Články dle značky: Galerie

Původně nebyla kompletně vypreparovaná a její hlava se „dívala“ z okna. Dnes má lebku za dveřmi a u okna ocas. Navíc úplně celá nádherně voní! Kostra plejtváka v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK ovšem zažila mnohem více změn.

Začalo to před dvaceti lety zážitkem z televizní hudební soutěže, v níž Lukáš Novosad uslyšel poprvé lužickou srbštinu. Jazyk tohoto malého slovanského národa jej zaujal natolik, že se to nakonec „dotáhl“ až na předsedu Společnosti přátel Lužice v ČR. 

Nová kniha odhaluje historii, odkrývání i obnovu jedné z nejstarších sakrálních památek v Praze. Do zrodu rotundy sv. Václava, jejíž základy se nacházejí v budově MFF UK, promlouvala výrazně i matematika, připomíná proděkan Martin Vlach.

Po zdravotnících a zaměstnancích a klientech domovů pro seniory se mohou k očkování proti koronaviru hlásit i ostatní obyvatelé ČR starší 80 let. Jak probíhá očkování ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, zaznamenal fotograf UK Martin Pinkas.

Zcela nové webové stránky, přes tři stovky napsaných článků, osm vydaných časopisů včetně dvou anglických verzí a průvodce pro prváky nebo reprezentativní kalendář Univerzity Karlovy. Nejen to je výsledek práce univerzitní redakce v roce 2020.   

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

S Cenou Josefa Dobrovského pro nejlepší absolventy teologických programů pokračuje Petr Vizina na Katolické teologické fakultě v doktorském studiu. „Zatím jsem slyšel jen o jednom doktorandovi starším, než jsem já, a ten studoval na ČVUT,“ směje se jeden z nejznámějších kulturních novinářů v Česku.

„Ságy o ,věku Sturlungů´ zkoumám v rámci své akademické činnosti na Filozofické fakultě UK už přibližně deset let,“ líčí Lucie Korecká, jež o nich sepsala obsáhlou knihu. Umí norsky i islandsky, přičemž překládá ze staroseverštiny a také z faerštiny.

Pandemie koronaviru dočasně pozastavila i kulturní a sportovní život. Sportovci navyklí na pravidelný dril najednou hledali možnosti, jak se realizovat a být užiteční jinde. Hokejista Dominik Havelka například dezinfikoval kanceláře ozonem.

Mikrobiota – mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.

„Motivovaný a kvalitní učitel je pro výukový proces důležitější než nejmodernější technologie,“ říká Cyril Brom, jenž na MFF UK zkoumá výukové efekty nových multimédií. A získal pro svou práci i univerzitní podporu Primus.

Dvě největší vědecko-vzdělávací instituce budou i nadále spolupracovat v rámci výzkumného centra BIOCEV. Svými podpisy na nové partnerské smlouvě to potvrdilo šest ředitelů ústavů Akademie věd ČR a rektor Univerzity Karlovy. Pokračuje tak více než desetiletá kooperace, jež vyústila v řadu významných výsledků. 

Nápad šít transparentní roušky uzrál v hlavě 22leté Kristýny Šimralové ještě před pandemií. Impulzem se prý studentce komunikace neslyšících na FF UK stala debata ve výuce, že neslyšící mohou být, čímkoliv si přejí – a že všechny bariéry jsou překonatelné.

Je jich pět a říkají si Medici Boni. Jsou dobří přátelé, jsou mladí, pracovití a v době studií, jak s ironií přiznávají, byli „šprti“. A to vše způsobilo, že se jim podařilo nejen vystudovat 2. lékařskou fakultu UK a rozjet kariéru, ale s využitím vlastních poznámek vydat i učebnici.

Jsou studentkami prvního ročníku navazujícího magisterského programu Intenzivní péče na 3. lékařské fakultě UK. I ony, stejně jako kolegové medici, pomáhají personálu nemocnic zvládnout nesnadnou pandemickou současnost.