Po hradu má PedF UK i fakultní zámek. Studenti se mohou učit na Červené Lhotě

úterý, 31 březen 2015 21:13

Před dvěma lety jsme přinesli informaci o tom, že Pedagogická fakulta UK podepsala smlouvu o spolupráci s Národním památkovým ústavem, díky níž budou moci studenti dějepisu část výuky realizovat na hradě Bečov. V těchto dnech se rodí další smlouva, která studentům umožní vzdělávat se i na zámku Červená Lhota.

cervenalhota_text

První kontakt navázali zástupci katedry dějin a didaktiky dějepisu PedF UK s Národním památkovým ústavem před sedmi lety v Českém Krumlově, kde se konal seminář zaměřený na didaktické programy památek UNESCO. Právě na něm se potkali historici s odborníky z Bečova a dohodli se na vzájemně přínosné spolupráci, která vyústila v podpis smlouvy, na jejímž základě získává Státní hrad a zámek Bečov status Fakultního památkového objektu.

„Protože spolupráce se velmi osvědčila, rozhodli jsme se jí napodobit i s Červenou Lhotou, která nám jako zámek nabízí zase jiné možnosti využití. Smyslem tohoto kroku je tedy rozšířit spolupráci s Národním památkovým ústavem a nabídnout studentům příležitost absolvovat kurzy v různých typech památkových objektů. Zároveň tím ale i deklarujeme oboustranný zájem o spolupráci,“ vysvětluje PhDr. Jiří Hnilica, Ph. D., vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu PedF UK. Volba právě zámku Červená Lhota se přímo nabízela. Kromě toho, že se jedná o ikonický památkový objekt, jsou zdejší kastelán i jeho manželka absolventy pedagogické fakulty a oba se věnují problematice vzdělávání.

Již v tomto semestru probíhá na Červené Lhotě proseminář k úvodu do studia dějepisu. Studenti se nejprve v kostele v Deštné zaměří na rekapitulaci ikonografie, křesťanské chronologie a liturgického času, cestou na Červenou Lhotu proberou regionální dějiny a přímo na zámku pak kastelán studenty uvádí do základů průvodcovského řemesla a památkové péče. Smlouva také upravuje možnost pedagogického působení odborníků z Národního památkového ústavu na Pedagogické fakultě UK a definuje typologii možné spolupráce v rámci grantů či projektů.

„Škálu památkových objektů bychom rádi do budoucna rozšířili ještě o další typy, například o klášter, skanzen či archeolokality, abychom komplexněji pokryli památky, o něž ústav pečuje,“ říká Jiří Hnilica.

Autor: Lucie Kettnerová
Foto: Thinkstock

Sdílejte článek: