Rozhovor s kandidáty na funkci rektora UK

pátek, 27 září 2013 11:50

Kdo bude v pořadí už 508. rektorem Univerzity Karlovy? To se možná dozvíme už na konci října, kdy bude Akademický senát UK volit kandidáta na funkci rektora nejstarší univerzity ve střední Evropě. O tuto funkci se ucházejí tři osobnosti – stávající děkan Filozofické fakulty UK docent Michal Stehlík, prorektor pro rozvoj UK profesor Stanislav Štech a bývalý děkan, v současnosti proděkan pro vnější vztahy a rozvoj 1. lékařské fakulty UK, profesor Tomáš Zima. Univerzitní časopis iForum vám přináší rozhovor se všemi třemi kandidáty.

kandidati693

    Kdybyste mohl změnit dějiny, které rozhodnutí z minulosti UK byste přehodnotil?

Michal Stehlík:

Jako historik jsem trochu opatrný na „změny dějin“, ale budiž. Pro univerzitu je určitě bolestivé 20. století a mnohé ideologické zásahy do jejího chodu, včetně vyhazování studentů a pedagogů. Pokud bych ale měl sáhnout ještě do hlubší historie, byl by to rok 1409 a Dekret kutnohorský. Ten způsobil odchod mnoha významných osobností a v důsledku oslabení a regionalizaci naší alma mater.

Stanislav Štech:

Velmi by mě např. zajímalo, jak by se Karlovo učení rozvíjelo, kdyby nebyl přijat Dekret kutnohorský a kdyby nedošlo k odchodu mnoha skvělých mistrů a studentů do Lipska a jinam. Stalo by se skvostem, jako byly univerzity v Bologni nebo Paříži? Podobně můžeme uvažovat i nad secesí Karlo-Ferdinandovy univerzity v r. 1882 na českou a německou univerzitu. Jak by vypadala těsnější spolupráce všech a jaké výsledky mohla přinést?

Tomáš Zima:

Měnit a různě vykládat dějiny není dobré. Jsem přesvědčen, že rozhodnutí v minulosti byla činěna v dobré víře ku prospěchu univerzity. Historie se nedá vrátit ani opakovat a na všechny události je nutno hledět v kontextu doby a podmínek, které na univerzitě a ve společnosti panovaly.

    Mohl byste jmenovat tři věci, které jsou v současné době největšími překážkami rozvoje UK?

Michal Stehlík:

Velkou překážkou je přístup státu ke vzdělání – jeho nedostatečná podpora. S tím souvisí i permanentní snaha takzvaně reformovat naše prostředí – jediným jejím výsledkem je obrovské množství vydané energie na obranu proti těmto plánům. Překážkou, kterou si klademe my sami, je možná malá sounáležitost fakult. Hlavní příčinu vidím v ne zcela ideální komunikaci a informovanosti uvnitř univerzity.

Stanislav Štech:

1. Financování (nedostatečné tempo růstu výdajů na VŠ ve státním rozpočtu ve srovnání s průměrem zemí OECD; absence větších prostředků z ESF do Prahy; mezioborové asymetrie v příjmech).

2. Narůstající byrokracie a administrativní náročnost života na UK. Energie věnovaná vlastní práci je stále více spotřebovávána na přípravu, výkazy a kontroly.

3. Nedostatečná otevřenost: vstupování do veřejných debat; slabá práce s absolventy; mezinárodní „školsko-politické“ aktivity ad.

Tomáš Zima:

Překážkami rozvoje UK v současné době jsou nedostatečné financování vzdělávací, vědecké a tvůrčí činnosti a často zbytečně byrokratický systém ve vědě a výzkumu, který neumí oddělit, co má dělat badatel a co profesionální administrativní aparát.

Dalším problémem je vysoký počet studentů, který je často na úkor kvality výuky.

Určitou překážkou se též může jevit nedostatečná komunikace se společností. Je potřeba stále vysvětlovat, že vzdělání patří k jedné z nejvyšších lidských hodnot.

    Současný slogan UK zní Univerzita Karlova i tvoje! Jak by měl podle vás znít v horizontu deseti let?

Michal Stehlík:

Některé věci není třeba měnit za každou cenu. V horizontu deseti let úplně postačí, když tento slogan opravdu naplníme.

Stanislav Štech:

Doufám, že v té době nebude UK žádný reklamní slogan potřebovat, protože veřejnost bude jasně vnímat UK jako zaručenou kvalitu.

Tomáš Zima:

Musím říci, že s tímto sloganem jsem se setkal zřídka. Doplnil bych: nejen tvoje, ale naše! Otevřená, přátelská a prestižní.

    Která zahraniční univerzita je pro vás institucí, k níž by se měla UK nejvíce přiblížit?

Michal Stehlík:

Při různorodosti naší univerzity asi nenajdeme jedno jediné místo. Ke každé z kvalitních škol bychom se mohli přibližovat něčím jiným. Z Vídně bychom si mohli vzít inspiraci z tamějšího kampusu v centru města, z Lovaně důraz na individuální práci s doktorandy, ze Stanfordu či Toronta důraz na vědu. Nakonec bychom ale měli mít my sami ambici, abychom byli tak kvalitní, že se ostatní budou chtít přibližovat nám.

Stanislav Štech:

Svým profilem od teologických přes společensko-vědní, lékařské a farmaceutické, přírodovědné a matematicko-fyzikální obory je Univerzita Karlova jedinečná a těžko najít podobnou, která by pro ni byla jednoznačně vzorem. Snad Univerzita v Lovani. Inspiraci ale spíš hledejme na řadě velmi dobrých univerzit v jednotlivých oborech – zkoumejme ovšem i podmínky, které mají.

Tomáš Zima:

Na světě je řada vysokých škol, které mohou být vzorem pro naši univerzitu. Jistě všeobecně známé univerzity – Oxford, Stanford, Harvard, Heidelberg, King's College. Úroveň různých oborů se na jednotlivých univerzitách liší, a tak by vzhledem k širokému spektru studijních a vědních oborů pěstovaných na naší univerzitě bylo vhodné, aby si jednotlivé obory zvolily přední zahraniční instituce, jejichž kvalit chtějí v budoucnosti dosáhnout.

Všechny informace o pravidlech a způsobu volby kandidáta na funkci rektora UK najdete ZDE. Životopisy a volební teze přihlášených kandidátů najdete ZDE.

Autor: red.
Foto: red.

Sdílejte článek: