoly Zasman, mimo jiné rovněž někdejší studentky Matfyzu.

varhany 2varhany

Ve středu 28. září je v rámci oslav zpřístupněna veřejnosti (po předchozí registraci) rotunda svatého Václava nacházející se v budově MFF UK na Malé Straně. Kromě prohlídky zde bude otevřena také dočasná poštovní přepážka, která nabídne nové poštovní známky s motivem románské dlažby. Nejen pro sběratele bude připraveno speciální svatováclavské razítko.

02 rotunda04 rotunda

U příležitosti oslav vydalo nakladatelství Matfyzpress reprezentativní neprodejnou publikaci 70/70 s podtitulem Sedmdesátkrát k výročí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedná se o odpovědi do ankety, v níž sedm desítek matfyzáků z řad vědců, učitelů, studentů i absolventů přemýšlí nezávisle na sobě a ryze osobní optikou nad pěti shodnými otázkami. Skládají tak obraz současné fakulty, doplněný o vzpomínky na její minulost i přání do budoucna.

VS1 3722
Slavnostní akce se v Karolinu zúčastnila i trojice emeritních rektorů UK: zleva Václav Hampl, Ivan Wilhelm (přímo z MFF UK) a Tomáš Zima.

Autor:
Foto: Vladimír Šigut, MFF

Sdílejte článek: