Oslavy 17. listopadu vyvrcholily celouniverzitním setkáním v Karolinu

pátek, 02 červen 2017 17:40

Události 17. listopadu si čelní představitelé Univerzity Karlovy a akademické obce slavnostně připomněli ve Velké aule Karolina. U příležitosti Mezinárodního dne studentstva a Dne boje za svobodu a demokracii byly poprvé předány také Ceny Arnošta z Pardubic. Oceněni byli vynikající vyučující a výjimečné počiny ve vzdělávací činnosti na Univerzitě Karlově. Celé shromáždění bylo završeno koncertem Orchestru Univerzity Karlovy.

Rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima ve svém projevu připomněl historické události z let 1939 a 1989 a jejich význam pro současnou českou společnost. Zároveň upozornil na to, že současná česká společnost prochází složitým vývojem. „Hlavní problém naší společnosti je pro mě jasně pojmenovatelný: česká společnost je rozdělená jako málokdy předtím. Nesvornost, lpění na partikulárních zájmech, sobeckost a neochota jedněch naslouchat druhým, nálepkování jedněch druhými – to vše je pro dnešní dny přímo příznačné. Univerzity by podle mého názoru mohly a měly pomáhat tyto spory, tuto nesvornost překonat,“ uvedl a přiznal, že ho tato situace trápí.

Podle něj nesvornost, rozpolcenost a nenávist v dlouhých dějinách lidského rodu zničily již nejeden stát, nejednu společnost a nejednu civilizaci. „Univerzity by podle mého názoru mohly a měly pomáhat tyto spory, tuto nesvornost překonat. Již od svého vzniku byly totiž místem, kde vládla atmosféra tolerance a vstřícnosti vůči názorovým oponentům. Tato vstřícnost a tolerance přitom ani náhodou nebyly a dodnes nejsou totéž co zbabělost nebo slabost. Naopak,“ upřesnil.

Právě zapojení moderních univerzit do života společnosti pokládá za jeden z klíčových úkolů a projevů jejich správného fungování. A v čím vypjatější době žijeme, tím je tato role významnější. „Právě proto nesmíme být zahleděni sami do sebe, o to víc se musíme otevřít společnosti, tím víc musíme projevit schopnost naslouchat a vést kultivovaný dialog a inspirovat k němu ostatní. To není nežádoucí aktivismus, ale projev občanské vyspělosti, statečnosti a sebedůvěry. Spojovat, třebaže ne za každou cenu, a nikoli rozdělovat. Tvořit, nikoli ničit. Věřit v lepší svět a pomáhat jej utvářet, nikoli uzavírat se ve starém světě plném nenávisti, msty, závisti a zloby,“ vzkázal.

Na proslov rektora UK navázal už tradičně prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., předseda správní rady nadace Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, který prohlásil:  „Osud univerzity byl vždy úzce spojen s osudem českého národa a s křižovatkami jeho státnosti. Ne vždy se stávali intelektuálové, učitelé, studenti univerzity, panovníkovi, světské i církevní moci pohodlnými.” Zmínil také skladby, které koncem slavnostního večera zazněly, a význam, který měly v průběhu české historie. K chorálu Ktož sú boží bojovníci, který zazněl v závěru slavnosti, uvedl, že posiloval nejen v době husitské, kdy vznikl, ale i v době pozdější, v boji za plné obnovení české státnosti. Symbolizuje proto podle něj dobré tradice české státnosti, jak je připomíná česká ústava, a odhodlanost českého národa v krizových situacích.

Prostor na celouniverzitním shromáždění dostali i zástupci z řad studentů. Studentka Právnické fakulty UK a účastnice Letních paralympijských her v Riu 2016, Anastasja Vištalová, uvedla: „Každý z nás v sobě skrývá určitou zcela originální osobu, se svými vlastními pojetími dobra, spravedlnosti a životních ideálů. Jako studenti máme nepřeberné množství možností, které můžeme využit ke své seberealizaci – podílení se na fakultní samosprávě, sdružování se ve studentských spolcích, pořádání besed a kulturních akcí. Ve všech těchto činnostech máme příležitost hájit a šířit své postoje, čímž v nemalé míře přispíváme k utváření nejen sebe samých, ale i budoucího společenství.“ Projev zakončil místopředseda Akademického senátu UK Mgr. David Hurný z Přírodovědecké fakulty, podle něhož bychom neměli zanevřít na události odehrávající se 17. listopadu. „Pamatujme na ně a uvědomme si, že to, co my nyní máme, nebylo vždy samozřejmostí. Nezapomínejme, naslouchejme a buďme si vědomi důsledků svých činů.”

Cena Arnošta z Pardubic letos poprvé

U příležitosti oslav svátku 17. listopadu byly poprvé předány Ceny Arnošta z Pardubic pro vynikající vyučující a nejlepší vzdělávací počin. „Cena Arnošta z Pardubic je ocenění Univerzity Karlovy určené akademickým pracovníkům za jejich vynikající pedagogickou činnost a skupinám pedagogických a podpůrných pracovníků za jejich přínos ke zvyšování kvality vzdělávací činnosti,” představila ceny prorektorka UK prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. Ocenění se uděluje zpravidla každoročně ve dvou kategoriích: cena pro vynikajícího vyučujícího a cena za vynikající počin.

Cenu pro vynikajícího vyučujícího na UK si odnesl prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph. D., z Fakulty humanitních studií UK, cenu za nejlepší vědecký počin získal tým z 1. lékařské fakulty za zavedení aktivní simulované výuky a tvůrci počítačové historické hry Československo 38‒89 z Matematicko-fyzikální fakulty a Filozofické fakulty UK. Obě ceny předal rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima.

Slavnostní shromáždění vyvrcholilo koncertem Orchestru Univerzity Karlovy, který zahrál pod vedením dirigenta Haiga Utidjiana celkem čtyři skladby. Ve Velké aule Karolina zazněl Korunovační hymnus Zadok the Priest od Georga Friedricha Händela, dále písně Jezu Kriste, ščedrý kněže, Ktož jsú boží bojovníci a Symfonie č. 8 in G od Antonína Dvořáka.

Autor: red.
Foto: Luboš Wišniewski

Sdílejte článek: