Kriminoložka a ministryně spravedlnosti, Helena Válková, zahájila Týdny vězeňství

úterý, 18. březen 2014

Přednáškou profesorky Heleny Válkové, současné ministryně spravedlnosti, začaly v pondělí 17. března na Právnické fakultě UK Týdny vězeňství. Program několikatýdenního cyklu přednášek na téma soudobých problémů českého vězeňství a jeho budoucnosti připravil studentský spolek Common Law Society. V dalších dnech si budou moci zájemci poslechnout přednášky ombudsmanky Anny Šabatové nebo ředitele odboru výkonu vazby a trestu Pavla Horáka. V atriu fakulty je navíc instalována výstava Lukáše Havleny, který v rámci projektu Děti noci fotografoval ve věznicích lidi ve výkonu trestu.

Týdny vězeňství zahájila profesorka Helena Válková, která nyní působí jako šéfka resortu spravedlnosti. Odborným zaměřením kriminoložka se tématu trestního práva detailně věnuje už od svých studií na Právnické fakultě UK. Od devadesátých let působí i na Filozofické fakultě UK, kde také podpořila založení Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici, předchůdce později vzniklé Probační a mediační služby ČR.

Na pondělní přednášce na Právnické fakultě UK se věnovala především budoucnosti způsobu trestání pachatelů v České republice. V rámci své řeči připomněla analýzu trestních sankcí ukládaných soudy v roce 2010 a 2011, která mimo jiné vyjmenovává tresty, jež jsou pro daňové poplatníky nejméně nákladné. „Jsou to obecně prospěšné práce, tresty domácího vězení, krátkodobé nepodmíněné tresty odnětí svobody, zákaz vstupu na kulturní a jiné společenské akce, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, peněžitý trest a dvě procesní alternativy – podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání,“ vysvětlila Helena Válková.

Právě tématu domácího vězení se profesorka Válková věnovala především, a to i v souvislosti s tím, že z analýzy vyplývá, že soudy často prvopachatelům méně závažných přečinů ukládají nepodmíněné krátkodobé tresty odnětí svobody, což není žádoucí a v nápravě jedince ani příliš účinné. Právě ve formě domácího vězení, kdy by byl pohyb odsouzeného hlídán elektronicky, vidí vhodnější a účinnější způsob trestání menších prohřešků.

„První signál, který máme z vyhodnocení praxe trestní justice v České republice v prvních letech po nabití účinnosti nového trestního zákoníku v oblasti trestních sankcí, říká, že nové sankce nepotřebujeme. Naopak je zjevné, že potřebujeme posílit probační službu, zakoupit elektronické monitorovací systémy, proškolit soudce i státní zástupce. To jsou trestně-politická opatření, která by měla být racionální, protože vycházejí z analýz a odpovídají tomu i statistiky, které mám k dispozici,“ upozornila profesorka Válková.

Jednoho ze studentů po přednášce profesorky Válkové zajímalo to, zda se bude jako ministryně spravedlnosti zabývat problematikou vazeb, kdy – jak student upozorňoval – v některých případech už samotná vazba funguje jako forma trestu, což by neměla. I v tomto případě profesorka Válková připomněla možnost využití elektronických monitorovacích systémů namísto umístění obviněného do vazební věznice.

Kromě vyslechnutí přednášky profesorky Válkové si mohli zájemci v atriu fakulty prohlédnout velkoformátové fotografie lidí ve výkonu trestu, které ve věznicích fotografoval Lukáš Havlena v rámci projektu Děti noci. „Fotografický soubor Děti noci se v žádném případě nesnaží bagatelizovat vinu portrétovaných trestanců. Jeho téma je jen úplně odlišné. Chce představit vězně bez jejich obvyklé vizuální stylizace padouchů či ubožáků. Chce představit trestance jako součást vězeňských institucí, které by je k této ‚normalitě‘ měly vést, ale bohužel v této své zásadní úloze až příliš často selhávají,“ vysvětluje Lukáš Havlena v průvodním textu, který jeho fotografickou práci doprovází. Fotografie budou vystaveny v atriu fakulty po celou dobu, kdy se budou přednášky v rámci projektu Týdny vězeňství konat. Na program celé akce se můžete podívat ZDE.

Autor: Helena Zdráhalová
Foto: red.

Sdílejte článek: