Články dle značky: Rozhovor

„Pokud bych výuku vedla stylem: Přečtěte si materiály a spočítejte…, přišla bych se studenty o to nejcennější – možnost vzájemně se obohacovat svými postřehy,“ říká Zdeňka Koupilová z katedry didaktiky fyziky MFF UK.

„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.

České ženy často opouštějí vědeckou kariéru ještě před jejím rozjezdem pro nerovně nastavené příležitosti a rozdílný systém podpory. Tématu se dlouhodobě věnuje Kateřina Cidlinská, doktorandka FSV UK a předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů.

„Největší úskalí léčby rakoviny tkví v její podstatě jakožto genetické nemoci. Nádorové buňky mohou snadno mutovat, a procházet tak po celý svůj život jakousi zrychlenou evolucí,“ vysvětluje Jakub Hofman z FaF v Hradci Králové UK.

„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.

„Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ říká kardioložka Renata Cífková, jež je s 35 tisíci citacemi nejcitovanější českou vědkyní.

„Čeština není světovým jazykem a nepociťujeme proto takový tlak na srozumitelnost. Můžeme si s ní po libosti hrát,“ říká novinář Martin Kavka. „A zároveň se nemusíme bát o její budoucnost,“ doplňuje lexikograf Michal Škrabal z FF UK.

„‎Jít v USA k lékaři je ruleta, může vás to stát 20 nebo 20 000 dolarů. Zkoumám, jak nejlépe nastavit spoluúčast pacienta, aby lékařská péče byla dostupná pro všechny,“‎ říká Michal Horný, který působí jako ekonom zdravotnictví na Emory University v Atlantě.

„Většina mé práce stále probíhá na papíře,“ říká teoretický matematik Zdeněk Dvořák z Informatického ústavu Univerzity Karlovy. Zabývá se kombinatorikou, teorií grafů a teoretickou informatikou a na svůj výzkum získal ERC CZ Consolidator Grant.

„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“‎‎ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému.

 

Vzhledem ke svému vážnému zdravotnímu stavu nemohla pomáhat jako dobrovolník přímo v terénu, přesto Klára Boušková nechtěla zůstat stranou a rozhodla se, že bude lidi chránit jinak. Vymyslela iniciativu Švadlenky pro nemocnice.

Profesor Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK se již 35 let věnuje teorii relativity. Kromě výzkumu a výuky na Matfyzu přednáší pro veřejnost a překládá knihy.