Do všech koutů světa se v polovině léta rozletěla zpráva o mimořádném objevu týmu vědců pod vedením RNDr. Jiřího Bruthanse, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho tým dokázal, že pískovec není jen hmota vydaná na milost a nemilost erozi, jak si dosud vědci mysleli, a vysvětlil, jak vznikají krásné pískovcové útvary, které jsou k vidění třeba v Adršpachu nebo v Prachovských skalách.

Po událostech 11. září 2001 Českou republiku zaplavila doslova „Huntingtonmánie“, když trochu se zpožděním vyšel v českém překladu tehdy už světový bestseller Střet civilizací známého amerického politologa Samuela P. Huntingtona. Za touto osobností však stojí daleko více témat, jak dokazuje doktorand Mgr. Jaroslav Mrázek ve své nové publikaci, která vyšla v Nakladatelství Karolinum.

Docent Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty UK má nyní spolu se svými kolegy plné ruce práce. Analyzují totiž kosterní pozůstatky nalezené na nově objeveném pohřebišti u druhého kostela na předhradí někdejšího velkomoravského hradiště Pohansko.

Mimořádná příležitost setkat se s desítkami nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se naskytla na začátku léta doc. PharmDr. Přemyslu Mladěnkovi, Ph.D., z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Uspěl totiž ve velmi náročném výběrovém řízení a díky tomu se mohl zúčastnit tradičního setkání mladých vědců s nobelisty.

Objev jeho vědeckého týmu přepsal učebnice celého světa, když na přelomu tisíciletí dokázal, že nejdelší řekou planety není africký Nil, ale jihoamerická Amazonka. Hydrolog profesor Bohumír Janský, který působí na Přírodovědecké fakultě UK, však od té doby neusnul na vavřínech a pokračuje ve výzkumech po celém světě i na území České republiky.

V roce 2013 požádalo o oddlužení 30 tisíc lidí a situace často zneužívají podezřelé společnosti. Navigátor bezpečného úvěru (za nímž stojí experti z Institutu ekonomických studií FSV UK) varuje, že ačkoliv se tyto společnosti zaštiťují pomocí a poradenstvím, finanční situace dlužníků se ve finále často zhorší.

Ve srovnání s evropskými zeměmi panuje v Česku velmi nízká obliba školy a učení. Dáno je to především mnohem negativnějšími postoji chlapců, které se nejvýrazněji projevují v 8. třídách základních škol. Zjistili to odborníci CERGE-EI na základě analýzy šetření TIMSS a PISA.

Části české populace hrozí, že nesplní podmínku pětatřicetileté doby sociálního pojištění pro udělení starobního důchodu. Je pravděpodobné, že mnoho pojištěnců o této hrozbě neví, a nevyužívá tedy možnosti si nárok na starobní důchod zajistit dobrovolným placením pojištění nebo zvýšenou účastí na trhu práce. Na situaci upozorňuje nová studie IDEA.

Někteří lidé na Janu Pospíškovou dříve pohlíželi trochu jako na snílka, který se snaží dělat předem ztracenou věc. Studentka Přírodovědecké fakulty UK se však nebála riskovat a upřela svoje úsilí na výzkum s velmi nejistým výsledkem – v české krajině se pokouší vystopovat kočku divokou.

Slezsko, dnes rozdělené mezi Českou republiku a Polsko, trpělo a trpí tím, jak si jej opakovaně porcovaly různé státní celky. Možná právě to je důvod, proč je historiky velmi málo prozkoumané. Příležitost změnit to dostal tým českých vědců, který se zapojil do mezinárodního projektu Men and Books podpořeného Evropskou komisí a spolufinancovaného též Fakultou humanitních studií UK.