Časopis Živa vyznamenal vědce PřF UK i legendu fakulty Vojena Ložka

středa, 29 duben 2015 12:09

Bakterie způsobující mor je hlavní hrdinkou článku doc. Iva Konopáska z Přírodovědecké fakulty UK, za který si odnesl Purkyňovu cenu. Tu uděluje redakční rada časopisu pro popularizaci biologie Živa autorům starším 30 let za nejlepší publikovaný text uplynulého roku. Vedle něj si pro ocenění na slavnost do reprezentativních sálů pražské vily Lanna přišli v úterý 28. dubna i další vědci působící na Přírodovědecké fakultě UK.

Docent Ivo Konopásek se ve svém článku Mor, Yersinia pestis, blecha a člověk, který v Živě vyšel právě před rokem, zabýval bakterií způsobující vážné infekční onemocnění, jež napříč věky usmrtilo miliony lidí po celém světě a své oběti si vybírá dokonce i dnes. Za originálnost, tematický přínos a celkovou kvalitu svého textu tak docent Konopásek z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše převzal Purkyňovu cenu.

„Musím se přiznat, že článek s nepříliš optimistickým názvem a obsahem jsem si velmi rád přečetl. Historicky je to velmi zajímavá informace. Připomněl jsem si také osobnost a život Alexandra Yersina (objevitel bakterie způsobující mor, pozn. red.) a řadu dalších zajímavých informací. Velice vám gratuluji, článek je velmi čtivý,“ blahopřál prof. Jiří Drahoš k ocenění doc. Ivo Konopáskovi.

Jako talentovaný autor se ukázal také doktorand oboru ekologie na Přírodovědecké fakultě UK Mgr. Ondřej Korábek, s nímž se čtenáři vypravili za obyvateli pestrobarevných ulit. Za svůj článek Hlemýždi – stopařův průvodce nejen po Středomoří získal cenu Junior do 25 let.

„Výzkumem hlemýžďů se zabývám už od své bakalářské práce a nyní v tom pokračuji i v rámci doktorského studia. Všichni známe hlemýždě zahradního, což je sice velký, ale na druhou stranu poměrně ošklivý šnek neurčité hnědé barvy. Je velice zajímavé, že je to vlastně jenom takový chudý příbuzný velké, druhově bohaté skupiny, která žije v dalších zemích převážně na východ a na jih od nás. Ve svém článku jsem tyto druhy chtěl představit,“ vysvětlil Ondřej Korábek.

I další doktorand Přírodovědecké fakulty UK Mgr. Michal Šulc, jenž působí jako vědecký pracovník v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, se mohl radovat z ocenění. Cenu Živy pro autory ve věku od 26 do 30 let si za článek Svět očima zvířat aneb jak ptáci vnímají barvy převzal z rukou bývalé předsedkyně AV ČR prof. Heleny Illnerové. „Z vašeho článku jsem se mnoho dozvěděla, je výborně napsaný a velmi zajímavý,“ podotkla Helena Illnerová.

Za dlouhodobý přínos k rozvoji časopisu Živa si odnesl Cenu Antonína Friče RNDr. Vojen Ložek, DrSc., který už od 60. let přednáší o vývoji přírody střední Evropy na Přírodovědecké fakultě UK. Na univerzitu dochází dosud, přestože mu je bezmála devadesát let.

On sám a především jeho přednášky jsou dnes již legendární, jak podotkl předseda redakční rady časopisu Živa prof. Jan Suda. „K Vojenu Ložkovi všichni vzhlížíme. Myslím, že to je poslední polyhistor, který díky svému dlouhodobému působení v terénu dokázal velmi krásně propojovat věci z různých oblastí. Musím říci, že jeho přednáška s názvem Vývoj přírody ve čtvrtohorách byla a stále je jednou z opravdu velice oblíbených a průřezových přednášek na Přírodovědecké fakultě UK. Když jsem přesně před dvaceti lety začal studovat na katedře botaniky, ptal jsem se svých starších kolegů, jaké přednášky si mám zapsat. Dotyční mi říkali, abych si zapsal Vojena Ložka. ‚To je krásná přednáška, rychle si ji zapiš, Vojenovi je přece jen už sedmdesát a není jisté, jak dlouho ještě bude přednášet.‘ Jsem velice rád, že přednáška běží i v současné době, má svůj drajv a stále i svůj fanklub. Bezpochyby je to nejdéle probíhající přednáška stejného přednášejícího na Přírodovědecké fakultě UK – a dost možná i na celé Univerzitě Karlově,“ usmíval se profesor Suda, když gratuloval Vojenu Ložkovi k jeho mimořádnému vědeckému talentu i životnímu elánu.

Autor: Helena Zdráhalová
Foto: red.

Sdílejte článek: