• Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  •  

Čeští vědci si umí v boji s koronavirem poradit

úterý, 24 březen 2020 15:52

Vývojem vakcíny proti koronaviru se zabývají vědci v Německu, Austrálii, Izraeli. V USA dokonce začaly testy první vakcíny, média 16. března informovala o tom, že látku vyvinutou společností Kaiser Permanente dostal první člověk. A v dubnu testování rozjede firma Inovio Pharmaceutics, ve které spolupracují Číňané, Jihokorejci a Američané. Do globálního boje s koronavirem se nově zapojují i vědecká pracoviště v Česku - včetně Univerzity Karlovy.

_vakcinace_930_621

Především z důvodu časové tísně se v Evropě u nakažených začalo s aplikací antivirotika remdesivir, původně vyvinutého pro boj proti ebole v afrických zemích. Za jeho objevem stál tým lékařů z firmy Gilead Sciences v Kalifornii, v čele s Tomášem Cihlářem, vícepremiérem společnosti pro virologii.

_ctkruh_400_400Remdesivir Tomáše Cihláře a jeho týmu

„Existují dva důležité parametry. Jedním je bezpečnost látky. Zkrátka do jaké míry ji mohou nemocní tolerovat, jestli lék neobsahuje i nějaké vedlejší účinky,“ upřesnil v rozhovoru pro Českou televizi Tomáš Cihlář. Zároveň zdůraznil, že podmínky pro testování remdesiviru v Africe byly zcela odlišné, než jsou teď, v zemích s koronavirovou infekcí. Látka tam prostě mohla jinak pracovat. „Druhým parametrem je efektivita, tedy účinnost,“ dodal vědec Cihlář.

Vlastností remdesiviru je znemožnění viru, aby se dál množil. Účinná látka se v těle pacienta rozloží na aktivního „bojovníka“, buňku, která „uvězní“ koronavirem napadené buňky a znemožní jim další množení. Do současnosti bylo provedeno zhruba 5000 testů, a to především v Číně. Ještě zhruba před týdnem zdravotníci věřili, že by látka mohla být k dispozici pro nejvíce postižené pacienty ve velmi vážném zdravotním stavu i u nás. Společnost Gilead Sciences totiž vyjádřila souhlas, že bude remdesivir uvolňovat u konkrétních případů na základě žádosti Ministerstva zdravotnictví ČR, využití experimentálního léku v léčbě posvětil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. V posledních dnech, na základě nárůstu žádostí z celého světa k podstoupení léčby, byl však program pozastaven; s výjimkou využití pro léčbu těhotných žen a dětí do 18 let věku. Spíše než rozhodování o konkrétní aplikaci remdesiviru, který byl dosud testován pouze na zvířatech, teď firmu zaměstnává zpřístupnění léčby většímu počtu lidí. Nicméně dnes, tedy 24. března lék začala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze podávat pacientovi s těžkým průběhem onemocnění COVID-19.

_rt_400_400Testovací tým Ruth Tachezy

Stejně jako na plné obrátky běží výzkum účinné látky pro boj s virovou nákazou a její zavedení do medicínské praxe, vědecké týmy mají plné hlavy práce s detekcí infekce. Testování na "covid" zavádí v Ústavu hematologie a krevní transfuze tým kolem Ruth Tachezy, vedoucí laboratoře ÚHKT, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry a vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK.

Tým ÚHKT testování provádí na základě žádostí krizového štábu, který potřebuje testovat personál a hematoonkologické pacienty. „V Ústavu jsme v rámci komplementu laboratoří akreditováni dle normy pro klinické materiály a metody, které se pro detekci infekce COVID-19 vyšetřují. Povolení jsme dostali během 24 hodin a již vyšetřujeme v dvousměnném provozu. „Bez loajálních schopných lidí by to nešlo,“ sklání poklonu „svým lidem“ viroložka a dodává: „V rámci aktivity Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, které koordinuje Jan Konvalinka, připravujeme testování také v laboratořích v Biocevu. I to poskytuje vhodné prostorové, technické a personální vybavení. Nejde ovšem o zdravotnickou, nýbrž vědeckou instituci, tudíž nemáme akreditaci. I tak můžeme garantovat spolehlivost vyšetření. O povolení k vyšetřování se jedná.“

Jak dále Ruth Tachezy uvádí, řada existujících komerčních testů (většinou vyprodaných) nemá dostačující parametry (interní kontroly kvality, pozitivní či negativní kontroly reakce). „Vše se překotně mění a vyvíjí. I tak je třeba nepodléhat tempu na úkor kvality, tedy spolehlivosti testování. Pro ´vhození´ vakcíny do centra epidemie samozřejmě platí: čím dříve, tím lépe. Byla bych však překvapena, pokud by pro plošnou vakcinaci byla vakcína dostupná dříve než za rok, za rok a půl,“ odhaduje vědkyně. Podle jejich informací na vakcínách v současnosti pracují tři instituce, firmy, které na výzkum dostaly od americké Coalition for Epidemic Preparedness Innovation (CEPI) celkem 12,5 mil dolarů. Jde o vědecké týmy společností Moderna (mRNA vakcíny), Inovio (DNA vakcíny) a University of Queensland (proteinové vakcíny v buněčných kulturách).

_jk_kruh_400_400Vědecká pracoviště nabízí testování společně

Vědecké pracovníky i zázemí dobře vybavených biologických laboratoří nabídly pro testování COVID-19 společně Akademie věd, Univerzita Karlova a Masarykova univerzita. Nabídka odborného personálu a vědeckého zázemí byla předána předsedovi vlády, ministru zdravotnictví a předsedovi Ústředí krizového štábu 17. března. „Z pracovišť Akademie věd ČR mohou k pomoci s testováním přispět například Ústav molekulární genetiky, Ústav organické chemie a biochemie, Biologické centrum, Mikrobiologický ústav a Biofyzikální ústav,“ byla konkrétní Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR. Hlavním koordinátorem pro testování se stal Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědeckou činnost, působící na katedře biochemie Přírodovědecké fakulty UK, který je zároveň vědeckým pracovníkem v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„Díky výborné spolupráci se Státním zdravotním ústavem získala souhlas s prováděním testů už tři akademická pracoviště: Ústav molekulární medicíny při LF Univerzity Palackého v čele s Mariánem Hajdúchem, CEITEC-Masarykova univerzita s týmem Šárky Pospíšilové, a Parazitologický ústav Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích s Juliusem Lukešem. Kolegové na Přírodovědecké fakultě UK v čele s Ruth Tachezy už se také zapojují. V plném proudu je příprava testování v laboratořích BIOCEV, kde budou společně pracovat vědci z Přírodovědecké fakulty UK s kolegy z 1. a 2. lékařské fakulty UK,“ uvedl Jan Konvalinka.

Jak dále biochemik prozradil, testování se teprve rozjíždí, na celkových číslech by mělo být zapojení vědeckých institucí znát koncem týdne. „Pražské ústavy Akademie věd v Krči a v Dejvicích také intenzivně pracují na rozjetí testovacích kapacit. Krátkodobě je hlavním cílem pomoci nemocnicím s testováním s použitím komerčních kitů. Dlouhodobým cílem je vyvinout metody, které by umožňovaly testování s použitím domácích reagencií, rekombinantních proteinů a chemikálií,“ dodal Konvalinka. V tomto směru podle vědce z UK odvádějí skvělou práci chemici na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a 2. lékařskou fakultou UK.

Na svém facebookovém profilu docent Konvalinka připojil výzvu: „Pokud má některé pracoviště AV ČR nebo VŠ kapacitu a možnost se připojit, nebo to už dělá a my o tom nevíme, prosím, ohlaste se mi. Společně to dáme!“

Autor:
Foto: ČT, Shutterstock, UniMedia

Sdílejte článek: