Nestačí jen házet a chytat, pro frisbee musíte mít cit

úterý, 06 září 2022 09:24

Ondřej Rýdlo je stálicí a výraznou postavou české scény Ultimate Frisbee, muž s přezdívkou „Čégo“ se tomuto sportu věnuje dvanáct let na klubové i reprezentační úrovni, druhým rokem je dokonce trenérem národního týmu. Kromě toho zvládal studia na dvou fakultách Univerzity Karlovy a brzy jej čeká doktorát z neurověd a práce klinického psychologa v nemocnici. A to ještě stíhá radit společnostem v oblasti udržitelnosti.

IMG 9473

Co dělá organizace Green Dock, kde se také angažujete?

Je to organizace psychologů a behaviorálních designerů, kteří se snaží podporovat udržitelnost v ČR. Děláme projekty s neziskovými organizacemi či vládním sektorem a radíme jim, aby jejich produkt byl co nejpřístupnější pro cílovou skupinu. A zároveň děláme v oblasti udržitelnosti i výzkum.

A je frisbee udržitelný sport, přece jen se hraje s plastovými disky?

Tak ono by to z jiného materiálu asi moc dobře nefungovalo. Ale už jsou i společnosti, které vyrábí talíře z recyklovatelných materiálů.

Jak jste se vlastně dostal k frisbee?

Jako kluk jsem chodil do skautu a tam jsme si občas s talířem zaházeli. Pak se ke mně dostala nějaká videa s borci, kteří to už hodně uměli a mě to přišlo strašně cool. Tak jsme na gymnáziu Špitálská s kamarádem založili školní tým a pak se spojili s jiným týmem, který nás víc vtáhl do celé frisbee komunity.

Jaké předpoklady člověk potřebuje k tomu začít s frisbee? Laikovi to připadá snadné.

Lidé si často myslí, že to nic není, vždyť je to, jak házet létající talíř psovi, že? (směje se). Ale na závodní úrovni už potřebujete slušnou fyzičku, protože je to vážně náročný sport. Sám jsem dělal atletiku, tak vím, o čem mluvím. Pak samozřejmě musíte zvládat několik technik házení a také musíte mít dobrý cit pro hru, protože frisbee je hodně o predikci toho, co se bude na hřišti dít.

IMG 4459

Tady by bylo dobré připomenout základní pravidla Ultimate Frisbee.

Hraje se na hřišti pro fotbal a velké zápasy trvají 100 minut bez přestávky. Stojí proti sobě sedm hráčů a začíná se tak, že jeden tým je bránící a stojí ve své zóně, zatímco druhý tým útočí. Bránící tým hodí disk a útočící mají za úkol donést disk do druhé zóny. Jakmile disk spadne, tak se týmy v útočení protočí.

Při hře se používají různé útočící strategie. Vychází zhruba ze čtyř základních, které si každý tým nějak přizpůsobuje nebo modifikuje. Obrana se hraje buď osobní, kdy každý hlídá určeného protivníka, anebo zónová, kdy se brání spíš prostor. Jsou také rozdělené útočné posty – handleři jsou lidé spíš okolo disku a pak jsou nabíhači, kteří se snaží pro tým „krást“ metry území. Střídat se smí jen po bodu anebo kvůli zranění.

I při frisbee dochází ke zraněním?

Často trpí kolena a kotníky. Frisbee je totiž v určitém ohledu nelogický sport v tom, že tvým úkolem je se co nejrychleji rozběhnout a pak hned co nejrychleji změnit směr na druhou stranu, protože to je nejefektivnější způsob, jak se zbavit svého obránce. A pak také při snaze o zachycení disku občas dochází i k nějakým kolizím. Zažil jsem také situaci, kdy házeč chtěl hodit co nejdál, obránce mu skočil do rány, dostal diskem do obličeje a vyrazilo mu to zub. Ale to se stává opravdu výjimečně.

Přitom se zdá, že disk pro frisbee je celkem neškodný kus plastu.

Disk má průměr 27 centimetrů a váží 175 gramů, a když to umíš hodit, letí zatraceně rychle. Standardně se dá hodit až do vzdálenosti okolo 90 metrů, záleží na větru. Trochu jiné disky se používají na discgolf a tím se dá dohodit i přes 150 metrů, sám jsem jednou hodil asi ke 120 metrům.

Všiml jsem si, že disk pro Ultimate Frisbee je vždy čistě bílý. Proč nejsou i barevné jako na discgolfu?

Barvy totiž kazí vlastnosti letu disku, takže velké zápasy v Ultimate Frisbee se hrají jen s bílými disky. Při vysokých teplotách barevný disk měkne, zatímco ten bílý mění své vlastnosti jen minimálně.

Jaké venkovní podmínky jsou vlastně pro hru ideální?

Když moc nefouká ani tolik nepálí slunce. Velkou roli samozřejmě hraje vítr. Je důležité na hřišti sledovat i to, jak zrovna fouká. Protože často se vítr mění a disk letí úplně jinak, když fouká od tebe nebo proti tobě. To si musí člověk hlídat. Nicméně hraje se i za silného větru, a dokonce i v dešti, jen už je ta hra poněkud méně pohledná (smích). Za deště je to složitější v tom, že disk vyklouzává z rukou.

Kolik vlastně existuje technik házení diskem?

Je jich hodně, ale základní jsou asi čtyři – forhend, backhand, over (přes hlavu) a scoober (hod přes hlavu vysoko nad ramenem). Technika házení se musí dlouho pilovat. I právě pro chvíle, kdy se hraje v horších podmínkách – pak se vyplatí mít dobrou házecí techniku.

A co chytání - je ostuda chytat disk oběma rukama?

Vůbec ne. Naopak, chytání oběma rukama - takzvaně „na čápa“ – je praktičtější, protože disk může při letu, i díky větru, docela skákat… A když ho chceš chytit jednou rukou - takzvaně „na žábu“ - tak se stává, že člověku disk vypadne. Ale někdy nemáš na výběr, než po disku skočit jen jednou rukou.

IMG 4102

A z toho pak vznikají ty efektní zpomalené záběry v populárních videích…

Přesně tak. Především při zápasech na písku to vypadá hodně dobře (usmívá se). Ultimate Frisbee se totiž hraje i na pláži a další kategorií je také hra v hale – tam se hraje na menším hřišti, pět na pět, a s trochu jinými pravidly.

Další zajímavostí je, že se kromě mužských a ženských kategorií hraje mix, kdy jsou v týmu muži i ženy.

Ano. Mix jsou kluci a holky dohromady, pravidelně se tak mimochodem hraje na Akademických hrách. V týmu vždy musí být minimálně tři kluci nebo tři holky a je to trochu jiná hra. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že čistě mužská kategorie je často rychlejší a intenzivnější. Ale každá kategorie má něco do sebe.

Velmi specifická záležitost ve frisbee je Spirit of the game. Vysvětlíte to?

Ve frisbee neexistují rozhodčí, každý hráč je v podstatě rozhodčím sám sobě s tím, že může říct: Hele, tohle byl faul a druhý hráč s tím může souhlasit nebo nemusí. Po každé hře se týmy sejdou a hodnotí „spirit of the game“ druhého týmu na základě pěti různých kategorií – například jak se komunikovaly problémy na hřišti, jak dobře znali pravidla, a tak podobně. Na konci každého turnaje se pak kromě medailí vyhlašuje i vítěz Spirit of the game. Je to velmi významná součást frisbee.

IMG 4176Ondřej Rýdlo s týmem Univerzity Karlovy na letošních Českých Akademických hrách.

Druhým rokem jste trenérem u reprezentace. Jak si Češi vedou ve světové konkurenci?

Máme už za sebou několik úspěchů, například juniorky sbírají medaile. Jinak se na evropské scéně držíme zhruba mezi elitní osmičkou. Jsou dvě země, které jsou oproti ostatním trochu odskočené, a to je Velká Británie a Itálie, trochu dál je i Německo. Největší velmoc vůbec je pak USA, tam se hraje profesionálně a někteří hráči jsou vnímáni jako celebrity, které sledují miliony lidí.

V ČR se soutěže Ultimate Frisbee hrají teprve od 90. let minulého století. Jaká je současnost?

Odhadem je v současnosti v ČR okolo 150 klubů. Na nejvyšší ligové úrovni potom tak dvacet klubů v mužské kategorii a dvacet v ženské. Samozřejmě vše na amatérské úrovni, přesto například v našem klubu Terrible Monkeys trénujeme třikrát týdně. V Česku se také hraje středoškolská liga a jsou i pokusy udělat ligu pro základní školy. Existuje několik soutěží včetně amatérských lig, kde je ideální prostor, jak s frisbee vůbec začít.

Když chce někdo s frisbee začít, co by jej mohlo motivovat?

Frisbee je extrémně potenciální sport, který je v různých ohledech specifický. A díky důrazu na Spirit of the game skrze jednotlivce velmi kultivuje celou komunitu. Je to strašně zajímavá hra, velmi aktivní, sportovní, která má i díky tomu ještě určitou přidanou hodnotu navíc.

IMG 4411

Ondřej Rýdlo 
Trenér a hráč české reprezentace v Ultimate Frisbee, na klubové úrovni člen pražského týmu Terrible Monkeys. Od roku 2011 byl členem reprezentačních kategorií, kapitánem mužského týmu i mix týmu. V roce 2018 byl vyhlášen nejlepším českým hráčem, o rok později oceněn jako Runner-up evropským magazínem Ultiworld.
Vystudoval psychologii na FF UK, nyní jej čeká doktorát na 1. lékařské fakultě (neurovědy) a práce na poloviční úvazek jako klinický psycholog ve FN Motol. Od dětství hraje na housle, dokonce nastoupil i na konzervatoř, od patnácti let hraje na kytaru, do šestnácti chodil do skautského oddílu. 
Autor:
Foto: Jiří Novák

Sdílejte článek: