Jak na univerzity v zahraničí? Úspěšný absolvent předal studentům své know-how

pátek, 15 únor 2013 10:42

7. 7. 2011, autorka: Ludmila Svobodová, IPC, rubrika: Studenti

V Zelené posluchárně na RUK se 22. června uskutečnila přednáška pořádaná IPC UK o úspěšné akademické dráze, kterou David Nguyen zahájil před několika lety na MFF UK. Vystudoval Stanfordovu univerzitu, nyní přednáší web programing a aplikovanou matematiku na Suffolk University v Bostonu a plánuje Ph. D. studium na William and Mary. „Může se stát, že se na post-doc opět vrátím na půdu UK,“ dodává absolvent naší školy při neformální návštěvě IPC UK.

Před třemi lety se David zastavil právě v IPC, kde konzultovat možnosti vycestování do zahraničí. Protože se zabýváme především poradenstvím týkajícím se zajištění krátkodobých studijních pobytů, neměli jsme mnoho alternativ, které bychom studentovi MFF usilujícímu o vystudování celého programu v zahraničí mohli nabídnout. Jak sám říká, konzultace mu však dodala motivaci a odvahu přihlásit se samostatně na univerzity v USA a pomohla mu uvědomit si, že UK má v zahraničí dobré jméno a umisťuje se velmi slušně na celosvětových žebříčcích.

Přednáška se netýkala pouze Davidových úspěchů, ale zaměřovala se především na strategii výběru zahraniční univerzity, způsob sebeprezentace při výběrovém řízení či podávání žádosti o grant či na postup při shánění finančních prostředků na pokrytí výzkumného nebo studijního pobytu v zahraničí.

David na příkladu vlastní akademické dráhy a svých zkušeností získaných na zahraničních univerzitách vyložil, jaký postup by studenti a studentky při výběru zahraniční univerzity pro svůj výměnný krátkodobý či dlouhodobý pobyt na prestižních zahraničních univerzitách měli dodržovat.

Pro vytipování zahraničních univerzit – nejprve většího počtu – se doporučuje použít mezinárodní žebříčky – international rankings, a to konkrétně Academic Ranking of World Universities (www.arwu.org), a z amerických žebříčků pak Ivy League a Public Ivy. Kromě jmenovaných rankingů byly zmíněny i další prestižní žebříčky s tím, že konkrétní postup nakonec vždy záleží na kreativitě studentů a studentek, kteří mají při výběru univerzity v zahraničí individuální a originální požadavky a představy.

Jelikož David v současné době spolupracuje na Suffolk University při organizaci přijímacích řízení, přiblížil také, jaké se na jeho univerzitě a v USA obecně kladou požadavky na uchazeče. Zmínil například, že se při přijímacích zkouškách na magisterský stupeň vyžaduje ukončený čtyřletý bakalářský program. Záleží však pouze na délce studia, není důležité, zda se student na tříletém bakalářském programu zdržel kvůli přerušení studia, vycestování do zahraničí nebo z jiných důvodů. Rozhodující je, zda bakalářské studium dohromady činí 4 roky.

K úspěšnému absolvování přijímacích zkoušek na „graduate studies“ v USA, tedy na vyšší než bakalářský stupeň, musí studenti a studentky vyplnit přihlášku, získat 2 až 3 doporučující dopisy, mít doložený (a ideálně dobrý) prospěch z předchozího studia, správně sestavit CV a motivační dopis, složit potřebné jazykové zkoušky (obvykle GRE, TOEFL, IELTS), zaplatit administrativní poplatek a včas se přihlásit. Přihlášku je obvykle nutné poslat do prosince či ledna. Pořadí uvedených kroků není náhodné, David ho pro studenty sestavil podle priorit.

Informace o ubytování na studentských kolejích byly aktuální i pro studenty a studentky chystající se absolvovat třeba pouze semestrální pobyty v USA. Takzvané koleje se prý v USA podobají spíše čtyřhvězdičkovým hotelům, ovšem čím menší město, tím levnější kolej. V Bostonu např. studenti za bydlení zaplatí okolo 1000 dolarů měsíčně.

Diskutovalo se také o možnostech, jak trávit volný čas, které nabízejí americké univerzity, a o celkových životních nákladech, s nimiž musí studenti při rozhodnutí studovat v USA určitě kalkulovat. Tyto náklady je možné pokrýt z příjmů získaných z „part-time jobs“. Při studentském vízu je totiž možné v USA 20 hodin týdně pracovat, a často dokonce studenty zaměstná samotná univerzita.

Kromě studijních, finančních a procedurálních záležitostí se David zmínil také o kulturněetnické diverzitě amerických univerzit a o toleranci, která se k této diverzitě a její udržitelnosti váže.

Po přednášce se rozvinula spontánní a velice živá diskuse svědčící o zájmu studentů o danou problematiku i o Davidovy praktické rady. Bylo velmi příjemné sledovat, s jakou radostí a entuziasmem tento úspěšný absolvent naší univerzity předává dalším studentům své know-how.  Tento článek je poděkováním ze strany organizátorů z Informačně-poradenského centra i ze strany přítomných diskutujících, hostů, studentů a studentek.

Věříme, že podobné diskuse posílí vztah absolventů k jejich domácí univerzitě, rozšíří obzory studentů a také poukážou na rostoucí význam a kvalitu mobility na UK, jež posilují pozici naší univerzity jako rovnocenného partnera špičkových akademických pracovišť v zahraničí.

Autor:

Sdílejte článek: