• Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  •  

Zach: Nechci spoléhat jen na golf, vzdělání je pro mě důležité

středa, 18 listopad 2020 16:20

Patří mezi největší talenty českého golfu, a právě má za sebou první rok mezi profesionály. Přesto se Šimon Zach nehodlá spoléhat jen na sportovní úspěchy a po čtyřech letech na univerzitě v USA pokračuje ve studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Skloubit sportovní kariéru s profesionálním sportem mu pomáhá i stipendijní program Victoria VSC.

591528F1 6DCC 48C6 8CDC C0749557EDB7

Golf jako jeden z mála sportů pandemie koronaviru tragicky nezasáhla, dokonce mu prý výrazně stoupla členská základna.
To je pravda. V době karantény a pozastavení sportovních klubů a akcí se totiž ani moc jiných sportů aktivně dělat nedalo. Při golfu jste na čerstvém vzduchu a za celý den potkáte třeba jen pět lidí, a to ještě na delší vzdálenost, než je doporučovaný dvoumetrový odstup. Takže to je s ohledem na pandemii ideální sport. Proto spousta lidí golfové náčiní oprášila a další začali hrát úplně od začátku.

V době koronavirové tedy ideální sport pro amatérské nadšence. Jenže profíci jako vy potřebují objíždět zahraniční turnaje, ne? 
No právě. A většina zahraničních turnajů byla zrušena, takže z ekonomického hlediska to pro nás nebylo ideální. I proto chci poděkovat za stipendijní program Victoria a mým sponzorům Strabag a TOI TOI, kteří mi nejen letos velmi pomohli s finanční situací. Díky tomu jsem se mohl, i když v omezených domácích podmínkách, nadále připravovat.

Co musí sportovec splňovat pro získání tohoto typu stipendia?
Účast na mistrovství Evropy či světa nebo účast na olympiádě. A každý rok je také třeba zařazení do programu podložit dobrými výsledky. Já například v září vyhrál akademické mistrovství ČR, což byla jedna z podmínek pro získání stipendia na příští rok.

Šimon Zach na akademickém MČR.Akademické MČR jste hrál už jako profesionál, měl jste tam vůbec konkurenci?
Bylo tam mnoho dobrých amatérů, a i zhruba osm profesionálů. Například Jakub Bareš, který hraje také za Univerzitu Karlovu, nebo Jakub Pokorný z Vysoké školy ekonomické, a další… Nakonec jsem sice vyhrál s velkým náskokem, ale opravdu se mi hodně dařilo, což mi k vítězství značně pomohlo. 

Se sportovním stipendiem už máte zkušenosti; díky němu jste studoval i v USA, že?
Během amatérského hraní na velkých golfových turnajích jsem dostával nabídky stipendia od mnoha škol v USA, nakonec se jich sešlo zhruba pětadvacet. Z nich jsem vybral čtyři pro mne nejlepší a jel jsem se na ně podívat osobně. Všechny čtyři mi zařídily letenky a hotel, vyzvedl mě někdo na letišti, další mi ukázal školu a tréninkové zázemí. V osmnácti jsem tak úplně sám absolvoval asi šestnáct letů během devíti dnů: Louisville v Kentucky, University of Missouri v Kansas City, University of Liberty ve Virginii, a Texas Tech.

Nakonec jste se rozhodl pro Louisville. Proč?
Vždy jsem chtěl studovat v Americe, abych se osamostatnil, naučil se dobře jazyk a také měl možnost hrát golf na opravdu špičkové úrovni. A v Louisville na mě udělali celkově nejlepší dojem. Nejvíc se mi líbilo, jak ta škola funguje, stipendium bylo dobré, a měly i kvalitní tréninkové podmínky.

Jak se vám tam dařilo golfově?
Během čtyř let jsme se dvakrát probojovali na celostátní, národní šampionát, což se za celých sedmdesát let univerzitě podařilo jen čtyřikrát. Jednou se nám navíc podařilo postoupit až mezi patnáctku nejlepších týmů v USA, což byl obrovský úspěch. Já osobně jsem za ty čtyři roky vyhrál individuálně tři turnaje, a na Havaji se skóre -21 dokonce rekord školy v univerzitním turnaji.

Jaký obor jste v Louisville studoval?
Marketing a International business. Když jsem pak v USA dostudoval, tak mi na FTVS hodně pomohli garant programu František Zahálka a Tomáš Gryc, kteří přispěli k uznání mého diplomu z USA, abych mohl pokračovat v navazujícím studiu. Nyní studuji Management sportu a tělovýchovy.

Evidentně je pro vás dobré vzdělání velmi důležité.
Rodiče mne už odmalička vedli k tomu, že je třeba mít dobré vzdělání a sám si uvědomuji, že je velmi ošemetné spoléhat pouze na sport. Ať už jde o možné zranění nebo ztrátu formy, nebo mě třeba v nějakém věku golf přestane bavit. A já chci mít do budoucna i něco, na co bych se mohl spolehnout. Nerad bych byl pak limitovaný tím, že bych neměl kvalitní vzdělání. Nechci se jednou dostat do situace, že se sportem skončím, a moje budoucnost bude omezená, protože rozumím jen golfu.

Díky studiu v USA můžete srovnávat – jak se liší oproti českým univerzitám?
Já jsem býval na českém gymnáziu velmi průměrný student, v Americe jsem byl mezi nejlepšími, a teď na české vysoké škole jsem zase průměrný student, takže ten americký styl výuky mi asi byl bližší (směje se). V Americe se výuka soustředí na hodně praktické hledisko, zatímco v Česku se pořád hodně lpí na zvládnutí teorie. Člověk se pořád učí nějaké definice a pojmy, takové to klasické biflování. U nás mi někdy připadá, že platí scéna z filmových Básníků: jedničku má jen Bůh, dvojku učitel, a trojky nejlepší ze studentů…

Na druhou stranu vzdělání v ČR vás naučí mnohem většímu všeobecnému rozhledu, což v USA vůbec není pravidlem. Tam jsem se setkával s tím, že kdo studoval marketing, tak se zpravidla dovedl fundovaně bavit zase jen o byznysu.

Což viditelně není váš případ. S golfem jste prý začínal hodně brzy?
V pěti letech. Táta hrával profesionálně baseball a když s ním skončil, tak přešel na golf. A mě brával s sebou. Jenže jako dítě mě na spoustu hřišť ani nechtěli brát, protože v té době nebylo zvykem, aby takhle malé děti golf hráli. Dívali se na mě dost často divně, ale postupem času si zvykli a bylo to v pohodě. Tedy alespoň tak do doby, než mi bylo tak deset, a začal jsem ty mnohem starší pravidelně porážet (usmívá se). Dnes už je to úplně normální, že děti hrají golf od malička, můj mladší brácha začal hrát už ve třech letech.

75FF848A F507 449B 8574 E93E61B90B11

Dělal jste jako dítě i jiné sporty?
V dětství jsem lyžoval a dělal na docela slušné úrovni atletiku - kouli a osmistovku -, skončil jsem s tím někdy v šestnácti. Ale vždy to bylo vlastně jen jako doplněk ke golfu. Koketoval jsem trochu i s fotbalem, když jsem chvíli chytal v přípravce za Braník. Jenže přece jen jsem vždy tíhl spíš k těm individuálním sportům.

Proč vás nebavily kolektivní sporty?
Mám raději, když to mám vše sám pod kontrolou. Není to tak, že by mi vadilo, že mně to někdo kazí, ale to spíš já mám obavy, že bych to kazil ostatním. Takhle nesu celou odpovědnost jen já. A u golfu je také výhoda, že k tomu nikoho nepotřebujete. Maximálně s sebou máte caddyho.

Caddy je taková zvláštní persona golfu – laici jej vnímají jen jako nosiče holí.
To je samozřejmě zjednodušené. Caddy kromě toho, že funguje jako rádce a psycholog, tak je i vlastně takový navigátor po hřišti, kdy dokáže poradit, kde by bylo vhodné, jaký úder zahrát. Je dobré, když caddy hráče dobře zná a ví, co mu má ve správný moment říct. Aby ho znal i z lidského pohledu, věděl, kdy na něj může trochu přitlačit a kdy zase naopak povolit, být i trochu psycholog. Nicméně finální rozhodnutí je vždy na hráči, a nemůže se caddyho vymlouvat.

Na profesionální úrovni už je caddy v podstatě nutností, protože profíci už mají ten golfový bag tak objemný, že je skoro nesmysl, aby si ho po hřišti nosili sami. Nicméně například náš nejlepší profesionál Ondřej Lieser, který teď vyhrál turnaj ve Španělsku, caddyho odmítá, protože si rád všechno řídí sám. Ovšem pokud bude hrát evropskou tour nebo PGA tour, tak tam už je to povinné. Já sám svého caddyho Petra Macka beru třeba jen dva, tři turnaje za rok.

Za letošní rok jste si těch turnajů kvůli pandemii koronaviru, asi moc neužili?
Omezilo mě to hodně. Měl jsem v plánu zahájit sezónu v březnu a hrát turnaje série Challenge Tour, jenže ty v Čechách byly nakonec zrušeny a tím padly i pozvánky a divoké karty na zahraniční turnaje. Já se pak nedostal ani na Pro Golf Tour, protože jsem nehrál kvalifikaci – jelikož jsem se spoléhal právě na divoké karty z Challenge Tour.

Takže jsem hrál jen pár turnajů v Čechách, a to jsem se ještě navíc na třetím z nich zranil – natrhl jsem si trapézový sval a měl malou frakturu ramene. Takže další dva měsíce jsem hrát nemohl – zrovna v době, kdy už se zase vládní opatření trochu rozvolnila. Pak už jsem se do toho těžko vracel, odehrál pět turnajů, včetně zmíněného akademického mistrovství a najednou byl konec sezóny.

Začátkem března jste navíc kvůli koronaviru uvízl na Kanárských ostrovech. Jak se to stalo?
Byl jsem tam na tréninkovém soustředění, během kterého se kvůli koronaviru uzavřely hranice. Já pak minul repatriační let zpátky do ČR, protože jsem pořád doufal, že se to uklidní a budu se moct přesunout do Turecka na sraz s reprezentací. Takže nakonec jsem tam musel zůstat místo plánovaných čtrnácti dnů zůstat osm týdnů a teprve pak mohl odletět do Prahy.

4720A027 F87B 4336 B117 5BBB9CE8B14C

Jaké máte golfové cíle, je mezi nimi i olympiáda?
Jsem v olympijském výboru mezi kandidáty ČR a kdybych měl tu možnost, tak bych se olympijských her moc rád zúčastnil. Jak jsem měl tu možnost vyzkoušet si i jiné sporty, tak chápu její tradice a hodnoty. Pokaždé se na olympiádu těším a u televize doslova hltám všechny sporty, kde Češi závodí a fandím jim.

Olympiáda je určitě jeden z mých sportovních cílů, nicméně můj největší sen je dostat se do série PGA Tour nebo European Tour - a vyhrát tam pár turnajů.

 Šimon Zach
Druhým rokem studuje magisterský obor Management sportu a TV na FTVS Univerzity Karlovy. S golfem začínal po vzoru svého otce, golfu se věnuje i jeho mladší bratr. Profesionálem je od léta 2019, v předchozích letech byl třikrát vyhlášen Golfistou Roku ČR (2016, 2017 a 2018).
Autor:
Foto: archiv Šimona Zacha

Sdílejte článek: