Články dle značky: válka na Ukrajině

Všechny fakulty Univerzity Karlovy se v nějaké míře zapojily do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, které z jejich země vyhnal válečný konflikt s Ruskem. Na Fakultě humanitních studií UK pro ně zorganizovali i orientační kurz pro osoby postižené válečným konfliktem.

Od samého počátku uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině se do dobrovolnické pomoci zapojili i bilingvní medici ze 2. lékařské fakulty UK. Základní vyšetření zajišťují pravidelně v salonku Hotelu Legie.

Univerzita Karlova spustila na koleji Kajetánka intenzivní kurzy češtiny pro děti ukrajinských uprchlíků a služba by se měla rozšířit i mezi dospělé. „Potřebujeme další dobrovolníky," vyzývá Miluše Valdová, ředitelka univerzitních kolejí a menz.

„Nikdy bych nevěřil, že Rusko rozpoutá tak brutální válku proti Ukrajině,“ říká Vjačeslav Lytvynenko z ETF UK, jenž do Prahy přišel z ukrajinského Doněcka. Z tamní univerzity, na které učil, udělali proruští separatististé vojenskou základnu. 

Veronika Bílková z Právnické fakulty UK se stala součástí mezinárodní mise OBSE pro Ukrajinu. Specialistku na mezinárodní humanitární a trestní právo i na lidská práva Ukrajina vybrala mezi trojici expertů, kteří mají zjistit fakta možného porušování práva během válečného konfliktu.

Alena Marková se na FHS UK zabývá dějinami SSSR a nástupnických států, přičemž nejblíže má k Bělorusku, odkud pochází. V rozhovoru upozorňuje, že v zemi nastoupila normalizace „děsivě podobná tomu, jak vypadala v Československu po srpnu 1968“.

Kiny prošel, aniž by přitáhl davy diváků, pak ale začal sbírat ceny a ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Nízkorozpočtový film Okupace se stal svou nadčasovostí a zároveň aktuálností hitem. Jako scénárista se na něm podílel i Marek Šindelka, doktorand FF UK.

Válka na Ukrajině pokračuje už třetím týdnem a do Evropy utíkají před ruskou agresí miliony válečných uprchlíků. Do Česka prozatím zamířilo zhruba 250 tisíc Ukrajinců, kteří hledají nezbytné ubytování. S pomocí potřebným přispěchala i Univerzita Karlova.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

„Neznám z Bělorusů nikoho, kdo by podporoval válku na Ukrajině. Ostatně, Lukašenko získal v prezidentských volbách maximálně třicet procent hlasů,“ říká absolventka MFF UK Larysa Aharkava. Do České republiky přišla z Běloruska v osmnácti a posledních dvanáct let pracuje pro Google.

„V současné době není efektivní cesta, jak dostat ruského prezidenta Vladimira Putina před Mezinárodní trestní soud,“ říká doktor Milan Lipovský z Právnické fakulty UK. Zabraňuje tomu rozsah soudní jurisdikce a imunity, kterými jako nejvyšší představitel státu disponuje.

„Nestydím se za to, že jsem Rus, ale že jsem občanem státu, který vraždí lidi. Kdybych se mohl vzdát ruského občanství, udělal bych to,“ říká Dmitry Salomatin, rodák z Volgogradu a čerstvý absolvent Lékařské fakulty v Hradci Králové UK.

Strana 1 z 2

Sdílejte článek: