Praha se potýká s vylidňováním centra a přílivem migrantů

pátek, 04 leden 2013 14:43

Jak se vyvíjí Praha pod vlivem sociální a ekonomické transformace české společnosti v posledních dvaceti letech? Na tuto otázku hledá odpovědi tým sociálních geografů z Urbánní a regionální laboratoře Přírodovědecké fakulty UK v monografii Sociální proměny pražských čtvrtí. Publikaci, která vyšla v polovině letošního roku, editovali doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph. D., a RNDr. Jana Temelová, Ph. D.

praha693

„Prahu chápeme jako vnitřně diferencovaný organismus. Ve svých studiích ukazujeme, že je rozdělena do určitých zón, které se od sebe výrazně odlišují,“ upozornil docent Ouředníček a vysvětlil, že město zkoumají ze tří úrovní. „Zaprvé přinášíme jakýsi mikropohled na čtvrti. Zadruhé se snažíme řešit prostorové problémy, zabýváme se například kriminalitou a jejím rozmístěním z hlediska prostředí a sledujeme, jestli existují nějaké souvislosti a vazby mezi prostředím a mírou kriminality. Dále se zaměřujeme na některé lokality v detailu. Vycházíme z konkrétních případových studií, v nichž sledujeme vybraná mikroúzemí, například dolní část Václavského náměstí,“ vysvětlil způsob výzkumu docent Ouředníček.

Život a podobu Prahy zásadním způsobem ovlivnily nejprve privatizace a restituce a pak zavedení hypoték. Dnes už se metropole nachází v posttransformačním období a řeší podobné problémy jako západní města typu Vídně nebo Berlína, například mezinárodní migraci. Všechny evropské metropole se potýkají také s vylidňováním center, rezidenční funkci centra vytlačuje komerční, i když v Evropě to neprobíhá v tak velkém měřítku jako třeba ve Spojených státech amerických.

_ourednicek2_350_263

Tým docenta Ouředníčka se v publikaci pokusil vyvrátit některé stereotypy, které se často objevují v souvislosti s životem v metropoli. Často se hovoří třeba o tom, že v místech, kde vyrostly tzv. satelitní vesničky, vzniká velké napětí až nepřátelství mezi starousedlíky a nově přistěhovalými obyvateli. „Podle výzkumů, které jsme na fakultě dělali, se přitom ukazuje, že to prostředí je úplně normální. Není to žádný ráj, kde by si všichni rozuměli, ale lidé tam žijí v normálních sousedských vztazích, hlídají si vzájemně děti apod.,“ upozornil docent Ouředníček.

Vědci se zabývali také kriminalitou v hlavním městě. Při výzkumu spolupracovali i s policií, která jim poskytla různé statistické údaje, které zužitkovali při své práci. Výsledky výzkumu ukázaly, které lokality přitahují zločin. Zatímco centrum města láká spíše kapsáře, rezidenční čtvrti musí čelit vykrádání bytů či krádežím aut. Z výzkumu také vyplynulo, že ve čtvrtích, ve kterých vyrostly velká nákupní střediska, stoupla kriminalita. „Takovým místem je třeba pražský Zličín,“ upozornil docent Ouředníček.

Monografie Sociální proměny pražských čtvrtí je prvním takto obsáhlým souhrnným materiálem, který se problematikou hlavního města z pohledu sociální geografie zabývá. Je tak cenným zdrojem empiricky podložených informací nejenom pro obyvatele metropole, ale především pro úředníky magistrátu a jednotlivých pražských radnic.

_kniha_145_214

Sborník dvanácti studií pod názvem Sociální proměny pražských čtvrtí uspořádali Jana Temelová a Martin Ouředníček. Publikaci si můžete zakoupit v Knihkupectví Karolinum.