Hned tři bývalí premiéři české vlády v úterý přijali pozvání k debatě se studenty na půdě Univerzity Karlovy. Za spolupořadatelství Politologického klubu FSV dorazili na úvod projektu UK Svobodný Listopad Vladimír Špidla, Jiří Paroubek, a Petr Nečas.
Bývalí vrcholní politici na úvod zhodnotili, kam se česká společnost za posledních třicet let posunula. „Prožíváme nejúspěšnější období v dějinách, přes všechny chyby šla naše republika jednoznačně dopředu. Nikdy předtím jsme se v naší zemi necítili tak bezpečně. V listopadu 1989 jsme dosáhli toho, co řada států na světě dodnes nezná – občanských svobod,“ prohlásil Petr Nečas, jenž byl v čele vlády mezi lety 2010 a 2013.
Kriticky se však vyjádřil k Evropské Unii. „Měli bychom si promyslet, jak dál, aby Evropská Unie nebyla tak dominantní. Jinak to nedopadne dobře. Tento vlak jede po špatné koleji,“ myslí si bývalý předseda ODS. Evropská Unie by podle něj měla přehodnotit, jaké pravomoci má mít a které by se měly vrátit do rukou členských zemí.
V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské Unie, stál v čele vlády Vladimír Špidla. Podle něj Česko sice nedokázalo stoprocentně využít příležitosti, které se vstupem do EU naskytly, na druhou stranu však prý nikdy nemělo takový vliv na ostatní státy v Evropě, jako má nyní. „Neexistuje žádné jiné politické uskupení, které by státu naší velikosti dalo takový vliv na jeho osud, jako je EU,“ poznamenal.
Nečas však poukázal na špatné využívání evropských dotací. „Jednou, za pár let, zjistíme, že fondy EU přinesly více škody než užitku,“ varoval. To jeho předchůdce v premiérském křesle Jiří Paroubek vyznává poněkud pragmatičtější přístup: „Mně když někdo nabízí peníze, tak si je rád vezmu,“ konstatoval lakonicky. A poukázal na vzrůstající ekonomický potenciál Číny a Indie. „Tohle století bude stoletím Asie. A není to otázka politická, ale čistě pragmaticky ekonomická,“ dodal Paroubek.
Ten stejně jako Špidla v minulosti stál v čele ČSSD a tak oba neskrývali nespokojenost nad současným postavením sociálních demokratů v předvolebních průzkumech. A zavzpomínali na doby, kdy ČSSD pod jejich vedením vyhrávala volby. Všichni tři se také vyjádřili k zásadním politickým událostem minulosti jako byla opoziční smlouva nebo kuponová privatizace.
"Kuponová privatizace byla gigantická spekulace, která umožnila dostat ohromné množství majetku nekontrolovatelně do rukou několika zájmových skupin,“ tvrdil Špidla. „Já tyto konspirativní teorie nesdílím. Ano, kuponová privatizace měla řadu chyb, ale byl to nutný krok, a hodnotím ji celkově pozitivně. Ostatně není náhoda, že ji prováděly všechny porevoluční vlády,“ oponoval Nečas.
Paroubek zase kuponovou privatizaci vyhodnotil mimo jiné jako velmi chytrý politický tah, který pomohl k popularitě tehdejšího ministra financí Václava Klause, jenž se dva měsíce po spuštění privatizace stal předsedou vlády. „Získal tím velké množství voličů. Vždyť lidé, kteří dosud nikdy nic neměli, najednou dostali naději něco získat. Něco se však nikdy privatizovat nemělo – například vodárny nebo plynárny,“ myslí si Paroubek.
Aktéři debaty expremiérů iniciativy Svobodný listopad:
Vladimír Špidla (* 1951) byl na konci 90. let ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Miloše Zemana, kterého v premiérském křesle vystřídal v červenci 2002 po éře tzv. opoziční smlouvy. Ve funkci vydržel dva roky, poté byl až do roku 2010 evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
Jiří Paroubek (* 1952) byl od roku 2004 ministrem pro místní rozvoj, ovšem už v dubnu 2005 se po odstoupení Stanislava Grosse stal předsedou vlády. Ve funkci skončil už po 18 měsících, kdy celá vláda podala demisi po porážce ve volbách. O čtyři roky později ČSSD pod jeho vedením volby vyhrála, ale nebyla schopna sestavit vládu, a tak z funkce předsedy strany odstoupil. Neuspěl ani se založením nové politické strany a v roce 2016 se stáhl z politiky.
Petr Nečas (* 1964) byl ministrem práce a sociálních věcí v letech 2006-2009, o rok později se stal předsedou ODS, a v červnu 2010 posledním premiérem z této strany. V červnu 2013 podal demisi kvůli kauze spojené s jeho tehdejší ředitelkou kabinetu a současnou manželkou Janou Nagyovou.
