Jak vést neziskové organizace, naučí zájemce unikátní obor na UK

středa, 14 srpen 2013 10:42

Na Univerzitě Karlově mohou lidé studovat řadu zajímavých a jedinečných oborů. Jedním z nich jsou i studia občanského sektoru, která se vyučují na Fakultě humanitních studií UK. „Univerzita Karlova je jediná vysoká škola v České republice, která se tomuto důležitému oboru systematicky věnuje,“ podotkla docentka Marie Dohnalová, která jej na univerzitě vybudovala.

ilustracni693

První studenti nastoupili na tento obor v roce 2001, otevřen byl tehdy krátce poté, co vznikla Fakulta humanitních studií UK. „Obor byl od samého počátku zaměřen na třetí, tedy neziskový sektor. České vysoké školy se této oblasti nijak hlouběji nevěnují, jsme jediní v celé republice. I ve světě je to velmi ojedinělý obor,“ upozornila docentka Dohnalová.

Během dvouletého magisterského studia čeká jeho frekventanty vzdělávání v tom, jak funguje občanský sektor, jak založit a vést neziskovou organizaci, jak zajistit její financování, zaměstnance apod. Absolventi pak nacházejí uplatnění nejen v občanském sektoru, ale také ve státních institucích – na úřadech či ministerstvech, i ve sféře podnikatelské.

Studia občanského sektoru jsou interdisciplinárním oborem, jeho absolventi tak získají široký přehled v mnoha oblastech. „Obor je to velmi rozmanitý, kromě teorií občanské společnosti se naši studenti vzdělají i v právu a legislativě, ekonomice, sociologii i v projektovém řízení,“ vysvětlila docentka Dohnalová a doplnila, že díky šíři záběru působí na katedře studií občanské společnosti FHS UK vedle sebe vyučující s různorodým zaměřením.

Katedra stojí také za řadou publikací, které se problematice fungování občanského sektoru detailně věnují. Před nedávnem tak vyšla monografie Sociální ekonomika, sociální podnikání, jejíž spoluautorkou je i Marie Dohnalová.

1

„Kniha navazuje na publikaci Sociální ekonomika, která vyšla před dvěma lety a vytvořil ji kolektiv autorů ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Monografie vychází z výzkumu sociálních podniků v České republice. Ukazujeme, že v České republice existují sociální podniky, tedy nestátní subjekty, které sledují jak ekonomické, tak sociální cíle, podnikají tedy i ve prospěch společnosti nebo sociální skupiny. Třeba v Praze takto fungují některé kavárny,“ vysvětlila docentka Dohnalová.

Výzkum, který je v monografii popsán, vycházel z metodiky, kterou vytvořila evropská výzkumná společnost EMES sídlící v Belgii při univerzitě v Liege. Katedra s touto institucí navázala úzkou spolupráci a během letního semestru tak přijel na Univerzitu Karlovu přednášet její vedoucí, profesor Jacques Defourny.

Pro relativně mladý obor v České republice je udržování kontaktů se zahraničními odborníky nezbytný, proto v letním semestru vedl pravidelné kurzy na FHS UK o fungování neziskových organizací i Američan Edward Shippen Bright, absolvent Harvardu, který má s prací v občanském sektoru velké zkušenosti. Na Univerzitě Karlově přednášel díky Fulbrightovu stipendiu.

Právě inspirace přicházející ze zahraničí je pro studenty i pro samotný rozvoj občanského sektoru velmi důležitá. „V západních zemích neziskové organizace fungují dobře. Lidé považují za normální, že pro společnost něco dělají, u nás k tomu také pomalu dospíváme,“ zamýšlela se docentka Dohnalová.

Autor: Helena Stinglová
Foto: red.

Sdílejte článek: