Karolinum je centrem UK již od 14. století. O víkendu se otevřelo široké veřejnosti

neděle, 07 duben 2013 19:56

„Referent končí návrhem, aby p. Beneš byl připuštěn k ostatním stádiím zkoušek doktorských,“ stojí v ručně psaném posudku, kterým roku 1909 profesor UK Tomáš Garrigue Masaryk vychválil disertační práci Edvarda Beneše. I tento dokument si mohli prohlédnout návštěvníci během dne otevřených dveří Karolina o víkendu 6. a 7. dubna.

„Jsem na Filozofické fakultě UK na semestrálním studijním pobytu. Tohle byla skvělá příležitost dozvědět se něco o historii univerzity, na které nyní studují. Mohla jsem si navíc prohlédnout tato krásná místa,“ usmívala se studentka filozofie Naoko Murakami z Japonska, která patřila mezi pět tisíc návštěvníků, jenž zavítalo o víkendu do Karolina.

Zájemci si mohli prohlédnout nejenom známou Velkou aulu, kde se konají promoce studentů Univerzity Karlovy a další slavnosti, zavítat mohli také do dalších sálů Karolina a podívat se mohli třeba i do suterénu budovy.

Zpátky do historie se vrátili v sekci věnované nejstarším dochovaným gotickým architektonickým prvkům z lapidária Karolina, které byly spolu s keramikou a dalšími předměty nalezeny během výzkumu a rekonstrukce budovy po roce 1945.

„Žiji v Praze už několik let, velmi se zajímám o její historii a ráda chodím po jejích památkách. Proto jsem se dnes vypravila do Karolina. Je to krásné místo, přitom jsem v něm dosud nebyla,“ pokyvovala hlavou Marta Hurkalová, která za poslechu varhanní hudby rozjímala v zamyšlení ve Velké aule.

Pro milovníky historie to byl skutečně nevšední zážitek. Vedle univerzitních insignií si mohli prohlédnout také řadu dokumentů pevně spjatých nejenom s dějinami nejstaršího vysokého učení ve střední Evropě, ale celého národa. Nechyběly mezi nimi zakládací listina UK vydaná Karlem IV., vyhláška říšského protektora Konstantina von Neuratha o uzavření vysokých škol k 17. listopadu roku 1939 nebo soubor fotografií studentských demonstrací z listopadu roku 1989.

Dobové dokumenty připomínaly také řadu významných osobností spjatých s univerzitou. Rytina popravy sedmadvaceti českých pánů odkazovala k období pobělohorského temna a vzpomínala osobnost rektora Jana Jessenia, jehož život skončil na popravišti na Staroměstském náměstí. Vystavený index studenta Filozofické fakulty UK Jana Palacha zase připomněl těžké období Československa po vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do země.

Den otevřených dveří Karolina se konal u příležitosti 665. výročí založení Univerzity Karlovy. Podobná akce se poprvé uskutečnila na začátku devadesátých let minulého století, kdy do Karolina, srdce univerzity a mimořádně důležitého místa národní historie, zavítaly tisíce lidí.

Autor: Helena Stinglová
Foto: red.

Sdílejte článek: