Zneklidňující kniha pro neklidnou dobu: vyšel první český výklad Starého zákona

pondělí, 22. červen 2020 21:37

Právě v těchto dnech se dostává na pulty knihkupectví první z plánované řady česky psaných komentářů ke Starému zákonu. Díky mnohaleté práci doc. Filipa Čapka z Evangelické teologické fakulty UK nyní budou moci nejen odborníci, ale i laici lépe porozumět starozákonní knize Kazatel. Během následujícího roku by měly vyjít komentáře i k dalším částem Starého zákona. Pracuje na nich tým badatelů ETF UK a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého sdružených pod centrem excelence Historie a interpretace Bible.

kazatel693

V českém jazyce dosud žádné ucelené kritické výklady Starého zákona nevyšly. Výjimečný je tento projekt také v tom, že badatelé předkládají výsledky svých studií takovým způsobem, aby interpretacím porozuměli nejen odborníci a studenti, ale i laická veřejnost.

Práce na komentáři k jakékoli části Starého zákona vyžaduje mimořádnou šíři znalostí napříč vědními obory, od historie, filozofie až po jazykovědu. Filip Čapek, kterému se jako prvnímu z vědců podařilo dokončit a vydat komentář, upozornil, že knihu Kazatel studuje již dvacet let. „Je jednodušší sepsat monografii k jednomu tématu než psát komentář ke starozákonní knize, která obsahuje desítky velmi těžkých témat. Je to opravdu velmi náročný úkol,“ podotkl docent Čapek, který se pro Kazatele nadchl na začátku devadesátých let při svých studiích na univerzitě v německém Heidelbergu.

kniha346

Dnešnímu člověku může být podle docenta Čapka tato část Starého zákona velmi blízká. „Kazatel je hodně aktuální, protože obsahuje řadu stále živých témat: proč jsme tady, jak s tím souvisí Bůh, jak je to s násilím a nespravedlností, k čemu slouží kategorie času,“ podotkl. Jak vysvětluje, kniha Kazatel vznikla v době soupeření nástupnických států rozpadlé říše Alexandra Velikého v oblasti Palestiny a Egypta – pravděpodobně na konci 3. století př. n. l. či počátku 2. století př. n. l. „Poznání tehdejšího světa se stalo dědictvím dostupnějším širším vrstvám starověkých společností. Elity – a to i ta v dříve zapadlém, ba skoro až provinčním Jeruzalémě – se musely vyrovnávat s rozmanitými myšlenkovými koncepty, narážely na to, že svět je jinde a že lidé přicházejí s novými, dříve neznámými otázkami. Byla to neklidná doba, proto ta analogie k dnešku. Mám pocit, že žijeme také v neklidné době, vše je v pohybu. Z toho důvodu jsem zvolil jako podtitul svého komentáře spojení Zneklidňující kniha pro neklidnou dobu,“ vysvětlil doc. Čapek.

V pohybu jsou také kolegové Filipa Čapka, kteří pracují na interpretacích dalších částí Starého zákona. Až do poloviny příštího roku by měly vycházet komentáře postupně k těmto knihám: Ester, Ámos, Genesis (kapitoly 1–11), Ageus, Samuelovy a Královské knihy, Jeremjáš (1. část), Exodus a Izajáš (kapitoly 1–12).