Češi mají málo informací o zdravé výživě, přibývá dětí s obezitou

úterý, 12 březen 2019 16:36

Informace o správné a zdravé výživě a zdravém životním stylu nejsou v české společnosti dostatečně rozšířené. Z novin a časopisů sice lidé načerpají mnoho informací, ale spíše převažují články o nesprávných dietách, navíc často spojené s reklamou na potravinové doplňky. „Přitom tři čtvrtiny lidských nemocí jsou způsobeny nesprávnou výživou,“ říká prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

tlustedite_dite„Na základních školách se sice vyučuje předmět Výchova ke správnému zdravotnímu stylu, ale žáci se nic nedovědí například o prevenci aterosklerózy, cukrovky či nádorových onemocnění,“ říká prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praze. Lépe na tom nejsou ani studenti středních škol.

Doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph. D., proděkanka LF UK v Plzni a vedoucí Ústavu hygieny a preventivní medicíny LF UK v Plzni, upozorňuje, že přibývá dětí a hlavně dospívajících a dospělých s obezitou a jejími komplikacemi, jako jsou cukrovka, vysoký tlak a řada dalších, které vedou ke snížení kvality i délky života. „Proto řada zemí přistupuje k cílené politice reformulace potravin tak, aby ve spolupráci s potravinářským průmyslem docházelo k ozdravění výživy ve smyslu zlepšené nabídky potravin se sníženým obsahem soli, cukru a živočišných tuků. Chceme-li se snažit o dobré zdraví národa, pak není možný jiný trend,“ dodává.

Co je vlastně zdravá výživa?

Potraviny lze rozdělit na obecně více a méně zdraví prospěšnější. V zásadě platí, že zdravá strava se má skládat především z kvalitních bílkovin, dostatku ovoce a zeleniny a kvalitních tuků, zejména rostlinných a rybích. Problémem je kuchyňská úprava potravin, která může i ze zdraví prospěšné proměnit v nezdravé. Je známo, že nejškodlivější je smažení, pečení a uzení, kdy se při takové tepelné úpravě vytvářejí v jídle karcinogenní (rakovinotvorné) látky.

„Pokud by lidé dodržovali zásady zdravé výživy – tedy jedli kvalitní netučné maso, ryby, dostatek ovoce a zeleniny, vyhýbali se moučným a tučným jídlům a potraviny jen vařili a dusili, byli by nejspíš zdraví,“ říká prof. Svačina.

Nedostatek vůle změnit nejen stravovací návyky, ale celý životní styl, je podle děkana 1. LF UK prof. MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc., obecnějším problémem. „Pacienti očekávají od lékařů účinnou léčbu, ale ne vždy jsou ochotni podstupovat ‚nepohodlí‘ režimových opatření a prevence. A přitom právě například ‚dieta všedního dne‘ je zásadní investicí pro naše zdraví,“ říká prof. Šedo.

Pokud jde o dodržování různých diet (vegetariánství, veganství, paleodieta, krabičková dieta, syrová strava atd.), nabádá prof. Svačina k opatrnosti. Řada z nich má podle něj sice zdravé jádro, ale při jejich dlouhodobém držení hrozí organismu, že se mu nedostanou potřebné živiny. Např. vegetariánská (bezmasá) strava je pro dospělého celkem zdravá, pokud se živočišné bílkoviny nahrazují dostatečně rostlinnými, určitě ale není vhodná pro děti. Ty potřebují pro svůj vývoj i bílkoviny živočišné.

Výživoví poradci

stravovani_poradce_textLidé dnes stále častěji vyhledávají výživové poradce, a to zejména tehdy, když chtějí redukovat hmotnost. Výživové poradenství může v současnosti podle platné legislativy ČR poskytovat kdokoliv, kdo splňuje všeobecné podmínky k získání živnostenského oprávnění. Není tedy zdravotní službou a nepatří mezi regulovaná nelékařská zdravotnická povolání. Přesto je důvěra ve výživové poradce poměrně velká a lidé je považují za odborníky.

Ze závěrů bakalářské práce absolventky oboru nutriční terapie na 1. LF UK Mgr. Martiny Kollerové z července 2015, která se zabývala zkoumáním kvality služeb výživových poradců, vyplynulo, že se mnoho výživových poradců dopouští různých pochybení. Mezi jinými to bylo nerealistické nastavení cílů hubnutí u člověka s těžkou obezitou, doporučení větší konzumace tuků na úkor sacharidů adresované klientovi s těžkou obezitou, zařazení kokosového tuku a sádla mezi zdravé tuky, doporučení detoxikační kůry s velmi nízkým energetickým příjmem na dobu až tři měsíce, příslib hubnutí při užívání doplňku stravy bez úpravy stravování a pohybového režimu. Psychologickým a psychosociálním problémům se výživoví poradci nevěnují, stejně tak opomíjejí ve svých doporučeních tuto důležitou součást léčby a prevence nadváhy a obezity.

Nutriční terapeuti

Na rozdíl od výživových poradců patří nutriční terapeuti k regulovaným zdravotnickým nelékařským povoláním. Za výkon povolání nutričního terapeuta se považuje činnost v rámci preventivní péče v klinické výživě a specifické ošetřovatelské péče zaměřené na uspokojování nutričních potřeb. Ve spolupráci s lékařem se podílí na léčebné a diagnostické péči v oboru klinická výživa. Musí absolvovat akreditovaný studijní program (VŠ) nebo akreditovaný vzdělávací program (SŠ).

Úloha nutričních terapeutů spočívá jednak v preventivní péči o zdravé klienty, ale i v péči o výživu nemocných. Starají se například o výživu pacientů trpících obezitou, cukrovkou, hypertenzí, nemocemi trávicího traktu, onkologickými onemocněními. Nutriční terapeut je také odborníkem v předoperační a pooperační výživě či ve výživě těhotných a kojících žen.