Fotografická výstava na 16 panelech shrnuje úspěchy, kterých na archeologických koncesích v Egyptě a Súdánu v uplynulých třech letech dosáhl Český egyptologický ústav FF UK. Expozice je zdarma přístupná ve foyer budovy FF UK na Palachově náměstí.

Zatímco v Česku stále roste počet pohřbů bez obřadu, indonéští Toradžové jsou ochotni za obřad vydat astronomické částky. A protože přípravy trvají několik měsíců, případně i let, Toradžové své zemřelé mumifikují. Rituály tohoto etnika zkoumá PhDr. Michaela Budiman, Ph.D., z Ústavu jižní a centrální Asie FF UK.

O tom, že se živočichové vzájemně dorozumívají vylučovanými pachy, tedy feromony, vědci vědí už dlouho. Jak přesně celý proces probíhá, už tak jasné není. Výzkumu chemické komunikace a především bílkovinám, které feromony vynášejí ven z těla, se věnuje docent Pavel Stopka z Přírodovědecké fakulty UK.

Válečný konflikt o Náhorní Karabach sice skončil téměř před dvaceti lety, s jeho následky se však bývalí obyvatelé této oblasti vyrovnávají dodnes. Jak život v trvalé migraci nedaleko původních domovů ovlivňuje životy vysídlenců, zkoumá doktorandka Mgr. Helena Masníková z FHS UK.

Odborný magazín Heritage Daily vyhlásil na začátku ledna deset nejvýznamnější světových archeologických objevů, které byly uskutečněny v loňském roce. Na skvělé šesté pozici se umístil objev více než čtyři tisíce let staré hrobky lékaře Šepseskafancha, který učinili odborníci z Českého egyptologického ústavu FF UK.

Nová studie doc. Ing. Daniela Münicha, Ph.D., a Mgr. Tomáše Protivínského kvantifikuje dopady možných vzdělávacích reforem na hrubý domácí produktu České republiky v horizontu příštích 80 let. Pokud by se u nás zkvalitněním vzdělávacího systému podařilo zlepšit vzdělávací výsledky tak výrazně jako polské reformě, činil by podle autorů odhadovaný přírůstek HDP téměř 600 %.

Čím se liší odborná produkce vznikající v Česku a ve zbytku Evropy? Podle profesora Jana Klápště, ředitele Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty UK, mají české publikace v každé druhé větě „asi“ a „možná“. „Snaha vstoupit do celoevropského dialogu se pojí s potřebou formulovat jinak. Texty nesnesou pochyby,“ říká profesor Klápště.

Výzkum řas v antarktické oblasti, poznatky o obsedantně-kompulzivní poruše a český slovosled – taková jsou témata prací, oceněných nejprestižnější univerzitní cenou pro studenty. Bolzanovu cenu převzaly 19. prosince přírodovědkyně Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D., lékařka PhDr. Jana Kopřivová, Ph.D., a lingvistka PhDr. Kateřina Rysová, Ph.D.

Díky této soutěži objevíte mimo jiné to, co je lidskému oku obvykle skryto, a zjistíte, že i věda může být krásná a umělecky zajímavá. Letošní ročník soutěže Věda je krásná, kterou pořádá Přírodovědecká fakulta UK, se rozšířil vedle fotografií, ilustrací a počítačových vizualizací výzkumů o novou kategorii videí. I letos se bylo na co dívat.

Už dvacet let pomáhá Grantová agentura Univerzity Karlovy talentovaným vědcům pokrýt jejich náklady na výzkum. Finanční podporu získal i projekt hydrobiologa Přírodovědecké fakulty UK Mgr. Petra Jana Juračky a jeho kolegů z katedry ekologie, kteří se věnují morfologické charakterizaci perlooček.