UK se i přes odlišné vnější podmínky udržela mezi elitními univerzitami

pátek, 2. červen 2017

Ve večerních hodinách 2. října 2013 byl zveřejněn další z velkých mezinárodních žebříčků vysokých škol, Times Higher Education World University Ranking (THE). Od akademického roku 2010/2011 pro THE zpracovává rankingy výzkumná a konzultační společnost Thomson Reuters, která vychází z databáze vědeckých výsledků Web of Science. Do svého hodnocení zahrnuje 400 nejlepších světových univerzit. Oproti roku 2012/2013 zaznamenala Univerzita Karlova v tomto žebříčku pokles o zhruba 30 míst.

Než bude možno tento údaj jakkoliv smysluplně komentovat, je nutno získat a analyzovat údaje o hodnotách jednotlivých parametrů, ze kterých se umístění v žebříčku skládá. Výsledky THE jsou například silně ovlivněny dvěma dílčími indikátory, a to šetřeními, která se týkají reputace (pověsti zjišťované subjektivním hodnocením kolegů) vysoké školy v oblasti výzkumu, resp. v oblasti výuky a vzdělávání. Při celkové váze rovné jedné třetině se THE ptá na maximálně patnáct nejlepších světových institucí v oblastech vzdělávání a vědecké činnosti na základě znalosti konkrétního oboru (výsledky jsou publikovány samostatně pod názvem „World Reputation Ranking“). Již pořadí prvých 10 institucí ukazuje, jak významné rozdíly toto šetření přináší. Princetonská univerzita se na 7. místě těší pouze 36 % pověsti nejúspěšnější (nebo nejznámější?) Harvardovy univerzity. Nejlepší univerzita kontinentální Evropy, švýcarská ETH Zürich, nedosahuje ani 16 %, německá Ludwig-Maximilians-Universität München je na 44. místě s 8 %. Zbylých 350 univerzit je tedy vtěsnáno v rozmezí zhruba 6 %.

Navíc v dalších dvou z trojice nejrespektovanějších světových žebříčků se UK letos meziročně zlepšila. V srpnovém Academic Ranking of World Universities (ARWU, tzv. Šanghajském rankingu), který vydává univerzita Jiaotong v Šanghaji, UK postoupila dopředu o 10 míst (na 260. místo), a to i přesto, že v tomto žebříčku hraje významnou roli váha počtu nositelů Nobelovy ceny z dané instituce. Ta je tím menší, čím dále v historii k udělení ceny došlo. A protože od poslední „naší“ Nobelovy ceny uplynula už řada dekád, automaticky v tomto indikátoru ztrácíme body, které vyrovnáváme např. zvýšeným publikačním výkonem. V září byl zveřejněn QS World University Rankings (QS), kde UK postoupila dokonce o více než 50 míst (na 233. místo).

Rozhodně tedy ze zveřejněného výsledku v THE nelze vyvozovat, že by se UK ve svém vědeckém výkonu či dokonce ve vzdělávací činnosti (o které globální rankingy vypovídají velmi málo) nějak jasně zhoršila.

Pořadí univerzit, podíváme-li se na všechny tři nejuznávanější globální rankingy (ARWU, THE a QS), tak napovídá, že existují asi tři desítky „nejsilnějších“ světových univerzit, zejména amerických a britských, které spolu soutěží o pořadí, další pořadí se pak již liší v bodovém zisku jenom velmi málo. Tyto univerzity mají (kromě jiných) tu společnou charakteristiku, kterou se od UK výrazně liší  – jejich roční rozpočet (okolo miliardy dolarů z nadačních fondů, okolo 2 miliard ročního rozpočtu) je nesrovnatelný nejenom s UK, ale s celkovým rozpočtem vysokého školství v České republice, včetně prostředků na výzkum.

Je známo, že rankingy ovlivňují jak státní vysokoškolskou a výzkumnou politiku, tak i politiku řady institucí. Nejčastěji bývají jejich výsledky spojovány s financováním. Na jedné straně tak dochází k masivním investicím do vybraných univerzit s cílem skokově zlepšit ukazatele, které zrovna mají ve výsledku příslušného rankingu velkou váhu; na druhé straně však kvůli tomu dochází k potlačování rozvoje jak některých vysokých škol, které v „soutěži“ obstát nemohou, a v důsledku toho k deformaci celého systému, tak k utlumování oborů, které nejsou z hlediska umístění v žebříčku perspektivní. Není přesně známo, kolik zemí takovouto „rankingovou strategii“ zvolilo. Například Čína právě kvůli tomu na univerzitě Jiaotong v Šanghaji vytvořila již výše zmíněný ARWU ranking, z poslední doby je znám příklad takové strategie z Ruské federace. Právě za pomoci masivních investic vytvořilo téměř na „zelené louce“ z existující polytechniky univerzitu světové třídy v Lausanne Švýcarsko apod.

V takovém prostředí je pro UK úspěchem již to, že se mezi elitními univerzitami hodnocenými v tomto exkluzivním žebříčku i nadále udržela, a to i přesto, že její poslání a vnější podmínky se od těch nejvýše hodnocených institucí výrazně liší.

prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.

rektor Univerzity Karlovy v Praze

Autor: prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., rektor UK

Sdílejte článek: