Výstava v Karolinu připomíná péči děkana Aloyse Klara o nevidomé

středa, 17 duben 2013 13:37

Zlaté pero a poklepové kladívko, které v roce 1907 při slavnostním zahájení stavby nové budovy Klarova ústavu použil císař František Josef I., patří mezi exponáty výstavy k 250. výročí narození zakladatele péče o nevidomé v Čechách Aloyse Klara. Výstavu je možné v Karolinu zdarma navštívit až do 31. května.

První impuls k připomenutí Aloyse Klara přišel před pěti lety od Společnosti pro obnovu památek Úštěka. Současná expozice v Karolinu na téměř třech desítkách panelů dokládá vzestup německého rodáka z Ústěka, který se svou cílevědomostí a pílí dokázal vypracovat z nulových sociálních podmínek na vrchol tehdejší společnosti.

„Aloys Klar představuje fascinující osobnost akademického i uměleckého světa. Jeho životním cílem bylo změnit postavení nevidomých ve společnosti, v čemž bez přehánění předběhl svoji dobu,“ uvedl na vernisáži spolukurátor výstavy doc. Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty UK.

Klar od roku 1820 působil jako děkan filozofické fakulty pražské univerzity a významným způsobem se zasadil nejen o integraci nevidomých, ale jako dlouholetý vydavatel ročenky Libussa sjednocoval českou, německou a židovskou literaturu z Čech.

„Nebýt Aloyse Klara, tak bychom možná neznali Karla Hynka Máchu,“ připomněl Klarovu roli pedagoga a mecenáše na slavnostním zahájení výstavy starosta Litoměřic Mgr. Ladislav Chlupáč. Autoři výstavy využili pro název výstavy část Máchovy básně City vděčnosti věnované Klarovi (Tys mě vedl).

Mezi vystavenými předměty se nachází i stříbrná pamětní mince v hodnotě 200 korun, kterou u příležitosti výročí narození Aloyse Klara vydala Česká národní banka a jejíž návrh pochází od slovenského výtvarníka Mgr. art. Miroslava Hrice, ArtD.

„V dnešní době, kdy vidíme kolem sebe samé smutné zprávy, berme si příklad z příběhu Klara a budiž nám jeho pracovitost a mecenášství příkladem,“ vyzval přítomné Tomáš Hlaváček ze Společnosti pro obnovu památek Úštěcka.

Panely a popisky vystavených předmětů jsou převedeny do Braillova písma. Výstavu připravila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci se Společností pro obnovu památek Úštěcka, Střední školou a Mateřskou školou Aloyse Klara a Technickým muzeem v Brně. Záštitu převzalo Ministerstvo kultury ČR, primátor hlavního města Prahy a starosta města Litoměřic.

Aloys Klar (25. 4. 1763 – 25. 3. 1833)

Působil jako profesor na gymnáziu v Litoměřicích, v roce 1806 byl jmenován profesorem řecké filologie a klasické literatury na císařsko královské Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1820 jmenován děkanem filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.

V roce 1807 spolu se svobodným pánem von Platzerem pomáhal při zakládání soukromého ústavu pro výchovu a léčení slepých dětí v Praze na Hradčanech (Prager Blinden-Erziehungs-Anstalt). V roce 1832 založil po vzoru vídeňské instituce Ústav pro zaopatřování a zaměstnání slepců v Čechách (Verein und eine Anstalt zur Versorgung und Beschäftigung erwachsener Blinder in Böhmen). Pro tento ústav se mu podařilo získat od císaře Františka Josefa pozemek pro stavbu nové budovy.

Autor: Petra Kopplová
Foto: red.

Sdílejte článek: