Některé otázky jsou tak dobré, že je škoda je kazit odpověďmi, říká Halík

úterý, 09 prosinec 2014 15:13

Může z ateistických Čech vzejít duchovní inspirace pro společenské procesy v dnešním světě? Nebo se jedná o contradictio in adjecto? Vystoupení dvou nositelů Templetonovy ceny v Karolinu tento protiklad popírají.

Filozofa Charlese Taylora a teologa a filozofa Tomáše Halíka spojuje daleko více než jen tzv. Nobelova cena za náboženství. Společný je jim i zájem o dialog mezi věřícími a nevěřícími, napětí mezi náboženskou tradicí a její reformou, diverzifikaci a růst náboženství.

Křesťanství 2.0

„Dosud jsme žili v křesťanské společnosti a ta nás zásadně utvářela, ale nyní vstupuje do éry, kde už tomu tak nebude,“ prohlásil Charles Taylor ve svém projevu a pokračoval: „Chceme-li být křesťany, musíme jimi být mimo náš křesťanský svět. Máme nyní křesťanství 2.0 nebo 2.1, teologicky řečeno.

Křesťanská společnost podle jeho názoru již nebude kolébkou živé křesťanské víry. Jak upozornil, jsme vystaveni hluboce nemocné společnosti a hluboce zakořeněnému konfliktu, kde „někteří lidé mají pocit, že mohou žít svou křesťanskou víru jen tím, že vrátí doby, kdy se lidé nechali vést institucemi, které byly v souladu s přikázáními církve“.

Budoucnost Taylor nevidí v návratu ke starým formám křesťanství, ale v jiném typu pokračování křesťanského života. Mezi vizionáře, kteří si uvědomili, že máme křesťanství i mimo křesťanskou kulturu, zařazuje kromě teologů Yvese Congara a Dietricha Bonhoeffera i Tomáše Halíka. Právě Halík je pro Taylora inspirací nové budoucnosti křesťanství. Nový typ víry s sebou přináší i nový typ ekumenie, která již nebude ekumenií pravdy a boje mezi formacemi.

Pravda je více než moc

Na přednášku profesora Taylora navázal 44. nositel Templetonovy ceny profesor Tomáš Halík vzpomínkou na svou řeč, kterou pronesl na stejném místě v roce 1972. Tehdy ho projev, který zakončil citátem Karla Čapka, že pravda je více než moc, protože je trvalá, stál akademickou dráhu.

I jeho současnému proslovu nechyběla aktuálnost. Profesor Halík připomněl v souvislosti se situací v Rusku a Maďarsku nebezpečí nacionalismu jako nástroje pro politické cíle a varoval i před zneužíváním arabského nacionalismu a náboženských symbolů v tzv. Islámském státu.

Věnoval se také zásadním změnám na náboženské scéně – nárůstu fundamentalismu a zpochybnění pevné hranice mezi vírou a nevírou. „Papež Benedikt prohlásil při své návštěvě naší země za největší a nejnaléhavější úkol církve ,velký intelektuální dialog s agnostikyʻ – tedy s těmi, kteří se neoznačují za věřící, avšak tajemství posledního smyslu ponechávají otevřené. Nemyslím si, že je úkolem věřících vlamovat se do tohoto otevřeného prostoru formou vulgární misie či prvoplánového úsilí rozšířit počet oveček svého stáda. Ke křesťanství patří ochota otevřít poklady své tradice všem formou svobodné nabídky,“ prohlásil Halík.

Přednáškám laureátů Templetonovy ceny předcházelo vystoupení předsedy Templetonovy nadace Dr. Johna M. Templetona, Jr. „Je bůh odpověď nebo spíše otázka?“ připomněl John M. Templeton otázku, kterou ve videu na stránkách nadace pokládá Halík.

„Odpovědi bez otázek jsou jako stromy bez kořenů, ale jak často jsou křesťanské pravdy, které jsou nám prezentovány jako pokácené stromy, stromy bez života, kde si již ptáček hnízdo nenajde,“ citoval Halíkovu odpověď Templeton. „Musíme přejít od zřejmě finálních odpovědí k nekonečným otázkám, otázky jsou někdy důležitější než odpovědi. Existují otázky, které jsou tak dobré, že je vlastně škoda je kazit odpověďmi.“

Autor: Petra Köpplová
Foto: red.

Sdílejte článek: